Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3689/2021

26 Cdo 3689/2021-222

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci navrhovatelů a) F. F., narozeného XY, bytem XY, b) A. F., narozené XY, bytem XY, obou zastoupených JUDr. Jarmilou Nedoma, advokátkou se sídlem v Brně, Pekařská 440/84, za účasti Společenství vlastníků XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného Mgr. Evou Neradilovou, advokátkou se sídlem v Hodoníně, Velkomoravská 378/1, o neplatnosti bodu V. usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne 30. 10. 2018, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. července 2021, č. j. -202, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud dovolání navrhovatelů proti usnesení odvolacího soudu odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), neboť není podle přípustné, když otázku, zda byl dán ve smyslu , (dále též jen „o. z.“), důležitý důvod pro přezkoumání daného usnesení shromáždění, posoudil odvolací soud v souladu s judikaturou dovolacího soudu, od které není důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci.

Předně je třeba uvést, že vytýkají-li odvolacímu soudu, že se nevypořádal se všemi námitkami uplatněnými v řízení, uplatnili jiný dovolací důvod, než který je uveden v K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné ( – 238a ).

Ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. upravuje podmínky, za nichž může být usnesení přijaté shromážděním společenství vlastníků přezkoumáno soudem. Soud se může zabývat (ne)platností usnesení shromáždění jen v případě, že jde o přehlasovaného vlastníka (hledisko osobní), je-li pro to důležitý důvod (hledisko věcné) a je-li návrh podán do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se vlastník o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (hledisko časové).

Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Takovým usnesením zásadně není rozhodnutí o zvýšení plateb příspěvků na správu domu a pozemku, nejde-li o zvýšení extrémní (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. ). O takovou situaci však v projednávané věci nejde. Napadeným usnesením byla stanovena výše zálohy na náklady spojené s vodoměry částkou 30 Kč měsíčně za každou jednotku. Z pohledu současné socioekonomické situace proto nelze dané zálohy považovat za natolik intenzivní zásah do podstaty předmětu vlastnictví, aby byl vyžadován zásah veřejné moci.

Správnost právního závěru odvolacího soudu, že o otázce, která byla předmětem napadené části rozhodnutí, příslušelo rozhodnout shromáždění žalovaného, zpochybňují dovolatelé prostřednictvím skutkových námitek a uplatňují tak opět jiný dovolací důvod, než který je uveden v Dovolatelé tvrdí, že se zálohy týkají měřidel, které jsou ve vlastnictví každého z vlastníků jednotek, nikoli společenství. Rozhodnutí odvolacího soudu je však založeno na skutkovém zjištění (jímž je dovolací soud vázán), že předmětné zálohové platby zahrnují nejen případné budoucí náklady spojené s výměnou měřidel, ale jde i o náklady na služby s měřidly souvisejícími, tedy mimo jiné na služby spojené se zajištěním dodávky vody a následným rozpočítání nákladů mezi jednotlivé vlastníky (tj. činností, kterou pro jednotlivé vlastníky jednotek podle obsahu stanov zajišťuje společenství vlastníků). Námitka dovolatelů, že předmětným usnesením bylo rozhodnuto o otázce, jejíž posouzení náleží výlučně vlastníkovi jednotky, případně jde o záležitost, kterou bylo možné schválit jen dohodou se souhlasem všech vlastníků, je tak založena na jiném skutkovém základě.

Ostatně nelze přehlédnout, že z ničeho nevyplývá, že by vlastník jednotky neměl možnost zajistit si pravidelnou údržbu a výměnu jemu náležejících vodoměrů sám, bez přičinění společenství. Jelikož jde v projednávané věci o zálohové plnění, které je nutné vyúčtovat, bude skutečnost, zda byla vytvořená záloha spotřebována k provedení údržby nebo výměně vodoměrů, z povahy věci promítnuta do výše případného přeplatku (resp. nedoplatku).

Jen pro úplnost lze dodat, že otázka, který subjekt nese odpovědnost za technický stav vodoměrů, jakož i otázka, zda je ze strany společenství řádně prováděno vyúčtování předmětných záloh, není pro posouzení platnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek významná. Mají-li dovolatelé za to, že dochází ze strany společenství vlastníků jednotek k porušování jeho povinností, je na nich, aby se svých práv domáhali v jiném soudním řízení, nikoli však v rámci řízení o určení neplatnosti usnesení shromáždění.

Dovolatelé sice napadají usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu, avšak výrok o nákladech řízení, napadají zjevně jen proto, že jde o výrok akcesorický. Dovolání v této části totiž neobsahuje žádné odůvodnění ani údaj o tom, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání; navíc dovolání proti výroku o nákladech řízení není přípustné podle

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 5. 2022

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu