Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3321/2021

30 Cdo 3321/2021-360

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Jana Kolby a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce M. K., nar. XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Ondřejem Preussem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 3, Kubelíkova 1189/29, proti žalované České republice – Ministerstvu pro místní rozvoj, se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 932/6, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2021, č. j. -337, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 27. 7. 2021, č. j. -337, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 jako soudu prvního stupně ze dne 26. 5. 2021, č. j. -305, kterým soud prvního stupně vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I) a dále rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena místně příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 ), dále jen „ “.

Dovolání není přípustné podle pro posouzení dovolatelem předložených otázek, zda v předmětné věci mohou být pasivně legitimovány dvě různé organizační složky státu, zda přednostně žalovaným může být s ohledem na žalobní návrh Ministerstvo vnitra, respektive zda může v této věci jednat za Českou republiku pouze Ministerstvo pro místní rozvoj, neboť napadené usnesení odvolacího soudu není rozporné s dosavadní rozhodovací praxí dovolacího soudu, jestliže je založeno na závěru, že žalovaným je v daném případě stát, za který jedná jediná organizační složka příslušná podle zvláštního právního předpisu a že touto organizační složkou je Ministerstvo pro místní rozvoj, neboť žalobce se domáhá náhrady újmy, ke které mělo dojít v důsledku nesprávného úředního postupu v odvětví státní správy (ve stavebním řízení), jež náleží do jeho působnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2015, sp. zn. , srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. ).

Přípustnost dovolání podle nezakládá ani otázka, zda má být místní příslušnost soudu v tomto řízení určena výhradně podle příslušnosti jediného za stát jednajícího úřadu ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), nebo zda mají být přednostně aplikovány předpisy práva Evropské unie, neboť dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu není založeno na závěru, že by se žalobce domáhal náhrady újmy způsobené orgány Evropské unie či jejími zaměstnanci, a že by se tudíž na daný případ vztahoval y základních práv Evropské unie (kterým v dovolání argumentuje žalobce), nýbrž na již výše zmíněném závěru (jenž je v dovolání konfirmován), že se žalobce domáhá náhrady újmy, ke které mělo dojít v důsledku nesprávného úředního postupu ve stavebním řízení vedeným vnitrostátními správními orgány, a proto se ve vztahu k otázce, který úřad v tomto řízení vystupuje jménem státu, aplikuje výše uvedeného zákona.

Navrhoval-li žalobce, aby Nejvyšší soud spojil ke společnému řízení projednání tohoto dovolání a dovolání vedeného pod sp. zn. , pak nezbývá než konstatovat, že k tomuto spojení nemohlo dojít již proto, že o dovolání žalobce vedeném pod výše uvedenou spisovou značkou bylo rozhodnuto dříve, než bylo Nejvyššímu soudu postoupeno k rozhodnutí předmětné dovolání.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího ( , ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 4. 2022

JUDr. Pavel Simon předseda senátu