Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2546/2021

29 Cdo 2546/2021-515

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce Brenntag CR s. r. o., se sídlem v Praze 9, Mezi Úvozy 1850/1, PSČ 193 00, identifikační číslo osoby 49 61 34 64, zastoupeného Mgr. Pavlem Vinterem, advokátem, se sídlem v Praze, Konzumní 643/10, PSČ 198 00, proti žalovanému J. J., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Michalem Hanzlíkem, advokátem, se sídlem v Praze, Milevská 2094/3, PSČ 140 00, o zaplacení částky 748.424,14 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, ze dne 12. prosince 2019, č. j. -404, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud v České Lípě rozsudkem ze dne 1. června 2017, č. j. -157, zamítl žalobu, kterou se žalobce (Brenntag CR s. r. o.) domáhal vůči žalovanému (J. J.) zaplacení částky 748.424,14 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 5. prosince 2013 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 118.301,31 Kč (výrok II.).

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 12. prosince 2019, č. j. -404, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé (první výrok), změnil jej ve výroku o nákladech řízení tak, že uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě těchto nákladů částku 104.265,- Kč (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení a (předchozího) dovolacího řízení (třetí výrok).

Odvolací soud, respektuje závazný právní názor formulovaný v rozsudku ze dne 30. dubna 2019, č. j. -334, jímž Nejvyšší soud zrušil jeho v pořadí první (vyhovující) rozsudek ze dne 20. března 2018, č. j. -243, ve znění usnesení ze dne 18. května 2018, č. j. -254, s odkazem na ustanovení , a , o konkursu a vyrovnání (dále jen „ “), a na ustanovení a , (dále jen „obč. zák.“), shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že námitka promlčení žalobou uplatněného nároku na náhradu škody [z titulu odpovědnosti žalovaného jako jednatele dlužníka (S.-S.-Ž.) vzniklou právnímu předchůdci žalobce porušením povinnosti podat včas návrh na konkurs na majetek dlužníka] vznesená žalovaným je opodstatněná, když ke dni podání žaloby (6. prosince 2013) již marně uplynula dvouletá subjektivní promlčecí doba, která začala běžet nejpozději dne 14. října 2010, kdy byla schválena konečná zpráva o zpeněžování majetku z konkursní podstaty, i tříletá objektivní promlčecí doba, jejíž běh začal dnem, kdy byl skutečně podán návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka (13. března 2003).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání (doplněné podáním ze dne 10. března 2020), které má za přípustné podle ustanovení , (dále jen „ “), a to k řešení právních otázek okamžiku vzniku škody způsobené včasným nepodáním návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka a počátku běhu objektivní promlčecí doby k uplatnění práva na náhradu škody, které jsou (podle jeho názoru) Nejvyšším soudem rozhodovány rozdílně, popřípadě které by měl Nejvyšší soud zodpovědět odchylně od své dosavadní judikatury.

Dovolatel podrobně popisuje skutkový stav věci, obsáhle cituje pasáže z (v dovolání konkretizované) judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu a snáší argumenty ve prospěch závěru, podle něhož žalobou uplatněný nárok není promlčen.

Žalovaný ve vyjádření k dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl jako nepřípustné, maje závěry odvolacího soudu o důvodně uplatněné námitce promlčení za správné.

Dovolání žalobce, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že v plném rozsahu setrvává na závěrech, které formuloval při řešení otázky (ne)důvodnosti námitky promlčení žalobou uplatněného nároku v předchozím (kasačním) rozsudku ze dne 30. dubna 2019, na kterých nemá důvod cokoli měnit ani na základě argumentace obsažené v dovolání. Současně nemá za opodstatněnou ani výhradu dovolatele ohledně rozporné judikatury Nejvyššího soudu, jde-li o posouzení (ne)důvodnosti námitky promlčení nároku na náhradu škody v poměrech srovnatelných s projednávanou věcí.

V této souvislosti poukazuje (též) na závěry obsažené v důvodech usnesení Ústavního soudu ze dne 15. června 2022, sp. zn. , a ze dne 5. října 2021, sp. zn. .

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , a , když dovolání žalobce Nejvyšší soud odmítl a žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 14. července 2021), která podle ustanovení bodu 6, a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), činí 11.300,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( advokátního tarifu); celkem s připočtením 21% daně z přidané hodnoty ( a 3 ) činí 14.036,- Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).

V Brně dne 28. 7. 2022

JUDr. Petr Gemmel předseda senátu