Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3713/2021

33 Cdo 3713/2021-391

USNESENÍ

T. C.,

J. K.

, bytem XY, zastoupenému JUDr. Janou Marečkovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Ondříčkova 16, o 571.584,-Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2020, č. j. -260, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. 12. 2019, č. j. -189, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 571.584 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení.

Žalovaný podal proti rozsudku odvolání a požádal o přiznání osvobození od soudních poplatků. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 31. 3. 2020, č. j. -229, nebylo žalovanému osvobození od soudního poplatku přiznáno. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 20. 5. 2020, č. j. -240, rozhodnutí soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudního poplatku potvrdil. Usnesením ze dne 10. 6. 2020, č. j. -245, byl žalovaný opětovně vyzván k zaplacení soudního poplatku z odvolání. Usnesení s výzvou bylo žalovanému doručeno dne 15. 6. 2020, přičemž lhůta k zaplacení soudního poplatku uplynula dne 30. 6. 2020. Proti usnesení podal žalovaný námitky, v nichž zopakoval důvody, pro které nemůže soudní poplatek uhradit. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2020, č. j. -260, bylo usnesení soudu prvního stupně ze dne 10. 6. 2020, č. j. -245, o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání potvrzeno.

Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2020, č. j. -260, podal žalovaný (dále též „dovolatel“) dovolání, které má za přípustné podle , (dále jen „ “). Podle jeho přesvědčení usnesením Městského soudu v Praze mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a d, neboť soudy svá rozhodnutí „založily na skutkovém zjištění a navazujícím právním posouzení, jež se nacházelo v extrémním rozporu s důkazy“.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 – dále opět jen „ “ (srov. čl. II bod 2 ).

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen vymezit, které z tam uvedených hledisek přípustnosti dovolání považuje za splněné ( ). Uvedené platí i tehdy, pokud podle jeho přesvědčení dovoláním napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, které se vztahují k ochraně základních práv a svobod, neboť i v tomto případě není přehnaným formalismem požadavek na to, aby dovolatel vymezil přípustnost dovolání uvedením toho, od které ustálené a konkrétně specifikované judikatury Nejvyššího soudu či Ústavního soudu (tj. konkrétního způsobu vyřešení sporné právní otázky) se odvolací soud měl podle jeho názoru odchýlit (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , zejména body 39, 43-44, 46 odůvodnění), což žalovaný v projednávaném dovolání neučinil.

Nelze přehlédnout, že žalovaný se svým dovoláním snaží zvrátit skutkové závěry předchozího usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31. 3. 2020, č. j. -229, jímž mu nebylo přiznáno osvobození od placení soudního poplatku z odvolání proti rozsudku téhož soudu ze dne 17. 12. 2019, č. j. -189, které bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2020, č. j. -240.

Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou právní otázku, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl ( ).

Žalovaný napadl usnesení odvolacího soudu včetně výroku o nákladech řízení, které však není vzhledem k ustanovení ve znění účinném od 30. 9. 2017 přípustné.

Návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku soudu prvního stupně dovolací soud nemohl nevyhovět již proto, že dovoláním nebyl (a nemohl být) napaden rozsudek soudu prvního stupně, ale usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení. Podle přitom může dovolací soud odložit pouze vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 4. 2022

JUDr. Václav Duda

předseda senátu