Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 106/2022-B-29

MSPH 77 INS XY29 NSČR 106/2022-B-29

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka J. M., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o odvolání insolvenčního správce z funkce, o dovolání A. i. C. T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. ledna 2022, č. j. , 2 VSPH XY, takto:

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 24. listopadu 2021, č. j. , Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Odvolal A. i. C. T., (dále též jen „veřejná obchodní společnost A“) z funkce insolvenčního správce dlužníka J. M. (bod I. výroku).

[2] Ustanovil nového insolvenčního správce dlužníka (bod II. výroku).

[3] Uložil veřejné obchodní společnosti A, aby bez zbytečného odkladu informovala nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předala mu všechny doklady související s výkonem funkce insolvenčního správce (bod III. výroku).

[4] Uložil veřejné obchodní společnosti A, aby mu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení předložila písemnou zprávu o své činnosti s vyúčtováním hotových výdajů, odměny a nákladů spojených se správou, udržováním a zpeněžováním majetkové podstaty za dobu výkonu funkce (bod IV. výroku).

[5] Uložil nově ustanovenému insolvenčnímu správci, aby mu ve lhůtě 10 dnů ode dne převzetí funkce předložil zprávu o převzetí funkce (bod V. výroku).

2. Insolvenční soud vyšel ve skutkové rovině z toho, že:

[1] Usnesením ze dne 11. listopadu 2020, č. j. , (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka a insolvenčním správcem dlužníka ustanovil veřejnou obchodní společnost A.

[2] Veřejná obchodní společnost A rozhodla dne 26. května 2021 o ukončení své činnosti (z důvodu nejednotného pohledu společníků na fungování společnosti) a k 30. září 2021 jí ve smyslu , o insolvenčních správcích, zaniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce.

3. Na tomto základě insolvenční soud – vycházeje z a 3 , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce a ustanovení nového insolvenčního správce dlužníka. Skutečnost, že ve společnosti panují rozpory mezi společníky, a nejistý osud společnosti v budoucnu (její vstup do likvidace), jsou důležitými důvody, pro které nelze ponechat ve funkci insolvenčního správce veřejnou obchodní společnost A (po zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce).

4. K odvolání veřejné obchodní společnosti A Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 10. ledna 2022, č. j. , 2 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku.

5. Odvolací soud – vycházeje z zákona o insolvenčních správcích a z a cituje závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2021, sen. zn. – dospěl po přezkoumání výroku o odvolání insolvenčního správce z funkce k následujícím závěrům:

6. Insolvenčnímu soudu lze vytknout, že nezohlednil (pominul) ustálené judikaturní závěry potud, že neposuzoval, zda zánik práva vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 12 odst. 1 písm. e/ zákona o insolvenčních správcích má (může mít) vliv na další (s odbornou péčí prováděný) výkon insolvenčního správce. Z výpisu z obchodního rejstříku a z výpisu ze seznamu insolvenčního správců plyne, že ohlášení společníci (J. C., P. M., O. Ř., P. V., M. P., I. C. a D. S.) jsou nadále i po 30. září 2021 společníky veřejné obchodní společnosti A a společnost nezanikla. Odvolací soud uzavřel, že pro další činnost veřejné obchodní společnosti A jako insolvenčního správce dlužníka zůstala zachována odborná způsobilost garantovaná ohlášenými společníky.

7. Ze spisu odvolací soud zjistil a pro rozhodnutí o odvolání považoval za zásadní to, že právo vykonávat činnosti insolvenčního správce zaniklo veřejné obchodní společnosti A krátce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Ze spisu se totiž podává, že o schválení oddlužení dlužníka insolvenční soud rozhodl dne 15. března 2021 (B-7) a že by toto oddlužení mělo probíhat po dobu více než 4 let. S přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti, jíž je vedeno insolvenční řízení, a dlouhodobosti trvání schváleného oddlužení dospěl odvolací soud k závěru, že tyto skutečnosti opravňovaly insolvenční soud k postupu podle , neboť jsou (závěry z nich plynoucí) v souladu s výše označenou judikaturou.

8. Proti usnesení odvolacího soudu podala veřejná obchodní společnost A dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od závěrů formulovaných v usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. . Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

9. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že při aplikaci závěrů označeného usnesení Nejvyššího soudu nevyvodil žádné důsledky z úvahy, že jí zůstala zachována odborná způsobilost k dalšímu výkonu funkce. V návaznosti na argumentaci onoho usnesení pak zdůrazňuje, že odvolací soud takto pominul kritérium, jež má Nejvyšší soud za hlavní a zabýval se jen kritériem podpůrným; pouhou úvahu o tom, v jaké fázi se nachází insolvenční řízení (bez zohlednění závěru o odborné způsobilosti k dalšímu výkonu funkce) pak má v intencích judikatury Nejvyššího soudu za nedostatečnou pro odvolání z funkce.

10. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění .

11. Dovolání, které nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v , je přípustné podle , když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s dále označenou judikaturou Nejvyššího soudu.

12. Nejvyšší soud se – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval především tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelkou, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.

13. Tato věc je jednou z typově shodných věcí, které Nejvyšší soud řeší na základě dovolání téže dovolatelky ve vztahu k insolvenčním řízením různých dlužníků. Otázky řešené napadeným usnesením a předestřené dovoláním pak Nejvyšší soud zodpověděl v usnesení ze dne 23. února 2022, sen. zn. , na něž v podrobnostech odkazuje a jehož závěry lze shrnout následovně:

14. V intencích závěrů plynoucích z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 135/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, i z usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. platí, že podle ustanovení odvolá insolvenční soud insolvenčního správce z funkce jen tehdy, dospěje-li v návaznosti na důvod, pro který došlo k zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce, se zřetelem ke konkrétním poměrům insolvenčního správce k závěru, že zde jsou (nebo při pravidelném chodu věcí mohou být) překážky, které insolvenčnímu správci se zaniklou činností brání (nebo mohou bránit) v řádném dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení. Skutečnost, že právo vykonávat činnost insolvenčnímu správci ze zákona zaniklo, není důvodem pro jeho odvolání z funkce podle bez dalšího; proto také nelze takové odvolání odůvodnit negativně (tedy tím, že odvolání z funkce „nic nebrání“, nebo že odvolání z funkce „není v rozporu se základními zásadami insolvenčního řízení“).

15. Delší doba dokončení insolvenčního řízení předpokládaná v době od zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce, sama o sobě důvodem toho, aby insolvenční správce se zaniklým oprávněním byl odvolán z funkce, není.

16. V poměrech této věci se tyto závěry promítají tak, že při zjištění dostatku odborné způsobilosti insolvenčního správce se zaniklým oprávněním k dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení není delší doba dokončení insolvenčního řízení předpokládaná v době od zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce sama o sobě důvodem toho, aby insolvenční správce se zaniklým oprávněním byl odvolán z funkce. Právní posouzení věci odvolacím soudem, jenž své úvahy založil právě jen na tom, že veřejné obchodní společnosti A zaniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce a že do skončení insolvenčního řízení zbývá poměrně dlouhá doba, tedy správné není.

17. K řečenému lze dodat, že úvahy insolvenčního soudu „o nejistém osudu společnosti v budoucnu“ jsou spekulativní a nepodložené. K tomu ostatně viz společné prohlášení společníků veřejné obchodní společnosti A ze dne 20. prosince 2021 (B-24). Proto ani na jejich základě nelze dospět k závěru, že jsou dány důvody pro odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce.

18. Jelikož odvolací soud rozhodl nesprávně a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), změnil napadené rozhodnutí v tom duchu, že veřejná obchodní společnost A se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužníka.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 4. 2022

Mgr. Milan Polášek předseda senátu