Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2867/2021

33 Cdo 2867/2021-282

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce D. M., bytem v XY, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Homolkou, advokátem se sídlem v Jihlavě, Palackého 5001/1, proti žalovanému M. S., sídlem ve XY (identifikační číslo XY), zastoupenému Mgr. Evou Grabarczykovou, advokátkou se sídlem v Brně, Pellicova 174/1, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 2. 3. 2021, č. j. , -216, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je

povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 7 211,60 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Jaroslava Homolky, advokáta.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozsudkem ze dne 14. 3. 2019, č. j. -174, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 26. 4. 2019, č. j. -177, uložil žalovanému – oproti vydání osobního automobilu zn. XY, rok výroby XY, XY(dále jen „vozidlo“) – zaplatit žalobci 114.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 23. 12. 2016 do zaplacení, žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení 110.404,50 Kč, žalovanému uložil nahradit státu náklady ve výši 3.814 Kč a přikázal vrátit žalobci zálohu ve výši 860,50 Kč.

Rozsudkem ze dne 2. 3. 2021, č. j. -216, Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil, žalovanému uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 103.192,90 Kč a odvolacího řízení 14.423,20 Kč a potvrdil doplňující usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení státu. Po právní stránce odvolací soud uzavřel, že žalobce odstoupil od kupní smlouvy z 31. 8. 2016 v souladu s ustanoveními , b/, odst. 2 a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Odstoupením se kupní smlouva od počátku ruší a strany jsou povinny vrátit vše, co si navzájem plnily ( o. z.).

Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spořívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně a za rozhodující označil to, že před převzetím předmětu koupě žalobce nevěděl o nevyhovujícím technickém stavu, pro který nebylo vozidlo způsobilé provozu na pozemních komunikacích (bylo určeno k demontáži a následné likvidaci). Dne 15. 12. 2016 žalobce odstoupil od kupní smlouvy z důvodu vadného plnění (viz posudek znalce Mgr. Jaromíra Noska z 23. 11. 2016, č. 41/11/2016). Dodání nového vozidla bez vad (případně výměna jeho vadných součástí) je podle odvolacího soudu nesplnitelné z důvodu nepřiměřenosti vzhledem k povaze zjištěných závad.

Vytýká-li žalovaný odvolacímu soudu, že se nezabýval tím, zda závady vozidla mají „takovou povahu, že ani poskytnutí přiměřené slevy by nebylo v souladu s § 2169 odst. 1 ve spojení s § 2171 o. z. …,“ a zda „se vada netýká pouze součásti věci,“ pak nenapadá žádný právní závěr, nýbrž pouze správnost a úplnost skutkových zjištění. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na skutkovém závěru, že vozidlo trpí takovými závadami, že není vůbec způsobilé provozu na pozemních komunikacích, a že žalovaný ani netvrdil, natož aby prokázal, že na tyto vady byla žalobci poskytnuta sleva. Oproti tomu dovolatel prosazuje, že vozidlo v době prodeje ani při znaleckém zkoumání vadami netrpělo vůbec, a – zároveň – že pro vady týkající se součástí vozidla byla žalobci sleva poskytnuta. Uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení, vychází-li z jiného skutkového stavu, než ze kterého vyšel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudy nižších stupňů a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ( ) , včetně věcné správnosti odborných závěrů znaleckého posudku (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. , ze dne 26. 8. 2010, sp. zn. , a ze dne 6. 5. 2016, sp. zn. ), dovolacímu přezkumu nepodléhají. Předloženou argumentací se tak žalovaný domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.

Výtka, že se odvolací soud „odmítl zabývat námitkou dovolatele o nesprávnosti a opožděnosti uplatnění vad žalobcem,“ vystihuje vadu řízení, která – pokud by jí bylo řízení skutečně zatíženo – mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( , věta druhá ). K takovéto vadě přihlédnout nelze, není-li – jako v projednávané věci - dovolání přípustné.

Jelikož dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a Žalobce byl ve věci úspěšný a žalovaný je proto povinen nahradit mu náklady potřebné k uplatňování práva. Náhrada nákladů dovolacího řízení v celkové částce 7 211,60 Kč sestává z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (sepis dovolání) ve výši 5 660 Kč ( , , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v rozhodném znění, dále jen „advokátní tarif“), z paušální částky náhrady hotových výdajů za jeden úkony právní služby ve výši 300 Kč ( , 4 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování ve výši 1 251,60 Kč ( , 3, ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 21. 4. 2022

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu