Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 953/15

Senát Ústavního soudu ve složení předseda JUDr. Tomáš Lichovník, soudce JUDr. Vladimír Sládeček (soudce zpravodaj) a zastupující soudce JUDr. Pavel Rychetský rozhodl ve věci návrhu České republiky - Okresního soudu Brno-venkov, jednajícího Mgr. Petrem Jirsou, předsedou soudu, zastoupené Mgr. Jaroslavem Mišingerem, advokátem se sídlem v Brně, Minská 3173/38, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2014 č. j. -456, pokud jde o část výroku, že rozsudek krajského soudu se mění tak, že žalované bylo uloženo zaplacení částky 35 100 Kč s ohledem na použití násobku 3 podle , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Věc sp. zn. se postupuje k projednání a rozhodnutí plénu Ústavního soudu.

Odůvodnění

I.

Návrhem, podaným Ústavnímu soudu dne 31. 3. 2015, tj. ve lhůtě stanovené v , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2014 č. j. -456, pokud jde o část výroku, že rozsudek krajského soudu se mění tak, že žalované (stěžovatelka) bylo uloženo zaplacení částky 35 100 Kč s ohledem na použití násobku 3 podle , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatelka s částí výroku II nesouhlasí a považuje jej za zásah do svého základního práva podle a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Dodatkového protokolu. Zpětně přiznané nároky se jeví jako rozporné se závěry nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 10. 7. 2014 (161/2014 Sb.), o nichž se stěžovatelka domnívá, že materiálně dopadají nejen na platové nároky soudců založené v letech 2013 a 2014 (které byly předmětem posouzení ve věci

sp. zn.

), nýbrž že dopadají obecně rovněž na nároky eventuálně založené v letech 2011 a 2012, které byly předmětem napadeného rozsudku Nejvyššího soudu, neboť materiální podmínky pro jejich aplikaci jsou v obou uvedených obdobích naplněny v zásadě totožným způsobem. Pokud Nejvyšší soud obecné závěry Ústavního soudu nezohlednil a přiznal svým výrokem zpětně nároky založené v letech 2011 a 2012, a to za principiálně totožné situace, jakou posuzoval Ústavní soud v nálezu

sp. zn.

, porušil tím základní práva účastnice řízení (stěžovatelky). Obě posuzovaná období se totiž liší formálně toliko v zákonem původně stanovené výši tzv. násobku (2,5 násobek, resp. 2,75 násobek), nikoliv však v aspektech, které byly pro citované závěry nálezu

sp. zn.

rozhodné.

II.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti navrhla, aby příslušný senát postoupil věc plénu Ústavního soudu, neboť se jedná o závažnou problematiku, kterou se plénum Ústavního soudu dlouhodobě zabývá v řízení o abstraktní kontrole norem a konečně lze považovat za vhodné, aby problematika platů soudců byla (po přibližně patnácti letech) završena nálezem pléna, který nedá prostor pro další vývoj právního názoru jednotlivých senátů a otázku platových nároků soudců judikatorně uzavře.

Podle písm. i) rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 č. j. Org. 24/14, o atrahování působnosti, si plénum Ústavního soudu podle vyhrazuje rozhodování o jiné věci, navrhne-li to jednomyslně senát příslušný k projednání a rozhodnutí věci.

IV. senát, příslušný k projednání a rozhodnutí věci vedené pod

sp. zn.

podle rozvrhu práce na rok 2015 ze dne 1. 1. 2015 č. j. Org. 1/15, s ohledem na závažnost věci a skutečnost, že o platech soudců je rozhodováno plénem Ústavního soudu (

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

), rozhodl, jak je ve výroku usnesení uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení se nelze odvolat.

V Brně, dne 8. září 2015

JUDr. Tomáš Lichovník

předseda senátu