Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 596/2022

26 Cdo 596/2022-248

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně GLOBAL CARE s.r.o., se sídlem v Praze 3, Koněvova 2660/141, IČO 28454880, zastoupené JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Praze, Jankovcova 1518/2, proti žalované FINOX s.r.o., se sídlem v Praze 1, Hybernská 1271/32, IČO 26772981, zastoupené Mgr. Ivo Kroužkem, advokátem se sídlem v Praze, Kroftova 3370/20, o přezkum oprávněnosti výpovědi, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. září 2021, č. j. -214, takto:

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhala přezkumu oprávněnosti výpovědi nájemní smlouvy uzavřené dne 2. 10. 2012 mezi ní jako nájemkyní a žalovanou jako pronajímatelkou, jejímž předmětem byl pronájem tam specifikovaných nebytových prostor v budově č. p. XY na adrese XY.

Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 11. 1. 2021, č. j. -181, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 23. 9. 2021, č. j. -214, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Po zopakování a doplnění dokazování upřesnil skutková zjištění soudu prvního stupně tak, že výpověď ze dne 29. 2. 2016, předaná k poštovní přepravě téhož dne, byla podle dodejky České pošty dodána žalobkyni dne 1. 3. 2016 a že její námitky datované dne 30. 3. 2016, předané podle podacího lístku k poštovní přepravě dne 1. 4. 2016, byly podle obálky od této písemnosti doručovány žalované dne 4. 4. 2016, což koresponduje i výpisu ze systému sledování poštovních zásilek týkajícího se této zásilky. Tvrdila-li žalobkyně, že námitky vznesla a doručila žalované již v březnu 2016, nebylo toto tvrzení provedenými důkazy i přes poučení, které jí bylo poskytnuto v průběhu jednání odvolacího soudu podle , 3 , prokázáno. Uzavřel, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní ohledně včasného doručení námitek ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a v souladu s o. z. její právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zaniklo.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Žalobkyně zpochybnila právní závěr odvolacího soudu o zániku jejího práva žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi prostřednictvím procesních otázek, které fakticky poukazují na vady řízení (nepřezkoumatelnost a překvapivost rozhodnutí odvolacího soudu) a zpochybňují zjištěný skutkový stav (vadné provedení dokazování a hodnocení důkazů) a přípustnost dovolání založit nemohou.

K námitkám dovolatelky lze pro úplnost uvést, že rozhodnutí není nepřezkoumatelné, jeho odůvodnění má náležitosti stanovené v , 2 , je v něm uvedeno, k jakému zjištění o jednotlivých skutečnostech odvolací soud dospěl, na základě jakých důkazů a jak tyto důkazy hodnotil.

Rozhodnutí není ani překvapivé, neboť rozhodnutí odvolacího soudu může být pro účastníka nepředvídatelné jen tehdy, kdyby odvolací soud při svém rozhodování přihlížel k něčemu jinému, než co bylo tvrzeno nebo jinak vyšlo najevo za řízení před soudem prvního stupně nebo co za odvolacího řízení uplatnili účastníci, tedy, jinak řečeno, jen kdyby vzal v úvahu něco jiného, než co je známo také účastníkům řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2015, sp. zn. ). Odvolací soud pak předestřel svůj názor na věc prostřednictvím poučení žalobkyně podle a 3 , přičemž skutečnost, že námitky proti výpovědi jsou opožděné, uplatňovala žalovaná od počátku řízení.

Konečně lze dodat, že skutková zjištění odvolacího soudu nevykazují jakýkoliv významný nesoulad s provedenými důkazy ani s obsahem spisu. Odvolací soud dospěl na základě opakování dokazování (dodejkou České pošty, podacím lístkem k poštovní přepravě, obálkou a výpisem ze systému sledování poštovních zásilek) při jednání dne 23. 9. 2021, že námitky byly žalované doručeny poštou 4. 4. 2016. Žalobkyně ani po poučení dle a 3 netvrdila, natož prokazovala, že námitky doručila dříve a osobně (srov. přepis zvukového záznamu jednání odvolacího soudu dne 23. 9. 2021). S tímto tvrzením přichází v rozporu s ustanovením až v dovolání. Z výpovědí slyšených svědků odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) žádné závěry nečinil, pouze podotkl, že se k otázce doručování námitek nevyjádřili. Jeho postup (ve vztahu k dovolatelkou namítanému „nezopakování“ důkazu) odpovídá (již) ustálené judikatuře Nejvyššího soudu vztahující se k výkladu , 3 (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. ).

Dovolací soud nepřehlédl ani dovolatelčino sdělení, že dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, tedy i jeho nákladový výrok. Zde však – z důvodu stručnosti – pouze uvádí, že podle není dovolání proti této části rozhodnutí přípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 7. 6. 2022

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu