Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1391/2022

-147

USNESENÍ

a) nezletilý AAAAA (pseudonym)

, narozený XY,

b) nezletilý BBBBB (pseudonym)

, narozený XY, žalobci a) a b) zastoupeni svými zákonnými zástupci žalobci c) a d),

c) V. H.

, narozený XY,

d) R. H.

, narozená XY, všichni bytem XY, všichni právně zastoupeni Mgr. Markem Davidem, advokátem se sídlem Lešetín IV 777, 760 01 Zlín, proti žalované:

JALOVEC, s. r. o.

, IČO 27779181, se sídlem Na Příkopě 814, 755 01 Vsetín, zastoupená JUDr. Petrem Vohnickým, advokátem se sídlem Horní náměstí 12, 755 01 Vsetín, o zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím každému z žalobců, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 1. 2022, č. j. -126, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud ve Vsetíně rozsudkem ze dne 25. 6. 2021, č. j. -72, uložil žalované, aby každému ze žalobců zaplatila 20 000 Kč s příslušenstvím, zamítl žalobu v části, jíž se každý ze žalobců domáhal zaplacení dalších 40 000 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání všech účastníků Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 27. 1. 2022, č. j. -126, částečně potvrdil a částečně změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že ve výsledku uložil žalované povinnost zaplatit každému ze žalobců a) a b) 25 000 Kč s příslušenstvím, každému ze žalobců c) a d) 15 000 Kč s příslušenstvím, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů celého řízení.

Rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž byla žaloba zamítnuta [ohledně žalobců a) a b) co do částky 35 000 Kč a ohledně žalobců c) a d) co do částky 45 000 Kč], napadli žalobci dovoláním. Jeho přípustnost spatřují v řešení otázky, zda pořízení a zveřejnění fotografie nezletilých dětí ve formě kvízu bez vědomí a souhlasu rodičů je možno považovat za bezohledné a zavrženíhodné jednání, které odůvodňuje poskytnutí obzvlášť vysoké náhrady, která dosud nebyla vyřešena. Odkazují k výkladu celé řady předpisů, jež jsou součástí ústavního pořádku České republiky včetně ustanovení , . Namítají, že žalovaná pořízením a zveřejněním fotografií nezletilých žalobců a) a b) bez vědomí a souhlasu zletilých žalobců c) a d) porušila právo všech dovolatelů na soukromý a rodinný život. S odkazy zejména na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva považují výši přiznaného zadostiučinění za zcela nedostatečnou. Navrhují, aby dovolací soud napadený rozsudek změnil tak, že se žalobě v celém rozsahu vyhovuje a rozhodl o náhradě nákladů celého řízení. Pro případ, že by dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání není přípustné podle , dovolatelé navrhují, aby dovolací řízení přerušil a s návrhem na zrušení tohoto ustanovení spis předložil Ústavnímu soudu. Důvodem zrušení citovaného ustanovení podle dovolatelů je rozpor s principem rovnosti a zvláštní zvýšené ochrany nezletilých dětí a osob se zdravotním postižením s tím, že přístup k dovolacímu soudu v tak závažné věci, jako je zásah do práva dovolatelů na soukromý a rodinný život by neměl být omezen žádnou finanční částkou, zvlášť když takový zásah je mnohem závažnější než vztahy ze spotřebitelských smluv a pracovněprávní vztahy.

Nejvyšší soud posoudil dovolání podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen „“) a jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení ( ), zastoupenými advokátem ve smyslu , shledal, že dovolání žalobců není přípustné.

Podle dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V projednávané věci napadl každý ze žalobců a) a b) dovoláním rozsudek odvolacího soudu ohledně částky 35 000 Kč s příslušenstvím, a každý ze žalobců c) a d) ohledně částky 45 000 Kč s příslušenstvím. Ani jedna z těchto částek [k příslušenství se při posouzení přípustnosti dovolání z hlediska peněžního limitu podle nepřihlíží] však nepřevyšuje limit stanovený v V řízení pak nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní nárok, dovolání tak vzhledem k není přípustné.

Na výše uvedeném nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání, neboť nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští. Není-li možnost podat dovolání v zákoně stanovena, pak jde vždy (bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo) o dovolání nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolací soud neshledal důvod pro přerušení dovolacího řízení a podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení podle a Soud v souvislosti se svou rozhodovací činností sice může podle y a , o Ústavním soudu, podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení [a za tím účelem podle řízení přerušit], avšak jen dojde-li sám k závěru, že je k tomu ve smyslu písm. a)y důvod, tedy je-li zákon nebo jeho ustanovení, jehož má být ve věci použito, v rozporu s ústavním pořádkem.

Právo na dovolání, respektive právo na opravné prostředky v občanském soudním řízení není ústavně zaručeno, není garantováno anid (dále jen „“), ani Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod či dalšími mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2004, sp. zn. , a ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. ). Právo na přístup k soudu není absolutní, nýbrž může podléhat určitým omezením. Ta koneckonců vyplývají i přímo ze znění y, který garantuje právo domáhat se svého práva u soudu stanoveným způsobem, kdy podmínky a podrobnosti stanoví zákon (y). Tento způsob je obvykle stanoven v procesních předpisech a je v zásadě na zákonodárci, jaká konkrétní pravidla (lhůty, obsahové a formální náležitosti podání, soudní poplatky a další) pro přístup k soudům stanoví. Právě uvedené pak platí také pro požadavky, jimiž zákonodárce podmiňuje přístup k řádným a mimořádným opravným prostředkům. Z povahy těchto prostředků, jakož i ze skutečnosti, že tyto prostředky nejsou garantovány ústavním pořádkem, pak samozřejmě vyplývá, že zákonodárce má v tomto směru daleko širší možnost uvážení. Zejména u mimořádných procesních prostředků totiž platí, že zákonodárce jejich zakotvením v právním řádu sleduje určitý specifický cíl, který nespočívá v pouhém poskytnutí dalšího soudního přezkumu konkrétního sporu. Tak je tomu i u dovolání. Mimořádný opravný prostředek dovolání mívají (za splnění dalších podmínek) účastníci řízení k dispozici poté, co jejich věc byla již minimálně dvakrát posouzena soudy nižších stupňů, a nyní žádají, aby se jí zabýval přímo Nejvyšší soud, tedy jeden z vrcholných orgánů soudní moci v České republice (y). Již jen z právě uvedeného je zřejmé, že přístup k dovolacímu řízení může zákonodárce podmínit řadou požadavků. Tyto požadavky mohou směřovat mimo jiné i k omezení počtu podaných dovolání [srov. např. stanovící tzv. majetkový census]. V obecné rovině totiž není cílem právní úpravy v , aby Nejvyšší soud projednal co největší množství sporů (lze ostatně vyjádřit pochybnost, zda zvyšováním počtu soudních instancí dochází ke zkvalitnění rozhodovací činnosti a ke spravedlivějšímu rozhodování jednotlivých případů), nýbrž to, aby se mohl řádně a s náležitou pečlivostí věnovat těm otázkám, které jsou z pohledu zákonodárce (a ústavodárce) významné. (Srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , body 27-30.) Finanční limit [nyní zakotvený v ] zahrnul zákonodárce do procesního předpisu na základě úvahy, že mimořádný opravný prostředek by měl být přípustný jen v těch případech, kdy předmětem sporu je významnější finanční hodnota. Okolnost, že z této zásady zákonodárce stanovil jen omezené výjimky, mezi něž posuzovanou věc nezařadil, nelze považovat za protiústavní.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání podle jako nepřípustné odmítl.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 6. 2022

JUDr. Hana Tichá

předsedkyně senátu