Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tz 58/2021

3 Tz 58/2021-

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

J. K.

Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 21. 12. 2020 č. j. -103, a v řízení předcházejícím

byl porušen zákon

v neprospěch obviněného J. K. v § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu a v § 202 odst. 4 trestního řádu.

Napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení počínaje hlavním líčením konaným dne 21. 12. 2020

se zrušují.

Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Písku

se přikazuje,

aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 21. 12. 2020, č. j. -103, byl J. K. uznán vinným přečinem krádeže podle , odst. 2 a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle . Za to byl podle za užití odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu a § 229 odst. 2 trestního řádu bylo rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody. Rozsudek nabyl právní moci dne 1. 2. 2021.

2. Proti citovanému rozhodnutí podala ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 1 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. K. Podle názoru ministryně spravedlnosti byl rozsudkem okresního soudu porušen zákon v neprospěch obviněného, neboť dne 21. 12. 2020 nebyly splněny podmínky pro konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti, jelikož se již od 26. 11. 2020 nacházel ve vazbě v jiné trestní věci. Zároveň nebyl ani zastoupen obhájcem, ačkoliv byl dán důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu.

3. Ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 21. 12. 2020, č. j. -103, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. K. v § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu a zároveň v § 202 odst. 4 trestního řádu, podle § 269 odst. 2 trestního řádu zrušil rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 21. 12. 2020, č. j. -103, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst. 1 trestního řádu přikázal Okresnímu soudu v Písku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle § 271 odst. 1 trestního řádu.

4. Stížnost pro porušení zákona byla podle § 274 odst. 5 trestního řádu zaslána obviněnému a Nejvyššímu státnímu zastupitelství s tím, že se k ní mohou ve stanovené lhůtě vyjádřit. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ke stížnosti pro porušení zákona uvedl, že se s ní a s argumentací v ní obsaženou v podstatných bodech ztotožňuje. Státní zástupce se však neztotožnil beze zbytku s návrhovou částí podané stížnosti pro porušení zákona. Podle názoru státního zástupce nezákonný není jen samotný napadený rozsudek, ale jeho nezákonnost se primárně odvíjí od toho, že je založen na vadném postupu řízení. Ve smyslu § 268 odst. 2 trestního řádu je proto třeba konstatovat porušení zákona v řízením předcházejícím napadenému rozhodnutí. V návaznosti na to nepostačuje pouze zrušení napadeného rozsudku, ale je třeba zrušit i toto vadné předcházející řízení, tedy zejména hlavní líčení konané dne 21. 12. 2020, které je třeba provést znovu. Pokud jde o alternativní návrh na postup podle , má státní zástupce za to, že k němu vůbec nejsou dány zákonné podmínky, neboť řízení předcházející napadenému rozhodnutí je stiženo zásadní vadou, kterou nelze zhojit v řízení o podané stížnosti pro porušení zákona před Nejvyšším soudem.

5. Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 trestního řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

6. Podle § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu odnětí svobody, ve výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém u.

7. Podle § 202 odst. 4 trestního řádu hlavní líčení v nepřítomnosti obžalovaného nelze konat, je-li obžalovaný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let. V případech nutné obhajoby (§ 36) nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce.

8. Z předloženého trestního spisu Nejvyšší soud zjistil, že návrh na potrestání a předvolání k hlavnímu líčení byly obviněnému doručeny do vlastních rukou dne 29. 10. 2020 a vzhledem k tomu, že se dne 21. 12. 2020 k hlavnímu líčení bez omluvy nedostavil, rozhodl Okresní soud v Písku podle § 202 odst. 2 trestního řádu o konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti. V průběhu téhož hlavního líčení pak byly provedeny všechny dostupné důkazy a vyhlášen odsuzující rozsudek. Až následně Okresní soud v Písku zjistil, že se obviněný již od 26. 11. 2020 nacházel ve vazbě ve věci Okresního soudu Strakonice, sp. zn. .

9. Postupem Okresního soudu v Písku, který konal hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného nacházejícího se ve vazbě, došlo k porušení práva obviněného být přítomen hlavnímu líčení a výslechu svědků a zúčastnit se provádění dalších důkazů, a zároveň k porušení práva obviněného na obhajobu, když obviněný neměl obhájce, ačkoliv existoval důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 111/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2013, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 22/2015).

10. Nejvyšší soud proto vyslovil porušení zákona v neprospěch obviněného v § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu a v § 202 odst. 4 trestního řádu rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 21. 12. 2020, č. j. -103, a řízením předcházejícím, počínaje hlavním líčením konaným dne 21. 12. 2020. Citované rozhodnutí a jemu předcházející řízení v uvedeném rozsahu podle § 269 odst. 2 trestního řádu zrušil, současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 trestního řádu Okresnímu soudu v Písku přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

11. Podle § 270 odst. 4 trestního řádu je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.

12. Za podmínek § 274 odst. 2, 3 písm. a) trestního řádu bylo o stížnosti pro porušení zákona rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran (§ 274 odst. 4 trestního řádu).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. 3. 2022

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu