Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
89554.html
HTML · 0 B
No categories available
IV.ÚS 2115/15
Ústavní soud rozhodl o návrhu Tomáše Rychteckého, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 73 EXE 861/2013 -159, usnesení Městského soudu v Praze č. j. 30 Co 169/2015 -491 a návrhu na přednostní projednání věci, takto:
Návrh se odmítá
Odůvodnění
Navrhovatel se podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 14. 7. 2015 domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu ").
Ústavní soud konstatuje, že navrhovatel podal ústavní stížnost v rozporu s § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu . Navrhovatel zejména není zastoupen advokátem, není přiloženo rozhodnutí o posledním prostředku k ochraně práva (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ) a návrh postrádá jakoukoli argumentaci.
Navrhovatel přitom byl v souvislosti s jeho předchozími podáními Ústavnímu soudu již mnohokrát vyzýván k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti, včetně nutnosti být v řízení zastoupen advokátem, i o případných následcích neodstranění vytčených vad podání (srov. např.
sp. zn. IV. ÚS 1520/15
,
,
,
,
a další).
Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (např.
sp. zn. IV. ÚS 109/14
,
,
,
,
,
,
,
a další). Účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem.
Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Ostatně tímto způsobem již Ústavní soud postupoval ve věci navrhovatele
sp. zn. IV. ÚS 2113/15
.
Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2015
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj