Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1663/2022

26 Cdo 1663/2022-89

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně městské části Praha 1, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 681/18, IČO 00063410, proti žalované CULINARIUM s.r.o., se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1535/2a, IČO 26756706, o 43.590 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. února 2022, č. j. -57, takto:

Dovolání žalované

se odmítá

.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem pro uznání ze dne 25. 5. 2021, č. j. -29, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 43.590 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku podala dne 1. 7. 2021 žalovaná odvolání a zároveň požádala o prominutí zmeškání lhůty k podání vyjádření k žalobě stanovené v usnesení soudu prvního stupně ze dne 8. 3. 2021, č. j. -25.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 9. 2021, č. j. -41, návrh žalované ze dne 1. 7. 2021 na prominutí zmeškání lhůty zamítl.

K odvolání žalované Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 2. 2. 2022, č. j. -57, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Žalovaná napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním, které podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), není přípustné.

Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení , avšak podle dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Pro posouzení přípustnosti dovolání podle není rozhodujícím kritériem (za splnění ostatních zákonných podmínek) jen výše částky uvedená ve výroku dovoláním napadeného rozhodnutí, ale i výše částky, pro kterou bylo vedeno řízení v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2018, sp. zn. , ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. , nebo ze dne 14. 12. 2020, sp. zn. ).

Dovoláním napadené usnesení bylo vydáno v řízení, jehož předmětem je částka 43.590 Kč (tedy částka nepřevyšující 50.000 Kč) s příslušenstvím, k němuž se nepřihlíží, přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v ustanovení Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud proto z výše uvedených důvodů dovolání žalované podle odmítl.

Zbývá dodat, že přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení jeho rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. 8. 2022

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu