Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Nd 267/2022

33 Nd 267/2022-45

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně K. D., bytem XY (pro doručování XY), zastoupené JUDr. Alešem Kolářem, advokátem se sídlem v Praze 2, Rumunská 21/29, proti žalovanému A. D., bytem XY, zastoupenému JUDr. Pavlem Fojtou, advokátem se sídlem v Brně, Jakubské nám. 644/3, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle , t a k t o:

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou podanou dne 11. 11. 2021 k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 domáhala vypořádání společného jmění manželů. Manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. 7. 2020, č. j. -38, který nabyl právní moci 26. 8. 2020.

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 16. 11. 2021, č. j. -22, vyslovil svoji místní nepříslušnost a zároveň rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Městskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému k projednání a rozhodnutí věci. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že řízení se podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný, a podle je ve věci vypořádání společného jmění nebo jiného majetku manželů po rozvodu manželství výlučně příslušný soud, který rozhodoval o rozvodu manželství.

Podáním doručeným Městskému soudu v Brně 27. 1. 2022 žalobkyně navrhla, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Prachaticích. Svůj návrh odůvodnila tím, že se jedná o nejbližší soud od jejího současného bydliště, že se nachází v pokročilém stádiu těhotenství s termínem porodu únor 2022 a že ani po porodu nebude schopna s novorozencem absolvovat delší cesty (Okresní soud v Prachaticích je od jejího současného bydliště vzdálen pouze cca 30 km).

Žalovaný s navrhovaným přikázáním věci nesouhlasí s tím, že k němu „není právní ani jiný důvod“, resp. neexistují zde okolnosti, které by umožňovaly hospodárnější a rychlejší projednání věci. Připomíná, že žalobkyně ještě při soudním jednání dne29. 7. 2021 prohlásila, že byt v Brně nepronajímá, užívá ho k bydlení, pokud je v Brně, kde žijí její rodiče, a má zde své věci i věci dětí.On sám je rovněž na rodičovské dovolené s malým dítětem.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Brně) a Okresnímu soudu v Prachaticích, jemuž má být věc přikázána ( věta první ), dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu.

Podle věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (odst. 2). Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odst. 3 věta druhá).

Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon ( d, publikované pod č. ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. V případech výlučné místní příslušnosti je nadto nutno uvážit, že touto úpravou místní příslušnosti je upřednostňováno postavení výlučně místně příslušného soudu a že proto by měla být delegace vhodná v těchto věcech posuzována i s přihlédnutím k výlučné povaze této příslušnosti (srov. Novotný, Z. In: Drápal, L. Bureš, J. a kol. I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 72, marg. č. 4).Ačkoli není vyloučeno přihlédnout k mimořádným poměrům účastníků řízení, k obtížím, s nimiž je pro ně spojeno dosažení místně příslušného soudu, je při úvaze, do jaké míry je vhodné vyhovět návrhu opřenému o takové důvody, třeba rovněž stejně pečlivě posuzovat, zda delegováním věci jinému soudu nedojde pouze k tomu, že se obdobným způsobem naopak ztíží postavení druhého účastníka řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. ).

Okolnosti, pro něž žalobkyně navrhla přikázání věci označenému soudu, tedy vzdálenost mezi místem jejího faktického bydliště a sídlem soudu, její zdravotní stav (těhotenství) a následná péče o malé dítě, výjimečný důvod pro přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu podle nepředstavují v situaci, kdy by přikázání věci jinému soudu nevedlo k rychlejšímu ani k hospodárnějšímu projednání věci a kdy stanovisko žalovaného k návrhu na delegaci bylo negativní.

Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 5. 2022

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu