Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tz 86/2022

6 Tz 86/2022-3047

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

M. H.

I. Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 1. 2022, č. j. -2974,

byl porušen zákon

v článku II. ve spojení s tr. ř. v neprospěch obviněného M. H.

II. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 1. 2022, č. j. -2974,

zrušuje.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

III. Podle § 271 odst. 1 tr. ř. se nově rozhoduje tak, že:

Podle § 17 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci obviněného M. H. vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , příslušný Krajský soud v Brně.

Odůvodnění:

I.Stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí

1.

Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 1. 2022, č. j. -2974,

bylo podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, že k projednání trestní věci obviněného M. H., narozeného XY, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , je příslušný Městský soud v Brně. Usnesení nabylo právní moci téhož dne.

2. Vrchní soud v Olomouci rozhodoval z podnětu Městského soudu v Brně, který věc předložil podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť dospěl k závěru, že věcně příslušným k rozhodnutí je Krajský soud v Brně.

3. Z obsahu spisu vrchní soud zjistil, že trestní stíhání pro první z útoků bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. relevantně zahájeno usnesením dne 29. 3. 2019, a to pro skutek právně kvalifikovaný jako zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, s výší způsobené škody 2.470.000 Kč. Dne 3. 12. 2019 bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného podle § 160 odst. 1, 5 tr. ř., a to pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, realizovaný dalšími šesti útoky s výší způsobené škody 2.499.202 Kč. Výše škody způsobená trestnou činností obviněného, pro kterou bylo v té době vedeno trestní stíhání, tak v součtu činila 4.969.202 Kč. K dalšímu zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1, 5 tr. ř. došlo usnesením ze dne 15. 3. 2021, a to pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, spáchaný devíti útoky s celkovou škodou ve výši 3.315.960 Kč. Dne 14. 12. 2021 byla Krajským státním zastupitelstvím v Brně k Městskému soudu v Brně podána obžaloba pro 15 dílčích útoků zločinu podvodu, pro které bylo obviněnému postupně sděleno obvinění, s celkovou škodou ve výši 7.560.750 Kč.

4. Vrchní soud konstatoval, že v tomto případě nikdy nenastala situace, že by škoda, způsobená trestnou činností, pro kterou bylo vedeno trestní stíhání, dosáhla hranice škody velkého rozsahu podle tr. zákoníku, jejíž hranice byla stanovena částkou minimálně 5.000.000 Kč podle úpravy účinné před 1. 10. 2020, a po tomto datu, kdy nabyl účinnosti , částkou nejméně 10.000.000 Kč. Článek II. – přechodná ustanovení – tak nemohl být aplikován, neboť neexistovala odpovídající procesní situace. V žádném okamžiku tedy nebyla založena věcná příslušnost krajského soudu podle tr. ř.

II.Stížnost pro porušení zákona

5. Proti tomuto usnesení podal

ministr spravedlnosti

stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Rekapituloval v ní, že policejní orgán Policie ČR, KŘP Jihomoravského kraje, ÚO Břeclav zahájil dne 19. 2. 2019 pod sp. zn. KRPB-30961/TČ-2019-060381-ZAH trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit obviněný a jímž měl způsobit škodu ve výši 217.000 Kč. Usnesením policejního orgánu Policie ČR, KŘP Jihomoravského kraje, ÚO Brno-venkov ze dne 29. 3. 2019 bylo pod č. j. KRPB-30961-90/TČ-2019-060381-ZAH bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Dne 19. 6. 2020 postoupil státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Břeclavi označenou trestní věc, dozorovanou pod sp. zn. ZT 26/2019, Krajskému státnímu zastupitelství v Brně k dalšímu výkonu dozoru z důvodu jeho věcné a místní příslušnosti, když v průběhu vyšetřování bylo zjištěno, že se obviněný dopustil dalších skutků, jež je nutno považovat za dílčí útoky trestného činu podvodu, pro který již bylo zahájeno trestní stíhání, přičemž celková škoda byla vyčíslena na 7.333.007 Kč a jednání obviněného je nutno kvalifikovat jako zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Další časová rekapitulace následujících úkonů odpovídá jejich popisu v napadeném usnesení.

6. Vrchní soud v Olomouci nesprávně aplikoval přechodné ustanovení čl. II , v důsledku čehož v rozporu s tr. ř. přikázal věc nepříslušnému soudu, čímž ve své podstatě porušil d, podle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.

7. Městský soud v Brně ve svém usnesení o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti vycházel ze skutečnosti, že na skutek, sestávající z 15 dílčích útoků, je nutno nahlížet jako na skutek jediný a za situace, kdy alespoň vůči jednomu dílčímu útoku byly úkony trestního řízení zahájeny před účinností , je tuto okolnost nutno vztáhnout na celý skutek.

8. Dikce přechodného ustanovení čl. II hovoří o řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle tr. ř. se trestním řízením rozumí řízení podle tohoto zákona. Přípravným řízením pak úsek řízení podle tohoto zákona od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí. Argumentace Vrchního soudu v Olomouci, odkazující na okamžik vydání jednotlivých usnesení o zahájení trestního stíhání neobstojí, nepoť je při určování věcné příslušnosti nutné aplikovat přechodné ustanovení čl. II na trestní řízení jako celek. Na tom nic nemění ani skutečnost, že trestní stíhání nebylo nikdy zahájeno a vedeno pro skutkovou podstatu podle , odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Podle věty za středníkem se trestnost činu posuzuje podle pozdějšího zákona, jestliže je to pro pachatele příznivější. Užitím této právní kvalifikace však není dotčeno určení věcné příslušnosti.

9. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud

- podle tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 1. 2022, č. j. -2974, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v čl. II ve spojení s tr. ř. a současně d,

- podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 1. 2022, č. j. -2974, a

- podle § 271 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněného M. H., vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , příslušný Krajský soud v Brně.

III.Vyjádření procesních stran

10.

Státní zástupce

činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve svém písemném vyjádření sdělil, že s obsahem stížnosti pro porušení zákona se ztotožňuje a argumentaci ministra spravedlnosti považuje za správnou. Navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval v souladu s návrhem ministra spravedlnosti.

11.

Obviněný

se

prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Ing. Jaroslavy Maňákové ztotožnil s argumentací Vrchního soudu v Olomouci, že v žádném okamžiku proti němu nebylo vedeno trestní stíhání pro trestný čin kvalifikovaný tak, aby založil věcnou příslušnost soudu podle § 17 odst. 1 tr. ř. Věcně příslušným pro projednání jeho věci je proto okresní soud, a podle jeho přesvědčení v souladu s § 18 odst. 1 Okresní soud v Břeclavi, neboť trestná činnost měla být páchána převážně v okrese Břeclav. Navrhl, aby Nejvyšší soud podle tr. ř. rozhodl tak, že pravomocným usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 1. 2022, č. j. -2974, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v tr. ř. a současně d, dále aby podle tr. ř. zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 1. 2022, č. j. -2974, a podle tr. ř. aby rozhodl, že podle tr. ř. je k projednání trestní věci obviněného M. H., vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , příslušný Okresní soud v Břeclavi.

IV.Relevantní právní úprava

12. Podle

§ 12 odst. 10 tr. ř.

se trestním řízením rozumí řízení podle tohoto zákona a přípravným řízením úsek řízení podle tohoto zákona od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí.

13. Podle

§ 16 tr. ř.

koná řízení v prvním stupni, jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, okresní soud. Podle

§ 17 odst. 1 tr. ř.

koná řízení v prvním stupni krajský soud mimo jiné o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest.

14. Podle

§ 209 odst. 4 tr. zákoníku

, tj. mimo jiné v případě způsobení škody značné, činí trestní sazba trestu odnětí svobody trestného činu podvodu dva až osm let, u trestného činu podvodu podle

§ 209 odst. 5 tr. zákoníku

, tj. mimo jiné v případě způsobení škody velkého rozsahu, pět až deset let.

15. Hranice škody velkého rozsahu stanovená podle

§ 138 tr. zákoníku

ve znění účinném do 30. 9. 2020, tj. před účinností novely č. , činila 5.000.000 Kč. S účinností citované novelizace, tj. od 1. 10. 2020 činila hranice škody velkého rozsahu stanovená podle tr. zákoníku 10.000.000 Kč.

16. Podle

čl. II

se v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pro účely stanovení věcné příslušnosti použije § 138 odst. 1 tr. zákoníku ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

V.Důvodnost stížnosti pro porušení zákona

17. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl skutečně napadeným rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci ve vytýkaném směru v neprospěch obviněného porušen.

18. Z dikce čl. II vyplývá, že jeho ustanovení se vztahuje na řízení, zahájená přede dnem nabytí účinnosti uvedeného zákona. Výkladem ustanovení tr. ř. je okamžikem rozhodným pro zahájení trestního řízení okamžik sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. Jde tedy o pojem širší než trestní stíhání, které je zahájeno až doručením usnesení podle § 160 tr. ř. Ze samotného nadpisu hlavy deváté trestního řádu je zřejmé, že upravuje

postup před zahájením trestního stíhání

, přičemž se nepochybně jedná o řízení podle uvedeného zákona.

19. V tomto případě bylo trestní řízení zahájeno dne 19. 2. 2019. Následně bylo zahájeno trestní stíhání (29. 3. 2019), které bylo dále rozšiřováno o postupně zjišťované dílčí útoky, až po účinnosti byla celková škoda způsobená jednáním obviněného vyčíslena na částku převyšující 7.000.000 Kč. Jak ovšem vyplývá z předchozího odstavce, nelze pojem

zahájená řízení

omezit na trestní stíhání od doručení usnesení podle § 160 tr. ř., ale je nutno jej použít i na řízení, v nichž jsou prováděny úkony podle hlavy deváté trestního řádu. Z postupu Okresního státního zastupitelství v Břeclavi je přitom zřejmé, že již nejpozději v červnu 2020 byly v této věci konány úkony trestního řízení, které vedly k poznatkům zakládajícím věcnou příslušnost podle tr. ř., v důsledku čehož byla věc dne 19. 6. 2020 postoupena Krajskému státnímu zastupitelství v Brně. Již před účinností tak bylo pro toto jednání vedeno řízení, ačkoli k zahájení trestního stíhání pro všechny dílčí útoky došlo až po nabytí jeho účinnosti.

20. Vrchní soud v Olomouci tedy pochybil, pokud své úvahy vztahoval pouze k postupnému rozšiřování trestního stíhání obviněného a nezabýval se vedeným trestním řízením, které zahrnuje i úkony konané podle trestního řádu již před zahájením trestního stíhání. Porušil tak zákon v ustanovení čl. II. , a v návaznosti na to nesprávně rozhodl o věcné příslušnosti Městského soudu v Brně, když neaplikoval ustanovení tr. ř. V důsledku tohoto postupu došlo v rozporu s odst 1 d k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci. Tento článek však nebyl vrchním soudem v jeho rozhodnutí přímo aplikován, takže jeho porušení nebylo ve výroku tohoto rozsudku vyjádřeno.

21. Nejvyšší soud aplikoval ustanovení čl. II v souladu s jeho dikcí, podle níž bylo pro účely stanovení věcné příslušnosti nutno použít tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 9. 2020, kdy hranice škody velkého rozsahu byla stanovena částkou nejméně 5.000.000 Kč. Tímto postupem je tedy v této věci dána věcná příslušnost krajského soudu podle tr. ř. S přihlédnutím k ustanovení tr. ř. je pak místně příslušným Krajský soud v Brně. Pro úplnost je na místě dodat, že vymezením čl. II jen pro účely stanovení věcné příslušnosti, není dotčena aplikace tr. zákoníku na posouzení trestnosti činu.

VI.Způsob rozhodnutí

22. Nejvyšší soud na základě výše uvedených poznatků uzavírá, že usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 1. 2022, č. j. -2974, byl porušen zákon

ve shora citovaných ustanoveních v

neprospěch obviněného M. H., čímž byl nesprávně určen věcně příslušný soud pro projednání jeho trestní věci. Vadné usnesení bylo ve smyslu ustanovení § 269 odst. 2 tr. ř. zrušeno a za splnění podmínek, vyplývajících z ustanovení § 274 tr. ř. bylo ve věci podle § 271 odst. 1 tr. ř. nově rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. 7. 2022

JUDr. Vladimír Veselý

předseda senátu

Vypracoval:

Mgr. Roman Raab