Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 634/2022

26 Cdo 634/2022-515

USNESENÍ

I. Š.

1. M. D.

, narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Martinou Vančurovou Borkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Palackého 592/19,

6.

I. U.,

narozenému XY,

7. B. Z.

, narozené XY, oběma bytem XY, zastoupeným Mgr. Stanislavem Sochorem, advokátem se sídlem v Olomouci, Pavelčákova 441/14, a

8. A. Š.

, narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Martinou Vančurovou Borkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Palackého 592/19, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 14. 10. 2021, č. j. -473, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit 1. žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.783 Kč k rukám JUDr. Martiny Vančurové Borkové, advokátky se sídlem v Olomouci, Palackého 592/19, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalobce

je povinen

zaplatit 8. žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.783 Kč k rukám JUDr. Martiny Vančurové Borkové, advokátky se sídlem v Olomouci, Palackého 592/19, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a 6. žalovaným a 7. žalovanou

nemá

žádný z účastníků

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (odvolací soud) rozsudkem ze dne 14. 10. 2021, č. j. -473, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 21. 12. 2020, č. j. -400, kterým zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby soud nahradil projev vůle žalovaných uzavřít s ním tam specifikovanou smlouvu o výstavbě podkrovního bytu, a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a o nákladech státu; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Nejvyšší soud dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť závěr odvolacího soudu, která práva a povinnosti přechází na právní nástupce vlastníka jednotky při výstavbě jednotky, odpovídá ustálené judikatuře dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této věci.

V projednávané věci žalobce a tehdejší vlastníci jednotek v domě uzavřeli dne 9. 2. 2000 dohodu, že mu přenechají půdní prostory nad bytovou jednotkou č. 6 a žalobce na vlastní náklady provede opravy domu, posléze byla mezi nimi dne 11. 12. 2000 uzavřena smlouva o výstavbě – rozšíření bytové jednotky č. 6 o tři místnosti v podkroví. Žalobce však v rozporu s takto uzavřenou smlouvou vybudoval v půdním prostoru samostatnou jednotku, tehdejší vlastníci bytových jednotek sice dne 29. 5. 2005 písemně vyjádřili souhlas se změnou projektu, k uzavření nové smlouvy o výstavbě samostatné jednotky se však nijak nezavázali a takovou smlouvu posléze odmítli uzavřít. Žalobce se domáhal vůči žalovaným (jako právním nástupcům původních vlastníků jednotek) nahrazení projevu jejich vůle uzavřít smlouvu o výstavbě samostatné bytové jednotky v podkroví.

Projednávanou věc je třeba posuzovat – s ohledem na dobu, kdy byla (měla být) uzavřena dohoda stran o výstavbě samostatné jednotky v podkroví a smlouva o výstavbě – podle předcházející právní úpravy ( , 3 , ), zejména podle , o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „zákon o vlastnictví bytů“).

Předně je třeba zdůraznit, že dovolatel uplatňuje rovněž jiný dovolací důvod, než je uveden v Ve skutečnosti totiž zpochybňuje právní posouzení především prostřednictvím skutkových námitek, vychází z jiného skutkového stavu, než jak jej zjistil odvolací soud (soud prvního stupně), který uzavřel, že původní vlastníci jednotek v domě toliko písemně vyjádřili souhlas s tím, aby žalobce vybudoval v domě samostatnou jednotku, avšak nijak se nezavázali, že mu poskytnou nezbytnou součinnost k jejímu vybudování a že s ním uzavřou novou smlouvu o výstavbě. Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují žádný nesoulad a odpovídají obsahu spisu.

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. , formuloval a odůvodnil závěr, že na právní nástupce účastníků smlouvy přecházejí podle § 20 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů práva a povinnosti ze smlouvy o výstavbě. Smlouva o výstavbě uzavřená podle § 17, 18 zákona o vlastnictví bytů je závazkovým vztahem, zároveň však jde o speciální smluvní typ, který je charakteristický svými věcněprávními účinky, jimiž jsou vznik vlastnictví jednotky a spoluvlastnictví společných částí domu (§ 5 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů). Po skončení výstavby lze jednotku vystavěnou podle smlouvy o výstavbě zapsat do katastru nemovitostí.

Smlouvu o výstavbě nové samostatné jednotky v podkroví účastníci neuzavřeli, rovněž nebyla uzavřena ani smlouva o smlouvě budoucí o výstavbě takové jednotky, která by zavazovala ostatní vlastníky jednotek v domě a spoluvlastníky společných částí domu a pozemku (a jejich právní nástupce) k jejímu uzavření. Pouhý souhlas s vybudováním bytu v podkroví bez uzavření jakékoliv smlouvy může stěží zavazovat právní nástupce toho, kdo tento souhlas projevil a již vůbec nelze závazek k uzavření smlouvy o výstavbě samostatné jednotky dovozovat ze smlouvy o výstavbě, jejímž předmětem bylo pouhé rozšíření jiné jednotky, byť by nová jednotka měla být fakticky ve stejných prostorách, neboť k tomu zjevně vůle účastníků smlouvy při jejím uzavírání nesměřovala.

Žalobce vybudoval samostatnou bytovou jednotku v rozporu s uzavřenou smlouvou o výstavbě a vydaným stavebním povolením a chybí mu zákonný či jiným právní aktem založený přímus, který by mohl vést k úspěchu jeho žaloby.

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 26. 7. 2022

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu