Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Pzo 7/2022

4 Pzo 7/2022-

USNESENÍ

J. P.

Návrhy

se odmítají

.

Odůvodnění:

Dne 21. 3. 2022 byly u Nejvyššího soudu podány obviněným J. P. (dále také jen navrhovatel) návrhy na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a povolení ke sledování osob a věcí, které měly být vydány Okresním soudem v Olomouci. Z obsahu učiněného podání vyplývá, že navrhovatel žádá Nejvyšší soud o zaujetí stanoviska ohledně použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1, 2 tr. ř. a sledování osob a věcí podle § 158d odst. 1, 2, 3 tr. ř., neboť on se domnívá, že k jejich vydání došlo v rozporu se zákonem. V další části svého podání navrhovatel uvádí některé procesní podrobnosti, jakož i své názory týkající se úkonů, jež byly policejním orgánem, případně dalšími orgány činnými v trestním řízení v dané věci uskutečněny a v závěru opakuje požadavek na provedení přezkumu vydaných příkazů či povolení.

K těmto návrhům Nejvyšší soud zaujal následující stanovisko.

Pokud jde o návrh na přezkoumání povolení soudce ke sledování osob a věcí, které mělo být vydáno soudcem Okresního soudu v Olomouci dne 13. 6. 2016 pod č. j. V-27/2016, tak trestní řád Nejvyššímu soudu neposkytuje oprávnění k přezkoumání zákonnosti jeho vydání, jako je tomu např. u příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (§ 88 tr. ř.) nebo u příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu (§ 88a tr. ř.), což jasně vyplývá z ustanovení § 314

l

a násl. tr. ř.

K dalšímu učiněnému návrhu týkajícímu se přezkoumání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, rovněž vydaného soudcem Okresního soudu v Olomouci a to dne 23. 12. 2015 pod č. j. V- 116/2015, lze uvést následující.

Podle § 314

l

odst. 1

tr. ř. na návrh osoby uvedené v § 88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Podle § 88 odst. 8 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po

pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř.

Z citovaného ustanovení § 88 odst. 8 tr. ř. jednoznačně vyplývá, že informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se odposlouchávané osobě poskytuje až po

pravomocném skončení věci

,

v níž byl příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydán. Pokud tedy taková věc nebyla dosud pravomocně skončena, odposlouchávanou osobu nelze o nařízeném odposlechu a ostatních údajích s tím spojených informovat a v důsledku toho se ani nelze domáhat přezkoumání zákonnosti takového příkazu Nejvyšším soudem.

Navrhovatel ve svém návrhu neuvedl, že by byl o skutečnosti, že byl odposlouchávanou osobou, písemně informován některým orgánem činným v trestním řízen v rámci tzv. informačního dopisu. Nejvyšší soud k tomu dále zjistil, že u Krajského soudu v Brně byla ohledně jmenovaného vedena trestní věc pod sp. zn. , jež v části byla postoupena dne 10. 2. 2022 k projednání Městskému soudu v Brně. Zbytek věci je u Krajského soudu v Brně nadále veden pod sp. zn. , v níž dosud nebylo nařízeno žádné jednání ani nebylo vyhlášeno jakékoli rozhodnutí. Ze zprávy Městského soudu v Brně pak vyplynulo, že je u něj od 13. 4. 2022 pod sp. zn. vedena skupinová věc, jejím členem je i obviněný J. P. Dne 21. 4. 2022 mělo být v této věci konáno neveřejné zasedání, jehož výsledek není Nejvyššímu soudu znám, ale ani není pro jeho rozhodnutí podstatný. Ze sdělení obou výše jmenovaných soudů je totiž evidentní, že ve věcech u nich vedených dosud nebylo pravomocně meritorně rozhodnuto. V takovém případě je na návrh J. P. třeba pohlížet jako na předčasný a tudíž nepřípustný.

Jelikož zákonodárce nastalou procesní situaci nepresumoval a do trestního řádu nezařadil ustanovení, na jehož základě by Nejvyšší soud postupoval a rozhodoval v případě neoprávněného či předčasně učiněného návrhu, bylo nutné postupovat podle analogie legis a aplikovat ustanovení § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., podle něhož Nejvyšší soud odmítá podané dovolání, dospěje-li k závěru, že není přípustné. Oba podané návrhy J. P. proto podle tohoto ustanovení trestního řádu odmítnul.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. 4. 2022

JUDr. František Hrabec

předseda senátu