Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 146/2022-B-31

KSPH 60 INS XY29 NSČR 146/2022-B-31

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka R. V., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. XY, o odvolání insolvenčního správce z funkce, o dovolání A. i. C. T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. prosince 2021, č. j. , 2 VSPH XY, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 6. října 2021, č. j. :

1) Odvolal A. i. C. T. (dále jen „veřejná obchodní společnost A“) z funkce insolvenčního správce dlužníka R. V., jelikož jí ke dni 30. září 2021 zaniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce [ , o insolvenčních správcích] (bod I. výroku).

2) Ustanovil novým insolvenčním správcem dlužníka Mgr. Radoslava Lavičku (bod II. výroku).

3) Uložil veřejné obchodní společnosti A, aby bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení, podala zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravovala, a aby vyúčtovala odměnu, hotové výdaje a náklady, které jí vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku dlužníka (bod III. výroku), a řádně informovala nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předala mu všechny doklady související s výkonem funkce (bod IV. výroku).

4) Uložil novému insolvenčnímu správci, aby v určené lhůtě sdělil insolvenčnímu soudu: a) adresu určenou pro doručování soudních písemností, b) telefonní číslo určené pro komunikaci s insolvenčním soudem, c) zda je plátcem daně z přidané hodnoty a případně o tom předložil osvědčení a d) číslo bankovního účtu zřízeného pro účely tohoto insolvenčního řízení (bod V. výroku).

Vrchní soud v Praze k odvolání veřejné obchodní společnosti A usnesením ze dne 17. prosince 2021, č. j. , 2 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku.

Odvolací soud – cituje ustanovení zákona o insolvenčních správcích a ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a vycházeje ze závěrů obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. (uveřejněném pod číslem 135/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek ‒ dále jen „R 135/2018“) a v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. , a ze dne 29. července 2021, sen. zn. – dospěl po přezkoumání výroku o odvolání insolvenčního správce z funkce k následujícím závěrům:

a) Právo vykonávat činnost insolvenčního správce zaniklo [dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o insolvenčních správcích] veřejné obchodní společnosti A ke dni 30. září 2021.

b) Z oddílu A, vložky 76042, obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze a ze seznamu insolvenčních správců vedeného Ministerstvem spravedlnosti plyne, že veřejná obchodní společnost A nezanikla a má (i po 30. září 2021) sedm ohlášených společníků (J. C., P. M., O. Ř., P. V., M. P., I. Ch. a D. S.). Pro další činnost veřejné obchodní společnosti A jako insolvenčního správce dlužníka tak zůstala zachována odborná způsobilost garantovaná jejími ohlášenými společníky (bez zřetele k tomu, že již technicky nešlo o „ohlášené společníky“), když v tomto směru je podstatné, že zde jsou stále společníci, jejichž odbornost byla podkladem pro udělení práva vykonávat činnost insolvenčního správce.

c) V dané věci tak je určující, zda odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce je (bylo) ‒ s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti insolvenčního řízení (ke skutečnosti, v jakém stádiu se insolvenční řízení nachází) ‒ účelné.

d) Vzhledem k tomu, že termín první splátky plnění oddlužení dle splátkového kalendáře byl stanoven na 20. října 2019 a oddlužení bude (by mělo) trvat (dle zprávy veřejné obchodní společnosti A ze dne 10. listopadu 2021) ještě (minimálně) tři roky, nelze usuzovat na to, že by odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce odporovalo účelu , když neohrozí požadavek rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů.

Proti usnesení odvolacího soudu podala veřejná obchodní společnost A dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od závěrů formulovaných v usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2022, sen. zn. .

Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolatelka zdůrazňuje, že z hlediska řádného výkonu funkce insolvenčního správce je primární, zda osoba insolvenčního správce garantuje odbornou způsobilost výkonu funkce. Jsou-li splněny podmínky ohledně této garance, je odvolání insolvenčního správce z funkce pouze zátěží pro vedené insolvenčního řízení. Přístup odvolacího soudu považuje za metodologicky nesprávný, když zakládá odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce (jen) na fázi insolvenčního řízení (předpokládané délce jeho trvání).

Dovolání je přípustné podle ustanovení , když v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s dále označenou judikaturou Nejvyššího soudu.

Daná věc je jednou z typově shodných věcí, které Nejvyšší soud řeší na základě dovolání téhož dovolatele ve vztahu k insolvenčním řízením různých dlužníků. Otázky řešené napadeným usnesením a předestřené dovoláním pak Nejvyšší soud zodpověděl v usnesení sen. zn. , na něž v podrobnostech odkazuje a jehož závěry lze shrnout následovně:

V intencích závěrů plynoucích z R 135/2018 a z usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. platí, že podle ustanovení odvolá insolvenční soud insolvenčního správce z funkce jen tehdy, dospěje-li v návaznosti na důvod, pro který došlo k zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce, se zřetelem ke konkrétním poměrům insolvenčního správce k závěru, že zde jsou (nebo při pravidelném chodu věcí mohou být) překážky, které insolvenčnímu správci se zaniklou činností brání (mohou bránit) v řádném dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení. Skutečnost, že právo vykonávat činnost insolvenčnímu správci ze zákona zaniklo, není důvodem pro jeho odvolání z funkce podle bez dalšího; proto také nelze takové odvolání odůvodnit negativně (tedy tím, že odvolání z funkce „nic nebrání“, nebo že odvolání z funkce „není v rozporu se základními zásadami insolvenčního řízení“).

Delší doba dokončení insolvenčního řízení předpokládaná v době od zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce není sama o sobě důvodem toho, aby insolvenční správce se zaniklým oprávněním byl odvolán z funkce.

Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), změnil napadené rozhodnutí v tom duchu, že veřejná obchodní společnost A se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužníka.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 4. 2022

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu