Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 126/2022-B-54

KSOL 20 INS XY29 NSČR 126/2022-B-54

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka J. N., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Martinem Ludvíkem, advokátem, se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Palackého 2205, PSČ 756 61, vedené u Krajského soudu v Ostravě ‒ pobočky v Olomouci pod sp. zn. XY, o odvolání insolvenčního správce z funkce, o dovolání Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29 41 48 73, insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. února 2022, č. j. XY, 2 VSOL XY, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 8. prosince 2021, č. j. XY:

1) Odvolal Administraci insolvencí CITY TOWER, v. o. s. (dále jen „veřejná obchodní společnost A“) z funkce insolvenčního správce dlužníka J. N. (bod I. výroku).

2) Ustanovil novým insolvenčním správcem dlužníka Společnou kancelář insolvenčních správců, v. o. s. (bod II. výroku).

3) Uložil veřejné obchodní společnosti A, aby bez zbytečného odkladu řádně informovala nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předala mu všechny doklady související s výkonem funkce.

Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení a 5 , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a z ustanovení 12 odst. 1 písm. e) , o insolvenčních správcích, a odkazuje na dosavadní průběh insolvenčního řízení dlužníka ‒ dospěl k závěru, že veřejné obchodní společnosti A zaniklo oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce k 30. září 2021, přičemž vzhledem k fázi insolvenčního řízení (po vydání rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty) a k předpokládané délce, po kterou bude ještě insolvenční řízení probíhat (při nyní očekávaném uspokojení věřitelů 5 let), považoval za vhodné, aby insolvenční řízení „spravoval“ insolvenční správce, který má k dané činnosti povolení.

V daných souvislostech poukázal též na rozpory mezi společníky veřejné obchodní společnosti A, jakož i na skutečnost, že její (původní ohlášení) společníci „hodlají“ v budoucnu vykonávat činnost insolvenčního správce prostřednictvím nově vzniklé (byť dosud v seznamu insolvenčních správců nezapsané) společnosti Administrace insolvencí Císař, Češka, Smutný a spol. (dále jen „nová společnost“).

Ze shora uvedených důvodů neměl insolvenční soud za dostatečně zaručené, že veřejná obchodní společnost A bude schopna (prostřednictvím svých společníků) dostatečně zajistit (řádný) výkon funkce insolvenčního správce dlužníka.

Vrchní soud v Olomouci k odvolání veřejné obchodní společnosti A usnesením ze dne 17. února 2022, č. j. XY, 2 VSOL XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku (první výrok) a ve zbývající části odvolání obchodní společnosti A odmítl (druhý výrok).

Odvolací soud – cituje ustanovení a a odkazuje na závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. (uveřejněném pod číslem 135/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek ‒ dále jen „R 135/2018“), a v usnesení ze dne 29. července 2021, sen. zn. – dospěl po přezkoumání výroku o odvolání insolvenčního správce z funkce k následujícím závěrům:

a) Právo vykonávat činnost insolvenčního správce zaniklo [§ 12 odst. 1 písm. e) zákona o insolvenčních správcích] veřejné obchodní společnosti A ke dni 30. září 2021; současně se obnovilo právo všech jejích ohlášených společníků k výkonu činnosti insolvenčních správců jako fyzických osob.

b) Insolvenční soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty usnesením ze dne 1. listopadu 2021, č. j. XY; lze očekávat, že „při řádném běhu věcí“ bude oddlužení trvat „nejméně do listopadu 2026“.

c) Odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce dlužníka neodporuje účelu insolvenčního řízení a nepříčí se zásadám insolvenčního řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala veřejná obchodní společnost A dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od závěrů formulovaných v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. , a sen. zn. .

Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolatelka zdůrazňuje, že z hlediska řádného výkonu funkce insolvenčního správce je primární, zda osoba insolvenčního správce garantuje odbornou způsobilost výkonu funkce. Jsou-li splněny podmínky ohledně této garance, je odvolání insolvenčního správce z funkce pouze zátěží pro vedené insolvenčního řízení.

Dovolání je přípustné podle ustanovení , když v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s dále označenou judikaturou Nejvyššího soudu.

Daná věc je jednou z typově shodných věcí, které Nejvyšší soud řeší na základě dovolání téhož dovolatele ve vztahu k insolvenčním řízením různých dlužníků. Otázky řešené napadeným usnesením a předestřené dovoláním pak Nejvyšší soud zodpověděl v usnesení ze dne 23. února 2022, sen. zn. , na něž v podrobnostech odkazuje a jehož závěry lze shrnout následovně:

a) V intencích závěrů plynoucích z R 135/2018 a z usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. platí, že podle ustanovení odvolá insolvenční soud insolvenčního správce z funkce jen tehdy, dospěje-li v návaznosti na důvod, pro který došlo k zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce, se zřetelem ke konkrétním poměrům insolvenčního správce k závěru, že zde jsou (nebo při pravidelném chodu věcí mohou být) překážky, které insolvenčnímu správci se zaniklou činností brání (mohou bránit) v řádném dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení. Skutečnost, že právo vykonávat činnost insolvenčnímu správci ze zákona zaniklo, není důvodem pro jeho odvolání z funkce podle bez dalšího; proto také nelze takové odvolání odůvodnit negativně (tedy tím, že odvolání z funkce „nic nebrání“, nebo že odvolání z funkce „není v rozporu se základními zásadami insolvenčního řízení“).

b) Delší doba dokončení insolvenčního řízení předpokládaná v době od zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce není sama o sobě důvodem toho, aby insolvenční správce se zaniklým oprávněním byl odvolán z funkce.

Při absenci jakýchkoli zjištění na téma nedostatku odborné způsobilosti veřejné obchodní společnosti A se zaniklým oprávněním k dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení nezakládá okolnost, že její společníci (garantující odbornou způsobilost veřejné obchodní společnosti A k dokončení výkonu funkce) budou (mohou být) nově ustanovováni insolvenčními správci dlužníků jako fyzické osoby, sama o sobě střet zájmů, vylučující další působení veřejné obchodní společnosti A jako insolvenčního správce v insolvenčních řízeních, v nichž byla ustanovena do funkce před zánikem oprávnění podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona o insolvenčních správcích.

K argumentaci (insolvenčního soudu) založené na úvahách o „rozporech“ mezi společníky veřejné obchodní společnosti A a vzniku nové společnosti Nejvyšší soud poukazuje na společné prohlášení ohlášených společníků ze dne 20. prosince 2021 (B 49) [viz též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. dubna 2022, sen. zn. ], jakož i na skutečnost, že nová společnost není zapsána v seznamu insolvenčních správců.

Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), změnil napadené rozhodnutí v tom duchu, že veřejná obchodní společnost A se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužníka.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 4. 2022

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu