Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1897/2022

22 Cdo 1897/2022-287

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Martiny Štolbové ve věci žalobkyně Z. V., narozené XY, bytem ve XY, zastoupené Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem v Brně, náměstí 28. října 1898, proti žalované H. K., narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Ivo Panákem, advokátem se sídlem v Brně, Kounicova 284/39, o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, o zaplacení částky 470 833,05 Kč a 139 446,95 Kč, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 13. 4. 2022, č. j. -234, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud v Uherském Hradišti („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 8. 2021, č. j. -161, výrokem I zrušil spoluvlastnictví účastnic k pozemku st. par. č. XY, jehož součástí je stavba – č. p. XY a k pozemku par. č. XY, vše v katastrálním území XY, obec XY, tyto nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši 1 700 000 Kč. Výroky II a III pak rozhodl o nákladech řízení. Dále soud prvního stupně výrokem IV rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 194 200,89 Kč a výrokem V zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 276 632,16 Kč a 139 446,95 Kč. Výroky VI až VIII rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně („odvolací soud“) rozsudkem ze dne 13. 4. 2022, č. j. -234, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že zrušil spoluvlastnictví účastníků, předmětné nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalované a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1 700 000 Kč (výrok I) a dále rozhodl o nákladech řízení (výrok II a III). Odvolací soud také potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích IV, V, VI, VII a VIII (výrok IV) a rozhodl o nákladech řízení (výrok V).

Proti rozsudku podává žalobkyně („dovolatelka“) dovolání, jehož přípustnost opírá o , („ “), neboť odvolací soud rozhodl v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a „soud prvního stupně ve výrocích, jak byly žalobkyní napadány rozhodl nesprávně o otázce, která dosud nebyla dovolacím soudem řešena“. Dovolacím důvodem je nesprávné právní posouzení věci.

Žalobkyně v rámci svého dovolání navrhuje s odkazem na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 13. 4. 2022, č. j. -234. Tvrdí, že žalovaná může dotčené nemovité věci zcizit, což v případě vyhovujícího rozhodnutí dovolacího soudu může znamenat ztížení možnosti nabytí nemovitostí zpět do výlučného vlastnictví dovolatelky. Zároveň poukazuje na exekuční řízení, které je proti žalované vedeno. Tyto skutečnosti dovolatelku závažně ohrožují ve svých právech.

Žalovaná k návrhu na odkladu právní moci uvádí, že návrh není důvodný, neboť dovolatelka není závažně ohrožena na svých právech. Zdůrazňuje, že se účastnice shodly na vypořádacím podílu ve výši 1 700 000 Kč, čímž nemohlo dojít k poškození majetkových práv dovolatelky. Nadto je dovolatelka vlastnicí dalších nemovitostí a žádná exekuční řízení již proti žalované nejsou vedena.

Podle před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud při posouzení návrhu na odklad právní moci vzal v úvahu možnost žalované po povolení vkladu do katastru nemovitostí s předmětnými nemovitostmi volně nakládat, což by se mohlo závažným způsobem dotknout poměrů žalobkyně. Vzhledem k tomu, že dovolatelka je ohrožena ve svých právech a odklad právní moci se nedotkne jiné osoby než účastníků řízení, Nejvyšší soud proto (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se právní moc rozhodnutí odvolacího soudu odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci. [ ].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 7. 2022

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu