Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 56/2022

11 Tcu 56/2022-25

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

J. V.

, nar. XY v XY, rozsudkem Okresního soudu Rudolstadt, Spolková republika Německo, ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 111 Js 25482/18 2 Ds, který nabyl právní moci dne 8. 3. 2019,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Okresního soudu Rudolstadt, Spolková republika Německo, ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 111 Js 25482/18 2 Ds, který nabyl právní moci dne 8. 3. 2019, (dále též jen “cizozemské rozhodnutí”), byl J. V. (dále též jen “odsouzený”) uznán vinným trestným činem krádeže se spoluúčastí ve třech případech, dílem spáchaným ve stadiu pokusu podle , odst. 2, č. 1, , , a německého

(StGB)

, a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a deseti měsíců.

2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Rudolstadt se J. V. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že

1) dne 18. 6. 2018 mezi 03:30 hodin a 4:30 hodin jeli společně se spoluobviněným D. N. transportérem tov. zn. Citroen Jumper, registrační značka: XY, který si půjčili od družky obviněného N., do areálu společnosti Toyota Autohaus na adrese XY v XY, kde rozbili okna do haly skladu autosalónu, načež odsouzený V. vnikl tímto otvorem do haly skladu a předal spoluobviněnému N. cca 5 až 6 použitých sad pneumatic, které posléze prodali v Čechách za cca 8.000 až 9.000 Kč (cca 310 eur) a takto získané peníze si mezi sebou rozdělili,2) dne 15. 5. 2018 odsouzený V. společně se spoluobviněným D. N. opět se shora uvedeným transportérem vyhledali mezi 20:15 hodin a 22:30 hodin autosalón „B. A.“ v XY ve XY, kde otevřeli jedna garážová vrata, avšak v této garáži se nenacházely žádné předměty, které by byly podle jejich úvahy zpeněžitelné, načež za pomoci páčidla otevřeli visací zámek stavební buňky, kde však také nenalezli žádnou kořist, proto místo činu opět opustili,3) rovněž dne 15. 8. 2018 ve 22:30 hodin odsouzený V. společně se spoluobviněným D. N. vyhledali areál autosalónu H. v XY ve XY, kde se vloupali do garáží, a to tak, že násilím tahali za její kliku, nicméně zde nemohli nalézt žádnou kořist, proto před garáží ležící vyvažovací závaží, jakož i v plastové nádobě se nacházející baterie přenesli do svého transportéru. Na pozemku autosalónu se v té době nacházelo staveniště, načež odsouzený V. společně se spoluobviněným D. N. odsunuli stavební oplocení a dále pomocí štípacích kleští otevřeli stavební buňku stavební firmy O., se sídlem XY, v níž se nacházel uzamčený drátěný box, který vypáčili a do svého transportéru přeložili předměty nacházející se v tomto boxu, konkrétně jeden nivelační přístroj s kufříkem a stativem, jednu příklepovou vrtačku zn. Makita v kufříku, jeden stavební laserový vyměřovací přístroj v kufříku, jeden mísič zn. Eibenstock, jedny štípací kleště, jednu úhlovou brusku a jednu bednu piv zn. Holsten s tím, že měli v úmyslu tyto předměty prodat a výtěžek si opět rozdělit

3. Dne 11. 2. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve

znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Rudolstadt, Spolková republika Německo, ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 111 Js 25482/18 2 Ds, který nabyl právní moci dne 8. 3. 2019, ve vztahu k osobě odsouzeného J. V. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že J. V. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem spáchaného ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, neboť si odsouzený více dílčími útoky, jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, společným jednáním s další osobou přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil, popř. se jich pokusil zmocnit, přičemž daný čin spáchal vloupáním. Oboustranná trestnost jednání popsaného ve výrokové části rozsudku Okresního soudu Rudolstadt je přitom dána rovněž bohatší trestní minulostí odsouzeného, který se výše uvedeného jednání dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech odsouzen. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedeného jednání dopustil před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu § 205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co byl rozsudkem Okresního soudu Chmenitz, Spolková republika Německo, ze dne 20. 6. 2016, sp. zn. , pravomocně uznán vinným trestným činem krádeže podle německého trestního zákona. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona.

7. V nyní posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost jednání odsouzeného je zvyšována nejen způsobem provedení činu, zejména četností jednotlivých dílčích útoků, jichž se během krátké doby dopustil, ale též jeho bohatší trestní minulostí, neboť v roce 2017 byl na území České republiky trestně stíhán a odsouzen, byť pro trestnou činnost jiného charakteru. Současně se odsouzený v období let 2014 až 2018 dopustil celkem ve třech případech další trestné činnosti, a to výhradně majetkového charakteru, i na území Spolkové republiky Německo, z čehož tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení osobě odsouzeného nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.

8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Rudolstadt, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku a deseti měsíců. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. V. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. 2. 2022

JUDr. Tomáš Durdík

předseda senátu