Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 52/2022

30 Cdo 52/2022-172

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Jana Kolby a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobkyně Esta Praha s.r.o., IČO 27603636, se sídlem ve Zvoli, Jílovská 278, zastoupené Mgr. Martinem Kainem, advokátem se sídlem v Praze 5, Nádražní 58/110, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 170 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2021, č. j. -102, takto:

Odůvodnění:

Žalobkyně se před soudy obou stupňů po žalované domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši 170 000 Kč s příslušenstvím podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (dále též jen „OdpŠk“) způsobené jí nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. (dále jen „posuzované řízení“).

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále též jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 11. 2. 2021, č. j. -84, žalobu zamítl (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

Městský soud v Praze (dále též jen „soud odvolací“) rozsudkem ze dne 16. 6. 2021, č. j. -102, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Proti všem výrokům rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl.

Dovolání není podle přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. Podala-li žalobkyně dovolání výslovně proti všem výrokům rozsudku odvolacího soudu, tedy i proti jeho výroku II, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi jeho účastnicemi, není dovolání v této části přípustné.

Přípustnost dovolání podle nezakládá otázka, zda při posuzování nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení je rovněž nezbytné zkoumat účelnost jednotlivých procesních kroků soudu v posuzovaném řízení, jestliže tuto otázku vztahuje dovolatelka k tomu, zda měl odvolací soud v posuzovaném řízení namísto zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně sám přistoupit k poučení žalobkyně podle a následně doplnit či zopakovat již provedené dokazování. Při řešení této otázky se totiž odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jestliže uzavřel, že soud rozhodující o žalobě na náhradu škody proti státu není oprávněn posuzovat tvrzený nesoulad nezrušeného rozhodnutí se zákonem, a v daném případě tak hodnotit postup odvolacího soudu, který jej vedl k vydání kasačního rozhodnutí ze dne 18. 2. 2015, nebylo-li toto rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2016, sp. zn. ).

Dovolatelkou citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2011, sp. zn. (publikovaný pod č. 10/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, občanskoprávní část) je ve vztahu k řešení předložené dovolací otázky nepřiléhavý, neboť Nejvyšší soud se v něm zabýval specifickou otázkou, o kolik lze v případě nepřiměřené délky vykonávacího řízení moderovat judikaturou obecně stanovenou základní částku zadostiučinění považovanou za přiměřenou satisfakci v klasickém nalézacím řízení. Dovolatelkou citovaná pasáž uvedeného rozhodnutí se přitom netýká účelnosti postupu soudu (orgánu veřejné moci), nýbrž účelnosti vedení řízení jako takového samotným účastníkem (oprávněným) v závislosti na tom, zda posuzované (vykonávací) řízení stále ještě reálně vede k vymožení jeho práva. K tomu lze ještě doplnit, že judikatura dovolacího soudu jednoznačně trvá na závěru, že při posuzování přiměřenosti délky posuzovaného řízení není možné určit, do jaké doby bylo řízení přiměřeně dlouhé a od kdy již nikoliv (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 3. 2016, sp. zn. ).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 7. 2022

JUDr. Pavel Simon předseda senátu