Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 114/2022

22 Cdo 114/2022-449

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce Česká republika -Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO 6979111, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, proti žalovaným: 1) K. P., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Blankou Všetičkovou, advokátkou se sídlem v Žamberku, 28. října 640 a 2) obci Č. R., IČO XY, se sídlem v XY, o určení vlastnického práva k nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. , o dovolání žalovaného 1) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 28. 7. 2021, č. j. -413, takto:

I. Dovolání se odmítá.

III. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Žalovaný 1) je povinen zaplatit soudní poplatek z dovolání ve výši 4 000 Kč, a to na účet Nejvyššího soudu č. 3703-32723641/0710, variabilní symbol: 2234011420, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Ústí nad Orlicí (dále „soud prvního stupně”) rozsudkem ze dne 24. 2. 2021, č. j. -159, určil, že žalobce je vlastníkem dvou ideálních třetin ve vztahu k celku stavby bez čp/če, jiná stavba, nacházející se na pozemku parc. č. st. XY v obci XY a katastrálním území XY (výrok I), a zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem jedné ideální třetiny této stavby (výrok II). Dále rozhodl o povinnosti žalobce nahradit žalovanému 1) na nákladech řízení 45 163,44 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a určil, že žalovaný 2) a žalobce nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení (výroky III a IV).

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále „odvolací soud”) k odvolání žalobce a žalovaného 1) rozsudkem ze dne 28. 7. 2021, č. j. -413, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, II a IV potvrdil (výrok I), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III tak, že určil, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II), a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení odvolacího. Žalobci přitom uložil povinnost nahradit žalovanému 1) na nákladech odvolacího řízení částku 6 999 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III) a ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) rozhodl o tom, že žádnému z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal (výrok IV).

Proti nákladovému výroku II rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný 1) dovolání, jehož přípustnost opírá o , , v platném znění („ “), neboť se domnívá, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolacím důvodem je podle něj nesprávné právní posouzení věci ( ).

Žalobce ve vyjádření k dovolání namítá, že podle není dovolání do nákladových výroků přípustné.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z až k) se podává výčet rozhodnutí, proti kterým není dovolání podle přípustné. Podle není dovolání podle přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Vzhledem k tomu, že dovolatel v dovolání napadá pouze výrok odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, není dovolání podle přípustné a Nejvyšší soud ho podle odmítl.

Podle věty první , o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a za řízení před dovolacím soudem dovolatel.

Podle zákona o soudních poplatcích, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle

Soudní poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v tomto případě činí ve shodě s položkou 23 bodem 2 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, 4 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že dovolání žalovaného 1) bylo dovolacím soudem odmítnuto pro nepřípustnost podle , dovolací soud ve shodě s zákona o soudních poplatcích žalovanému 1) zároveň uložil povinnost k zaplacení soudního poplatku za dovolání.

V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný 1) povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se žalobce domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 30. 3. 2022

Mgr. David Havlík předseda senátu