Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 128/2022

11 Tcu 128/2022-22

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

T. H.

, narozeného XY, rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 6. 8. 2020, sp. zn. 601 Hv 9/20d,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 6. 8. 2020, sp. zn. 601 Hv 9/20d, který nabyl právní moci téhož dne, byl T. H. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání přečinu profesionálně provedené krádeže za účelem výdělku podle a , první případ, rakouského (dále jen „ “) a přečinu odporu proti státní moci podle ve spojení s . Za uvedené trestné činy mu cizozemský soud za použití a uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 24 (dvaceti čtyř) měsíců.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označených trestných činů tím, že:

v obci XY

I. profesionálně provedeným způsobem za účelem výdělku odcizil oprávněným osobám obchodní společnosti B. cizí movité věci s úmyslem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit,

a) dne 13. 3. 2020 tím, že propašoval kolem pokladny celkem 12 parfémů různých značek v hodnotě cca 764,00 EUR, aniž by je zaplatil,

b) dne 20. 4. 2020 tím, že v tamní pobočce obchodní společnosti B. propašoval kolem pokladny celkem osm kusů parfémů různých značek s celkovou hodnotou cca EUR 519,00, aniž by je zaplatil, vedoucí pobočky ho chytila při činu, sledovala ho a policie ho zadržela;

II. shora v bodě I. a) uvedeným činem se pokusil policistům H. a A. násilím zabránit v úředním jednání – ve svém zatčení a převozu na policejní inspekci.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že T. H. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku a trestného činu násilí proti úřední osobě podle § 325 tr. zákoníku).

7. Pokud se týká posouzení shora popsaného skutku, tento podle Nejvyššího soudu vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku a přečinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Odsouzený si totiž přisvojil cizí movité věci tím, že se jich zmocnil, způsobil tím na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou ve smyslu § 138 tr. zákoníku a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl za trestný čin krádeže v posledních třech letech odsouzen i potrestán [viz bod 10) opisu z evidence Rejstříku trestů fyzických osobo k osobě odsouzeného]. Současně též odsouzený v případě jednání uvedeného pod bodem II. [resp. I. a)] rozsudku cizozemského soudu užil násilí pro výkon pravomoci úředních osob.

Formální podmínky

ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.

8. V posuzované věci jsou zároveň dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzený výše uvedeným jednáním zasáhl do vlastnického práva jiné osoby, ale i do zájmu na řádný a zákonný výkon pravomoci úředních osob. Dopustil se tedy hned dvou trestných činů. Z opisu z evidence Rejstříku trestů odsouzeného se nadto podává, že byl opakovaně odsouzen a potrestán, nad rámec výše uvedeného odsouzení, převážně pro majetkovou trestnou činnost. Tato skutečnost nepochybně zvyšuje společenskou škodlivost jeho trestné činnosti. Co do uloženého druhu trestu Nejvyšší soud ze spisového materiálu zjistil, že odsouzenému byl uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. , ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. , či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. ). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení T. H. výše uvedeným rozhodnutím cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 6. 2022JUDr. Tomáš Durdíkpředseda senátuVypracoval:JUDr. Petr Škvain, Ph.D.

soudce