Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 689/2022

21 Cdo 689/2022-268

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobce L. H., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Miroslavem Valou, advokátem se sídlem v Bruntále, Jesenická č. 1757/5, proti žalované TS Bruntál, s. r. o.,se sídlem v Bruntále, Zeyerova č. 1489/12, IČO 25823337, zastoupené JUDr. Radkem Závodným, advokátem se sídlem v Olomouci, Litovelská č. 1340/2c, o 107 800 Kč, za účasti Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO 47116617, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. října 2021, č. j. -231, takto:

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 7 662 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Radka Závodného, advokáta se sídlem v Olomouci, Litovelská č. 1340/2c.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem sloužícím k přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (srov. ). tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle ustanovení věty první ve spojení s ustanovením řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 3. 3. 2021, č. j. -193, zastavil (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 45/2000 v časopise Soudní judikatura).

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 10. 2021, č. j. -231, není přípustné podle ustanovení , neboť není splněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v tomto ustanovení, podle něhož není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu [jeho závěr, že vztah znalce k vedlejšímu účastníkovi (který by vedl k vyloučení znalce) nelze dovozovat toliko z toho, že znalec na jeho žádost vypracoval znalecký posudek] je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Judikatura Nejvyššího soudu dospěla již v minulosti k závěru, že okolnost, že „znalec vyšetřoval žalobkyni již v dřívější době v souvislosti s vypracováním posudku na žádost pojišťovny, která v tomto řízení vystupuje jako vedlejší účastník na straně žalovaného, nezakládá sama o sobě důvod pro vyloučení znalce“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2003, sp. zn. ). Pochybnost o podjatosti znalce nebyla shledána ani (toliko) z důvodu, že účastník řízení uzavřel se znalcem jednorázovou dohodu o provedení práce za účelem podání posudku na žádost účastníka, a nebyly tvrzeny žádné další skutečnosti, které by svědčily o takovém vztahu znalce k zadavateli posudku, jimiž by byla dotčena nepodjatost znalce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. ).

Poukazuje-li dovolatel na nález Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. , ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2017, sen. zn. , pak se jedná o odkaz nepřiléhavý, neboť druhé z uvedených rozhodnutí se týká postavení soudce, nikoliv znalce, a neřeší otázku podjatosti znalce (na rozdíl od výše uvedených rozhodnutí), který již dříve vypracoval posudek na základě zadání účastníka nebo vedlejšího účastníka.

Přípustnost dovolání není způsobilý založit ani odkaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2018, sp. zn. , neboť toto se opět týká vyloučení soudce bez vztahu k právním otázkám, na nichž v této věci spočívá napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Stejně tak rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí na řešení otázky, zda soud v řízení přihlíží ke skutečnostem, pro které je znalec vyloučen, kdykoliv za řízení (jak dovolatel zvýrazňuje citaci z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. , uveřejněného pod č. rozh. obč.), neboť v posuzované věci se odvolací soud právě podjatostí znalce (jako odvolacím důvodem) sám zabýval.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení odmítl.

Výroky o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňují ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 6. 2022

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu