Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 3603/2021

27 Cdo 3603/2021-80

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele J. S., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Zdeňkem Stanovským, advokátem, se sídlem v Praze 6, Na hutích 661/9, PSČ 160 00, za účasti „U L.“, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Ing. Markem Andráškem, LL.M., advokátem, se sídlem v Teplicích, Aloise Jiráska 1367/1, PSČ 415 01, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 7. 2021, č. j. -57, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Usnesením ze dne 18. 6. 2020, sp. zn. , jež nabylo právní moci dne 7. 8. 2020, Městský soud v Praze určil, že „ujednání čl. 13 odst. 1 společenské smlouvy účastníka „U L., IČO XY“ (dále jen „společnost“) „ze dne 2. 2. 1994, ve znění: ‚Vzhledem k nízkému počtu společníků, jejich společnému bydlišti, a charakteru činnosti společnosti, rozhodují o veškerých opatřeních všichni společníci, čímž odpadají ustanovení o působnosti a svolání valné hromady‘, je neplatné“. Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel žalobu pro zmatečnost.

[2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 4. 2021, č. j. -45, přerušil řízení v projednávané věci do pravomocného skončení řízení o žalobě pro zmatečnost vedeného pod sp. zn. u téhož soudu.

[3] K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení do pravomocného skončení řízení o žalobě pro zmatečnost vedeného soudem prvního stupně pod sp. zn. nepřerušuje.

[4] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[5] Odvolací soud – odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. , dovodil, že „přerušení řízení na dobu do rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost proti pravomocnému rozhodnutí v související věci je v mezích ustanovení výjimečně možné (…) jen je-li odůvodněna obava, že by účastník řízení byl při nepřerušení řízení vystaven mimořádně tíživým a neodčinitelným následkům pro případ, že by související pravomocné rozhodnutí, které bylo podkladem pro rozhodnutí, bylo později zrušeno nebo změněno“, přičemž neshledal, že by takové předpoklady byly v poměrech projednávané věci naplněny.

[6] Tento závěr odvolacího soudu dovolatel nenapadá a dovolacímu přezkumu jej tak neotevírá.

[7] Dovoláním otevřená otázka procesního práva, a sice zda posouzení (ne)platnosti článku 13 společenské smlouvy společnosti (na jejímž řešení rozhodnutí v projednávané věci závisí) je otázkou statusovou, kterou si soud nemůže v projednávaném řízení odpovědět jako otázku předběžnou, a je proto povinen [podle ] řízení přerušit do pravomocného skončení řízení o žalobě pro zmatečnost, pak přípustnost dovolání založit nemůže.

[8] Je tomu tak proto, že v otázce obligatorního přerušení řízení podle je judikatura Nejvyššího soudu dlouhodobě ustálena na závěru, že otázkami, které jako předběžné ( ) soud nesmí podle sám řešit, jsou otázky, kdy úprava rozhodování soudu o určitém právním vztahu obsahově vylučuje možnost řešit rozhodující otázky v jiném řízení (např. neplatnost rozvázání pracovního poměru, nezákonnost stávky, oprávněnost výpovědi z nájmu bytu). Dalším případem pak jsou otázky, kdy povinnost soudu řízení přerušit vyplývá přímo ze zákona (např. , ve znění účinném do 9. 5. 2000).

[9] Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. , ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. , či ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. .

[10] Ve statusových věcech právnických osob úprava rozhodování soudu obsahově vylučuje možnost řešit rozhodné otázky v jiném řízení například ohledně vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku či nejvyššího orgánu kapitálových společností a družstva [viz , (dále jen „o. z.“), a , a , o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích); dále jen „z. o. k.“], či vyslovení neplatnosti vyloučení ze spolku či z družstva ( o. z. a z. o. k.).

[11] Řízení o určení neplatnosti (části) zakladatelského právního jednání právnické osoby není ve smyslu a upraveno specifickou hmotněprávní úpravou, jež by vylučovala možnost tuto otázku řešit v jiném řízení a mezi případy statusových věcí uvedené v odstavci [10] tak nepatří (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. ). Naopak právě v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným (o něž jde v projednávané věci) bývá otázka platnosti konkrétních ujednání společenské smlouvy typicky řešena jako otázka předběžná; k tomu za všechna rozhodnutí srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2019, sp. zn. .

[12] Názor odvolacího soudu, podle něhož si soud prvního stupně může otázku (ne)platnosti článku společenské smlouvy vyřešit jako otázku předběžnou, je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu.

[13] O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení ve věci samé končí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 3. 2022

JUDr. Filip Cileček předseda senátu