Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 199/2022

33 Cdo 199/2022-140

USNESENÍ

České štěrkopísky spol. s r.o.

obci Dobřejovice

, zastoupené Mgr. Robertem Jarošem, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská 644/35, o 163.100 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2021, č. j. -114, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.631,60 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Tomáše Uherka, advokáta.

O d ů v o d n ě n í

V záhlaví uvedeným rozhodnutím Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 22. 9. 2020, č. j. -76, kterým Okresní soud Praha - východ uložil žalované zaplatit žalobkyni 163.100 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení) a nahradit jí náklady řízení (80.573,50 Kč); současně žalobkyni přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 19.263 Kč. Odvolací soud – shodně se soudem prvního stupně – uzavřel, že smlouva o spolupráci z 20. 2. 2017 ( , , ve znění pozdějších předpisů /dále jen „o. z.“/) je platná. V rámci samostatné působnosti ( , , o obcích) byla schválená zastupitelstvem žalované obce (usnesení č. 2017/28/05 ze dne 16. 2. 2017) s tím, že zastupitelstvo bylo před hlasováním se zněním smlouvy řádně seznámeno. Žalovaná se smlouvou nezavázala k zajištění výsledku – schválení územního plánu –, nýbrž k určitému postupu, který měl k tomuto výsledku vést. Jestliže následně odmítla podle smlouvy postupovat, porušila svou smluvní povinnost ( o. z.). Nesouladný výsledek dodatečně vyhlášeného místního referenda na uvedeném závěru nic nemění, nehledě k tomu, že samotným uspořádáním referenda s určitým výsledkem nedochází k prolomení smluvního vztahu. Smlouva neobsahuje žádné ustanovení, které by v takovémto případě vylučovalo právo žalobkyně na náhradu škody spočívající v účelně vyložených nákladech ve výši 163.100 Kč.

Dovolání, kterým žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle , věty první, lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spořívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.

Dne 20. 2. 2017 účastnice uzavřely smlouvu, jíž se žalovaná zavázala s žalobkyní spolupracovat při přípravě a realizaci záměru vystavět a provozovat na pozemku parc. č. 759 v obci a katastrálním území Dobřejovice betonárnu - míchací centrum betonových směsí, a to v rámci jí dostupných možností a v souladu s právními předpisy, především na zajištění zapracování záměru do územního plánu žalované obce za účelem změny funkčního využití předmětného pozemku (čl. 2.1.1 smlouvy), jakož i tím, že podpoří záměr ve správních řízeních, neprokáže-li dokumentace EIA negativní dopady záměru na životní prostředí žalované (čl. 2.1.2. smlouvy). Žalobkyně se naproti tomu zavázala do deseti pracovních dnů od pravomocného provedení změny územního plánu uhradit žalované 3.000.000 Kč jako kompenzaci možných, záměrem způsobených negativních vlivů na životní prostředí obce, náklady spojené s pořízením územního plánu a částku 200.000 Kč každoročně po dobu provozu betonárny. Uzavření smlouvy o spolupráci schválilo 16. 2. 2017 usnesením č. 2017/28/05 zastupitelstvo žalované obce a Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, 1. 9. 2017 (č. j. 085187/2017/KUSK) rozhodl, že záměr žalobkyně nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle , o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. V souvislosti s uvedeným řízením žalobkyně vynaložila náklady v celkové částce 163.100 Kč za zpracování oznámení záměru EIA pro betonárnu Dobřejovice, podkladů pro investiční záměr Betonárna Dobřejovice (hluková studie, rozptylová studie, hodnocení zdravotních rizik), hydrogeologického posudku RNDr. Zdeňka Patzelta a za projednání záměru výstavby betonárny M. M.. Usnesením zastupitelstva žalované č. 2017/34/14 ze dne 21. 9. 2017 bylo vyhlášeno místní referendum konané ve dnech 20. a 21. 10. 2017 za účelem hlasování o otázce: „Souhlasíte s tím, aby Obec Dobřejovice bezodkladně podnikla veškeré kroky v samostatné působnosti, aby nemohlo dojít k výstavbě betonárky v katastrálním území obce Dobřejovice?“ V místním referendu vyjádřili občané žalované nesouhlas s realizací záměru, a proto žalovaná vyřadila pozemek parc. č. 759 z navrhované změny územního plánu a ponechala ho v kategorii drobná a řemeslná výroba a skladování „VD“, která nedovoluje stavbu betonárny, o čemž informovala právního zástupce žalobkyně dopisem ze dne 21. 5. 2018.

­­­­­­­­­­­­­­Předložila-li dovolatelka k dovolacímu přezkumu otázku „zda se obec mohla podle tehdy platné a účinné právní úpravy zavázat k tomu, že určitým způsobem změní územní plán, případně nakolik a jakým způsobem je možné takový závazek vyložit jako platný,“ pak její řešení zakládá na vlastní skutkové verzi o obsahu smlouvy o spolupráci z 20. 2. 2017. Žalovaná nenapadá žádný právní závěr, nýbrž pouze správnost a úplnost skutkových zjištění. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na zjištění, že se žalovaná zavázala s žalobkyní spolupracovat při přípravě a realizaci záměru žalobkyně na výstavbě a provozování betonárny - míchacího centra betonových směsí na pozemku parc. č. 759 v obci a katastrálním území Dobřejovice v rámci jí dostupných možností a v souladu s právními předpisy, především na zajištění zapracování záměru do územního plánu žalované za účelem změny funkčního využití předmětného pozemku (čl. 2.1.1 smlouvy), jakož i tím, že podpoří záměr ve správních řízeních, neprokáže-li dokumentace EIA negativní dopady záměru na životní prostředí žalované (čl. 2.1.2. smlouvy). Oproti tomuto skutkovému závěru žalovaná prosazuje, že se zavázala ke konkrétní změně územního plánu. Ostatně na tento rozdíl poukázal již odvolací soud v bodě 12 odůvodnění svého rozhodnutí. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudy nižších stupňů a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ( ) , dovolacímu přezkumu nepodléhají. Předloženou argumentací se tak žalovaná domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.

Posouzení otázky „zda rozhodnutí učiněné v místním referendu, které je pro orgány obce dle , o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších zákonů, závazné, může způsobit následnou nemožnost plnění dle , , ve znění pozdějších předpisů, a zánik soukromoprávního závazku obce, s nímž je výsledek místního referenda v rozporu,“ přípustnost dovolání rovněž nezakládá. Rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu se závěry formulovanými v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2004, sp. zn. , ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 82/2007, ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. , a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. , v němž dovolací soud v typově shodné věci konstatoval, že „orgány obce jsou zavázány prosazovat názor občanů těmi prostředky, které jim zákon dává k dispozici. V poměrech projednávané věci to znamená, že žalovaný mohl například připravit referendum předtím, než byl zahájen smluvní proces, anebo realizovat názor občanů jiným způsobem než jednostranným okamžitým ukončením již rozběhlého kontraktačního procesu. Jestliže tak nepostupoval, nese odpovědnost za škodu, kterou svým jednáním způsobil.“ Uvedený závěr je také v souladu snálezy Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. , sp. zn. , v nichž Ústavní soud uvedl: „Z rozhodování v místním referendu nevznikají či nezanikají bezprostředně žádné soukromoprávní vztahy, podobně jako např. z odevzdání hlasů ve volbách.“ Otázka předložená dovolacímu přezkumu tedy otevírá pouhou polemiku se závěrem odvolacího soudu, aniž by argumentace dovolatelky vyvolala sebemenší přesvědčení o důvodech pro odchýlení se od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího a Ústavního soudu.

K namítaným vadám řízení, které – pokud by jimi bylo řízení skutečně zatíženo – mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( , věta druhá, ) – přihlédnout nelze, není-li (jako v projednávané věci) dovolání přípustné.

Nejvyšší soud dovolání odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( , věta druhá, ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 26. 7. 2022

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu