Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 123/2022-B-94

MSPH 88 INS XY29 NSČR 123/2022-B-94

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka M. S., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. XY, o odvolání insolvenčního správce z funkce, o dovolání A. i. C. T. se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. prosince 2021, č. j. , 2 VSPH XY, takto:

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 24. listopadu 2021, č. j. , Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Odvolal A. i. C. T. (dále též jen „veřejná obchodní společnost A“), z funkce insolvenčního správce dlužníka M. S. (bod I. výroku).

[2] Ustanovil nového insolvenčního správce (bod II. výroku).

2. Insolvenční soud vyšel ve skutkové rovině z toho, že:

[1] Usnesením ze dne 8. září 2016, č. j. (mimo jiné), ustanovil veřejnou obchodní společnost A insolvenčním správcem dlužníka.

[2] Právo veřejné obchodní společnosti A vykonávat činnost insolvenčního správce (ve smyslu , o insolvenčních správcích) zaniklo k 30. září 2021.

3. Na tomto základě insolvenční soud – vycházeje z ustanovení zákona o insolvenčních správcích a z ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – rozhodl o odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce dlužníka s tím, že u osoby nového insolvenčního správce (coby ohlášeného společníka veřejné obchodní společnosti A) lze předpokládat kvalifikovaný výkon funkce.

4. K odvolání veřejné obchodní společnosti A Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. prosince 2021, č. j. , 2 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku.

5. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení zákona o insolvenčních správcích a z ustanovení a a cituje závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 135/2018 (dále jen „R 135/2018“), v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. a , a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2021,sen. zn. , [usnesení jsou (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu] – dospěl po přezkoumání výroku o odvolání insolvenčního správce z funkce k závěru o věcné správnosti rozhodnutí insolvenčního soudu, neboť napadeným rozhodnutím je garantováno (zachováno) jak kritérium „odborné způsobilosti“ výkonu funkce insolvenčního správce, tak kritérium „rychlosti a hospodárnosti“ insolvenčního řízení, když funkci insolvenčního správce bude nadále (fakticky) vykonávat tatáž fyzická osoba (J. C.), jež ji předtím vykonávala jako ohlášený společník veřejné obchodní společnosti A.

6. Proti usnesení odvolacího soudu podala veřejná obchodní společnost A dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od závěrů formulovaných v usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2022, sen. zn. . Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil tak, že rozhodnutí insolvenčního soudu se mění tak, že dovolatel se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužníka.

7. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že v intencích závěrů usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. , nevzal v potaz, zda mu zůstala zachována odborná způsobilost k dalšímu výkonu funkce a v jaké fázi se nachází insolvenční řízení dlužníka. Namítá, že odvolací soud takto pominul kritérium, jež má Nejvyšší soud za hlavní (zkoumání odbornosti insolvenčního správce), a nezabýval se při své úvaze ani kritériem podpůrným (zohledněním fáze insolvenčního řízení).

8. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění .

9. Dovolání, které nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v , je přípustné podle , když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s dále označenou judikaturou Nejvyššího soudu.

10. Nejvyšší soud se – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval především tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.

11. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

12. Tato věc je jednou z typově shodných věcí, které Nejvyšší soud řeší na základě dovolání téhož dovolatele ve vztahu k insolvenčním řízením různých dlužníků. Otázky řešené napadeným usnesením a předestřené dovoláním pak Nejvyšší soud zodpověděl v usnesení sen. zn. , dovolatelem přiléhavě zmíněným, na něž v podrobnostech odkazuje a jehož závěry lze shrnout následovně:

13. V intencích závěrů plynoucích z R 135/2018 i z usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. platí, že podle ustanovení odvolá insolvenční soud insolvenčního správce z funkce jen tehdy, dospěje-li v návaznosti na důvod, pro který došlo k zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce, se zřetelem ke konkrétním poměrům insolvenčního správce k závěru, že zde jsou (nebo při pravidelném chodu věcí mohou být) překážky, které insolvenčnímu správci se zaniklou činností brání (nebo mohou bránit) v řádném dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení. Skutečnost, že právo vykonávat činnost insolvenčnímu správci ze zákona zaniklo, není důvodem pro jeho odvolání z funkce podle bez dalšího; proto také nelze takové odvolání odůvodnit negativně (tedy tím, že odvolání z funkce „nic nebrání“, nebo že odvolání z funkce „není v rozporu se základními zásadami insolvenčního řízení“).

14. Delší doba dokončení insolvenčního řízení předpokládaná v době od zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce sama o sobě důvodem toho, aby insolvenční správce se zaniklým oprávněním byl odvolán z funkce, není.

15. V poměrech dané věci se tyto závěry promítají tak, že při absenci jakýchkoli zjištění na téma nedostatku odborné způsobilosti veřejné obchodní společnosti A se zaniklým oprávněním k dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení nezakládá okolnost, že její společník (garantující zároveň odbornou způsobilost veřejné obchodní společnosti k dokončení výkonu funkce), jenž dosud vykonával funkci insolvenčního správce dlužníka jako ohlášený společník veřejné obchodní společnosti A, bude nadále (fakticky) vykonávat funkci insolvenčního správce dlužníka jako fyzická osoba zapsaná do seznamu insolvenčním správců, sama o sobě důvod vylučující další působení veřejné obchodní společnosti A jako insolvenčního správce v insolvenčních řízeních, v nichž byla ustavena do funkce před zánikem oprávnění dle § 12 odst. 1 písm. e/ zákona o insolvenčních správcích. Právní posouzení věci odvolacím soudem tedy správné není.

16. Jelikož odvolací soud rozhodl nesprávně a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), změnil napadené rozhodnutí v tom duchu, že veřejná obchodní společnost A se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužníka.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 4. 2022

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu