Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 152/2022-B-34

MSPH 98 INS XY29 NSČR 152/2022-B-34

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka M. F., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. XY, o odvolání insolvenčního správce z funkce, o dovolání A. i. C. T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. února 2022, č. j. , 4 VSPH XY, takto:Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. února 2022, č. j. , 4 VSPH XY, se mění takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. ledna 2022, č. j. ,se mění tak, že A. i. C. T., se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužníka M. F.

Odůvodnění:

1.

Usnesením ze

dne

12. ledna 2022, č. j.

XY

, Městský soud v Praze (

dále jen „insolvenční soud

“):

[1] Odvolal A. i. C. T. (dále též jen „veřejná obchodní společnost A“), z funkce insolvenčního správce dlužníka a insolvenčním správcem ustanovil Ing. Evu Procházkovou (bod I. výroku).

[2] Uložil veřejné obchodní společnosti A, aby bezodkladně předala nové insolvenční správkyni veškeré účetní doklady a další dokumentaci (bod II. výroku).

[3] Uložil veřejné obchodní společnosti A, aby mu nejpozději do jednoho měsíce ode dne doručení usnesení předložila zprávu o své činnosti, o stavu majetku, který spravovala, a aby vyúčtovala odměnu, hotové výdaje a náklady, které jí vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku (bod III. výroku).

2. Insolvenční soud vyšel ve skutkové rovině z toho, že:

[1] Usnesením ze dne 23. listopadu 2020, č. j. , (mimo jiné) ustanovil veřejnou obchodní společnost A insolvenčním správcem dlužníka.

[2] Dne 30. září 2021 zaniklo (ve smyslu , o insolvenčních správcích) veřejné obchodní společnosti A právo vykonávat činnost insolvenčního správce.

3. Na tomto základě insolvenční soud – cituje ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce a ustanovení nového insolvenčního správce dlužníka.

4. K odvolání veřejné obchodní společnosti A Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozhodnutím potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku.

5. Odvolací soud – vycházeje z zákona o insolvenčních správcích, a a cituje závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 135/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 135/2018“), a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. (usnesení jsou, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže, dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu) – dospěl po přezkoumání výroku o odvolání insolvenčního správce z funkce k následujícím závěrům:

6. Právo vykonávat činnost insolvenčního správce zaniklo (dle § 12 odst. 1 písm. e/ zákona o insolvenčních správcích) veřejné obchodní společnosti A ke dni 30. září 2021.

7. Z oddílu A, vložky 76042, obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze a ze seznamu insolvenčních správců vedeného Ministerstvem spravedlnosti plyne, že veřejná obchodní společnost A nezanikla a má osm společníků (i po 30. září 2021); ohlášeným společníkům (J. C., P. M., O. Ř., P. V., M. P., I. Ch. a D. S.) se obnovilo oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce jako fyzické osoby. Společník P. S. nikdy neměl oprávnění k činnosti insolvenčního správce.

8. Z uvedeného lze usuzovat, že u sedmi výše jmenovaných společníků, kteří (opět) mohou vykonávat funkci insolvenčního správce jako fyzické osoby, je – pro nepřípustný „střet zájmů“ – vyloučeno, aby stejnou činnost mohla jejich prostřednictvím vykonávat veřejná obchodní společnost. Osmý společník nebyl nositelem oprávnění k činnosti insolvenčního správce, proto nemůže být garantem odborné způsobilosti výkonu funkce insolvenčního správce. Veřejná obchodní společnost A nemá žádného společníka, jehož prostřednictvím by mohla funkci insolvenčního správce řádně vykonávat. Pro její odvolání z funkce insolvenčního správce byl tak dán legitimní důvod.

9. Proti usnesení odvolacího soudu podala veřejná obchodní společnost A dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od závěrů formulovaných v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2021, sen. zn. , a ze dne 23. února 2022, sen. zn. . Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil.

10. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že v intencích závěrů usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. a sen. zn. , nevzal v potaz, zda jí zůstala zachována odborná způsobilost k dalšímu výkonu funkce. Namítá, že odvolací soud takto (metodologicky nesprávně) pominul kritérium, jež má Nejvyšší soud za hlavní a zabýval se jen kritériem podpůrným.

11. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění .

12. Dovolání, které nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v , je přípustné podle , když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s dále označenou judikaturou Nejvyššího soudu.

13. Nejvyšší soud se – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval především tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelkou, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.

14. Tato věc je jednou z typově shodných věcí, které Nejvyšší soud řeší na základě dovolání téže dovolatelky ve vztahu k insolvenčním řízením různých dlužníků. Otázky řešené napadeným usnesením a předestřené dovoláním pak Nejvyšší soud zodpověděl v dovolatelkou zmíněném usnesení sen. zn. , na něž v podrobnostech odkazuje a jehož závěry lze shrnout následovně:

15. V intencích závěrů plynoucích z R 135/2018 i z usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. platí, že podle ustanovení odvolá insolvenční soud insolvenčního správce z funkce jen tehdy, dospěje-li v návaznosti na důvod, pro který došlo k zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce, se zřetelem ke konkrétním poměrům insolvenčního správce k závěru, že zde jsou (nebo při pravidelném chodu věcí mohou být) překážky, které insolvenčnímu správci se zaniklou činností brání (nebo mohou bránit) v řádném dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení. Skutečnost, že právo vykonávat činnost insolvenčnímu správci ze zákona zaniklo, není důvodem pro jeho odvolání z funkce podle bez dalšího; proto také nelze takové odvolání odůvodnit negativně (tedy tím, že odvolání z funkce „nic nebrání“, nebo že odvolání z funkce „není v rozporu se základními zásadami insolvenčního řízení“).

16. Věci řešené Nejvyšším soudem v R 135/2018 a v usnesení sen. zn. (jichž se odvolací soud argumentačně dovolává v otázce střetu zájmů), byly skutkově odlišné. Nepřípustný střet zájmů práva fyzické osoby vykonávat funkci insolvenčního správce s jejím postavením ohlášeného společníka veřejné obchodní společnosti v nich plynul především z toho, že jediný ohlášený společník veřejné obchodní společnosti, jemuž se obnovilo právo vykonávat funkci insolvenčního správce jako fyzické osobě, činil vše pro to, aby mohl působit ve funkci insolvenčního správce již jen jako fyzická osoba, a aby naopak nemusel v insolvenčních řízeních, v nichž byla ustanovena insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost, nadále působit jako ohlášený společník této veřejné obchodní společnosti (coby společnosti se zaniklým oprávněním). Ostatně, akcent na kritérium odbornosti (u veřejné obchodní společnosti, jejíž právo vykonávat funkci insolvenčního správce zaniklo) v obou označených rozhodnutích by v takovém případě postrádal smysl [pro vznik práva vykonávat funkci insolvenčního správce, musí mít veřejná obchodní společnost (ohlášeného) společníka s oprávněním vykonávat funkci insolvenčního správce, jež se mu při zániku práva veřejné obchodní společnosti vykonávat funkci insolvenčního správce obnovuje automaticky (srov. § 9 odst. 1 písm. d/, odst. 2 zákona o insolvenčních správcích)].

17. V poměrech této věci se tyto závěry promítají tak, že při absenci jakýchkoli zjištění na téma nedostatku odborné způsobilosti veřejné obchodní společnosti A se zaniklým oprávněním k dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení nezakládá okolnost, že její společníci (garantující odbornou způsobilost veřejné obchodní společnosti k dokončení výkonu funkce) budou nově ustanovováni insolvenčními správci dlužníků jako fyzické osoby, sama o sobě střet zájmů, vylučující další působení veřejné obchodní společnosti jako insolvenčního správce v insolvenčních řízeních, v nichž byla ustavena do funkce před zánikem oprávnění dle § 12 odst. 1 písm. e/ zákona o insolvenčních správcích.Právní posouzení věci odvolacím soudem, jenž své úvahy založil právě jen na tom, tedy správné není.

18. Jelikož odvolací soud rozhodl nesprávně a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), změnil napadené rozhodnutí v tom duchu, že veřejná obchodní společnost A se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužníka.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 5. 2022

JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu