Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 766/2022

26 Cdo 766/2022-234

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci žalobce Společenství vlastníků jednotek XY, se sídlem XY, IČO: XY, zastoupeného Mgr. Vojtěchem Komínkem, advokátem se sídlem v Praze 6, Eliášova 922/21, proti žalovanému Lidovému bytovému družstvu XY, se sídlemXY, IČO: XY, o zaplacení částky 317.390,07 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2021, č. j. -207, takto:

Odůvodnění:

Žalobce se po částečném zpětvzetí žaloby co do částky 163.015,18 Kč s příslušenstvím (v tomto rozsahu řízení zastavil Městský soud v Praze /soud prvního stupně/ usnesením ze dne 21. června 2018, č. j. -105) domáhal, aby mu žalovaný (jeho člen a vlastník tam označených jednotek) zaplatil částku 154.374,89 Kč s příslušenstvím. Z toho požadoval částku 83.430,- Kč s příslušenstvím z titulu dlužných příspěvků na správu domu a pozemku za roky 2010 až 2012 a částku 70.944,89 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných nedoplatků ročních vyúčtování záloh na služby za roky 2008 až 2012.

Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 25. září 2018, č. j. -118, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.).

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 5. září 2019, č. j. -134, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku I. potvrdil co do částky 83.430,- Kč s příslušenstvím a zrušil co do částky 70.944,89 Kč s příslušenstvím, tj. ohledně dlužných nedoplatků ročních vyúčtování záloh na služby za roky 2008 až 2012, a v nákladovém výroku II. a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení soud prvního stupně rozsudkem ze dne 1. září 2020, č. j. -187, žalobu o zaplacení částky 70.944,89 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.).

K odvolání žalobce odvolací soud rozsudkem ze dne 10. listopadu 2021, č. j. -207, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 36.408,70 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I. bod 1.); ve zbývající části zamítavého výroku I. ho potvrdil (výrok I. bod 2.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků (výrok II.).

Dovolaní žalovaného (dovolatele) proti výroku I. bodu 1., tj. proti měnící (vyhovující) části výroku I., naposledy citovaného rozsudku odvolacího soudu není z posléze uvedených důvodů přípustné podle , , ve znění po novele provedené (dále jen „ “).

Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení , avšak podle není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se nepřihlíží. Přitom za rozhodnou pro posouzení přípustnosti dovolání z hlediska finančního limitu je třeba považovat sice výši peněžitého plnění, jež bylo předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu, jenž může být rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, jinými slovy řečeno, o němž bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 29. srpna 2018, sp. zn. , či z 10. dubna 2019, sp. zn. /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 15. října 2019, sp. zn. ). Bylo-li tudíž v napadeném výroku I. bodu 1. rozsudku odvolacího soudu rozhodnuto jen o částce 36.408,70 Kč s příslušenstvím (k němuž se nepřihlíží) a nejde-li současně o vztah ze spotřebitelské smlouvy či o pracovněprávní vztah, nelze přípustnost dovolání proti této části napadeného rozhodnutí opřít o ustanovení , neboť ustanovení to vylučuje. Zbývá již jen dodat, že přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu, že „dovolání je přípustné za podmínek a násl. “ (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 27. června 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 17. 5. 2022

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu