Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1516/15

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele Alana Grebsona, právně zastoupeného JUDr. Milošem Pleštilem, advokátem se sídlem Vlčí vrch 672, Liberec, proti zásahu orgánu veřejné moci spočívajícího v tom, že Ministerstvo vnitra České republiky, odbor bezpečnostní politiky, oddělení obecní policie a dopravního inženýrství, sdělením ze dne 8. 4. 2015 č. j. MV- 53867-2/OBP-2015 odmítlo označení chybějícího přechodného ustanovení v úplném znění , o obecní polici, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášeného pod č. 43/2009 Sb., za chybu a odmítlo ji opravit, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížnost doručenou Ústavnímu soudu dne 21. 5. 2015 stěžovatel podal podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), neboť zásahem orgánu veřejné moci mělo být porušeno jeho základní právo na svobodnou volbu a výkon povolání (strážník Městské policie města Chrastavy), zaručené a 2 d (dále jen " ")

2. Zásah orgánu veřejné moci měl spočívat v tom, že ministerstvo vnitra odmítlo ve své písemnosti č. j. MV- 53867-2/OBP-2015 ze dne 8. 4. 2015 opravit tiskovou chybu v úplném znění , o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášeného ve Sbírce zákonů pod č. 43/2009 Sb., resp. nevyzvalo předsedu vlády, aby vydal úplné znění znovu, neboť to dosavadní "úplné znění" nebylo úplným zněním.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že neopravením tiskové chyby, resp. nevydáním "úplného znění" v úplném "úplném znění" bylo porušeno jeho základní právo, resp. svoboda zaručená ústavním pořádkem, neboť pokud by k opravě došlo, splňoval by stěžovatel dle přechodného ustanovení doplněného výjimku ze vzdělání pro výkon funkce strážníka. V době vydání tiskové opravy by mu již bylo 45 let.

4. Jak uvedl dále stěžovatel v ústavní stížnosti, na chybu upozornil ministerstvo vnitra starosta města Chrastavy Ing. Michael Canov dopisem ze dne 1. 4. 2015. Ministerstvo vnitra však ve své odpovědi odmítlo, že by se jednalo chybu, když kromě jiného uvedlo: "Toto úplné znění nejen, že neobsahuje přechodné ustanovení k , ale ani přechodná ustanovení k žádným dalším zákonům, které provedly změny Obsahují-li úplná znění zákonů přechodná ustanovení, jedná se o přechodná ustanovení pouze jejich, laicky řečeno, "mateřských" zákonů (v daném případě by šlo o , který však žádná přechodná ustanovení neobsahoval). Nejedná se proto v žádném případě, tak jak uvádíte, o chybu, která by byla či měla být opravována."

5. S argumentací ministerstva vnitra nesouhlasí starosta města Chrastavy ani stěžovatel. Dle jeho názoru jsou ministerstvo vnitra, resp. předseda vlády povinni chybu odstranit. Je rovněž přesvědčen, že v závislosti na datu odstranění chyby (vložení čl. VI "Přechodná ustanovení" z novely do "úplného znění" pod č. 43/2009 Sb.), nastane účinnost "úplného znění" a teprve tato účinnost bude tou účinností, o níž čl. VI zákona uvádí "to neplatí, pokud strážník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dosáhl věku 45 let". Poněvadž stěžovatel 45 let věku dosáhl dne 20. 10. 2014, věkovou hranici pro udělení výjimky by splňoval.

6. Ústavní soud předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené .

7. Podle písm. d) y rozhoduje Ústavní soud o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím a jiným zásahům orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod, přičemž blíže tuto u zakotvenou pravomoc rozvádí . Pokud jde o způsoby, jakými je oprávněn ingerovat do činnosti orgánů veřejné moci, nutno odkázat na . Může se jednat buďto o zrušení rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo o vyslovení zákazu orgánu veřejné moci pokračovat v porušování základního práva a svobody a příkazu obnovit stav před porušením takovéhoto práva, pokud je to možné.

8. Stěžovatel však nenavrhuje některý z citovaných druhů zásahu Ústavního soudu. Požaduje, aby Ústavní soud akademickým výrokem bez jakéhokoli oprávnění provedl kritiku postupu ministerstva vnitra. K tomu však Ústavní soud oprávněn není (srov. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

in http://www.usoud.cz).

9. Vzhledem k tomu, že řízení o ústavní stížnosti je řízením o porušení individuálních ústavně zaručených práv, nelze považovat stěžovatele ani za osobu oprávněnou podat ústavní stížnost proti postupu ministerstva vnitra, který označuje stěžovatel jako zásah orgánu veřejné moci. Stěžovatel nebyl ani iniciátorem, ani adresátem kritizovaného sdělení ministerstva vnitra, tudíž postupem tohoto orgánu veřejné moci nemohlo být zasaženo do jeho individuálního ústavně zaručeného práva. Stěžovatel v ústavní stížnosti rozporuje především skutečnost, že na základě novelizace zákona o obecní polici ztrácí způsobilost vykonávat funkci strážníka, čímž má být porušeno jeho základní právo zaručené a 2 y. Citované právo stěžovatele však dosud porušeno ani býti nemohlo, neboť, jak vyplývá z oficiálních webových stránek města Chrastavy, dosud funkci velitele městských strážníků vykonává. Teprve v případě, kdy by byl z funkce odvolán s odkazem na příslušná ustanovení zákona o obecní policii, mohl by namítat zásah do základních práv, avšak v takovém případě bude mít v prvé řadě možnost obrany před obecnými soudy.

10. Jako obiter dictum však musí Ústavní soud konstatovat, že požadavek starosty města Chrastavy, vznesený vůči ministerstvu vnitra, nelze považovat za oprávněný a reakce ministerstva v napadeném vyrozumění vycházela ze základních principů zákonodárného procesu. Tzv. úplné znění zákona je specifickým typem právního předpisu, který dle , o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, lze vyhlásit ve Sbírce zákonů, zmocní-li předsedu vlády k jeho vyhlášení zákon. Bližší podrobnosti stanoví Legislativní pravidla vlády. Pro tzv. úplné znění zákona je typické, že již neprochází schvalovací fází legislativního procesu a má proto jen informační roli. Z tohoto důvodu není možné jej citovat či jinak na něj odkazovat. Citovat a jinak používat je možno jen vyhlášené znění původního právního předpisu s dovětkem "ve znění". Tzv. úplné znění zákona nemůže být ani předmětem další novelizace; novelizací může být dotčeno jen vyhlášené původní znění zákona (s jeho případnými novelizacemi).

11. Tzv. úplné znění zákona je tedy zvláštní podobou zákona, která obsahuje úplné aktuální znění zákona se zapracovanými pozdějšími novelizacemi. Jeho účelem je pouze zvýšení přehlednosti platného zákona, který byl opakovaně měněn. Skutečností však je, že přechodná ustanovení předchozích novel se do textu úplného znění zákona nezapracovávají a zůstávají tak součástí pouze toho předpisu, resp. novely, v jejímž obsahovém rámci byly přijaty. Jejich účinnost lze tedy odvíjet pouze a jen od účinnosti toho zákona, jenž prošel legislativním procesem a byl vyhlášen ve Sbírce zákonů. V daném případě bylo předmětné přechodné ustanovení přijato spolu s novelou , o obecní policii, vyhlášenou pod č. , která nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2009. Čl. VI Přechodná ustanovení v odst. 2 stanoví, že "strážník, který je v pracovním poměru k obci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a nedosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou, je povinen tuto podmínku splnit do 31. prosince 2015. To neplatí, pokud strážník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dosáhl věku 45 let, třikrát úspěšně absolvoval zkoušku z odborné způsobilosti před zkušební komisí ministerstva a obec je držitelem platného osvědčení strážníka." I když byl v čl. VII tohoto zákona zmocněn předseda vlády k vyhlášení úplného znění , o obecní polici, ve znění pozdějších předpisů, nic to nemění na tom, že účinnost předmětného přechodného ustanovení nastala společně s účinností celého , a to ode dne 1. 1. 2009.

12. Na základě výše uvedeného byla proto ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků zčásti podle ustanovení jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným a zčásti podle téhož zákona jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, odmítnuta.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2015

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj