Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1981/15

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Jaroslava Kadlece, t. č. Vazební věznice P. O. BOX 5, 140 57 Praha 4 - Pankrác, bez právního zastoupení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížnost byla doručena Ústavnímu soudu dne 3. 7. 2015.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

Podle ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2013, musí být usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá.

Podstatou posuzované věci je skutečnost, že krajský soud nikterak nerozhodl o stěžovatelčině návrhu na přiznání náhrady nákladů (soudního) řízení, přičemž tento postup vskutku vůbec neodůvodnil. Tím se nicméně postup odvolacího soudu podstatným způsobem odlišuje od věci, o níž Ústavní soud rozhodl stěžovatelkou odkazovaným nálezem

sp. zn.

, neboť tam odvolací soud výslovně v odůvodnění uvedl, že o nákladech řízení nerozhodl, neboť o nich bude rozhodovat později (což Ústavní soud z důvodů uvedených v nálezu označil za ústavně nekonformní). Zatímco tedy soud v nálezové věci záměrně nerozhodl o nákladech řízení, kterýžto postup odůvodnil, krajský soud v souzené věci "nerozhodnutí" o nákladech řízení nikterak neodůvodnil. Dle názoru Ústavního soudu je proto namístě závěr, že - na rozdíl od nálezové věci - inkriminované pochybení krajského soudu je zhojitelné přiměřenou aplikací ustanovení ( téhož zákona), neboť odvolacím soudem - (patrně) dosud - nebylo rozhodnuto o stěžovatelčině návrhu na přiznání náhrady nákladů řízení a tento poustup jím nebyl nikterak odůvodněn.

Jelikož řízení o ústavní stížnosti je zásadně ovládáno principem subsidiarity, může se Ústavní soud věcně zabývat tvrzením stěžovatelky, že postupem obecného soudu bylo porušeno její základní právo, až tehdy, pokud byly před podáním ústavní stížnosti marně vyčerpány všechny procesní prostředky, které má stěžovatelka podle zákona k dispozici (srov. dikci ustanovení ).

V dané věci však stěžovatelka - jež ostatně v ústavní stížnosti vůbec nevěnuje žádnou pozornost otázce její přípustnosti - veškeré procesní prostředky k ochraně svých práv nevyčerpala, pročež není možné se její věcí meritorně zabývat.

Ústavní soud proto shledal ústavní stížnost nepřípustnou, pročež ji musel podle ustanovení odmítnout; o nepřípustnosti podání rozhoduje bez jednání soudce zpravodaj, jenž tak učinil ve výroku tohoto usnesení.

Za této procesní situace se již Ústavní soud nezabýval otázkou, zda je možné stěžovatelčinu plnou moc, na jejímž základě ji má v řízení před Ústavním soudem právně zastupovat jednatel a společník jednoho z jejích společníků, považovat za plnou moc odpovídající ve smyslu závěrů stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 21. 5. 1996 sp. zn. (St 1/9 SbNU 471) požadavkům institutu povinného právního zastoupení dle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2015

JUDr. Radovan Suchánek v.r.

soudce zpravodaj