Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 47/2022-B-41

KSLB 76 INS XY29 NSČR 47/2022-B-41

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníků R. H., narozeného XY, a H. H., narozené XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. , o odvolání insolvenčního správce z funkce, o dovolání A. i. C. T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, insolvenčního správce dlužníků, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. ledna 2022, č. j. XY, 5 VSPH XY, takto:

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 16. listopadu 2021, č. j. , Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Odvolal A. i. C. T., (dále též jen „veřejná obchodní společnost A“), z funkce insolvenčního správce dlužníků R. H. a H. H. (bod I. výroku).

[2] Ustanovil novým insolvenčním správcem dlužníků TP insolvence, v. o. s., (bod II. výroku).

[3] Uložil veřejné obchodní společnosti A, aby bez zbytečného odkladu řádně informovala nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti, předala mu všechny doklady související s výkonem funkce insolvenčního správce dlužníků a případné zůstatky na účtu majetkové podstaty dlužníků (bod III. výroku).

[4] Uložil veřejné obchodní společnosti A, aby mu ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení podala zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravovala, a aby vyúčtovala odměnu, hotové výdaje a náklady, které jí vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku dlužníků (bod IV. výroku).

[5] Uložil novému insolvenčnímu správci, aby mu ve lhůtě 30 dnů ode dne ustanovení do funkce předložil zprávu o převzetí funkce a o stavu insolvenčního řízení (bod V. výroku).

2. Insolvenční soud vyšel ve skutkové rovině z toho, že:

[1] Usnesením ze dne 11. září 2019, č. j. (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníků a insolvenčním správcem dlužníků ustanovil veřejnou obchodní společnost A.

[2] Dne 30. září 2021 zaniklo (ve smyslu , o insolvenčních správcích) veřejné obchodní společnosti A právo vykonávat činnost insolvenčního správce. Ze zprávy Ministerstva spravedlnosti zaslané soudu 7. října 2021 s oznámením o ukončení činnosti veřejné obchodní společnosti A plyne, že „je v běhu“ 3 545 neskončených insolvenčních řízení.

[3] V červenci 2021 „vznikla nová právnická osoba“ A. i. C., Č., S., a to se stejným sídlem a v obdobném „složení společníků“.

3. Na tomto základě insolvenční soud – cituje a 5 , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce a ustanovení nového insolvenčního správce dlužníků. Podle insolvenčního soudu je důležitým důvodem pro „zproštění“ insolvenčního správce funkce skutečnost, že není zřejmý další vývoj veřejné obchodní společnosti A a že není zaručeno, že osoba ohlášeného společníka (která má v úmyslu současně podnikat v nové společnosti) je dostatečnou zárukou pro zajištění výkonu funkce insolvenčního správce po celou dobu tohoto insolvenčního řízení, když administrativní zajištění „tolika“ insolvenčních řízení je ekonomicky náročné. Zároveň není zřejmé, že by byli všichni stávající společníci veřejné obchodní společnosti A za jedno v tom, že bude plně funkčním celkem do ukončení posledního insolvenčního řízení.

4. K odvolání veřejné obchodní společnosti A Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 10. ledna 2022, č. j. XY, 5 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. a II. výroku. Odvolání proti bodům III. až V. výroku usnesení odmítl.

5. Odvolací soud – vycházeje zákona o insolvenčních správcích a z a cituje závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 135/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 135/2018“) a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2021, sen. zn. – dospěl po přezkoumání výroku o odvolání insolvenčního správce z funkce k následujícím závěrům:

6. Při posuzování odvolání insolvenčního správce z funkce je nutné vzít v potaz dlouhodobost trvání insolvenčního řízení a zásadu rychlosti a hospodárnosti insolvenčního řízení. Ze spisu odvolací soud zjistil, že o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty rozhodl insolvenční soud dne 21. února 2020 (B-9). Lze proto předpokládat, že by v případě 5letého splátkového kalendáře mělo oddlužení probíhat do února 2025. S ohledem na tuto ranou fázi insolvenčního řízení bylo namístě odvolat insolvenčního správce z jeho funkce podle .

7. Proti usnesení odvolacího soudu podala veřejná obchodní společnost A dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od závěrů formulovaných v usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. . Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

8. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že při aplikaci závěrů označeného usnesení nevzal náležitě v potaz, zda jí zůstala zachována odborná způsobilost k dalšímu výkonu funkce. V návaznosti na argumentaci onoho usnesení Nejvyššího soudu pak zdůrazňuje, že odvolací soud takto dostatečně nezohlednil kritérium, jež má Nejvyšší soud za hlavní a zabýval se v zásadě jen kritériem podpůrným; pouhou úvahu o tom, v jaké fázi se nachází insolvenční řízení, pak má v intencích judikatury Nejvyššího soudu za nedostatečnou pro odvolání z funkce.

9. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění .

10. Dovolání, které nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v , je přípustné podle , když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s dále označenou judikaturou Nejvyššího soudu.

11. Nejvyšší soud se – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval především tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelkou, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.

12. Tato věc je jednou z typově shodných věcí, které Nejvyšší soud řeší na základě dovolání téže dovolatelky ve vztahu k insolvenčním řízením různých dlužníků. Otázky řešené napadeným usnesením a předestřené dovoláním pak Nejvyšší soud zodpověděl v usnesení ze dne 23. února 2022, sen. zn. , na něž v podrobnostech odkazuje a jehož závěry lze shrnout následovně:

13. V intencích závěrů plynoucích z R 135/2018 i z usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. platí, že podle ustanovení odvolá insolvenční soud insolvenčního správce z funkce jen tehdy, dospěje-li v návaznosti na důvod, pro který došlo k zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce, se zřetelem ke konkrétním poměrům insolvenčního správce k závěru, že zde jsou (nebo při pravidelném chodu věcí mohou být) překážky, které insolvenčnímu správci se zaniklou činností brání (nebo mohou bránit) v řádném dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení. Skutečnost, že právo vykonávat činnost insolvenčnímu správci ze zákona zaniklo, není důvodem pro jeho odvolání z funkce podle bez dalšího; proto také nelze takové odvolání odůvodnit negativně (tedy tím, že odvolání z funkce „nic nebrání“, nebo že odvolání z funkce „není v rozporu se základními zásadami insolvenčního řízení“).

14. Delší doba dokončení insolvenčního řízení předpokládaná v době od zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce sama o sobě důvodem toho, aby insolvenční správce se zaniklým oprávněním byl odvolán z funkce, není.

15. V poměrech této věci se tyto závěry promítají tak, že při absenci jakýchkoli zjištění na téma nedostatku odborné způsobilosti insolvenčního správce se zaniklým oprávněním k dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení není delší doba dokončení insolvenčního řízení předpokládaná v době od zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce sama o sobě důvodem toho, aby insolvenční správce se zaniklým oprávněním byl odvolán z funkce. Právní posouzení věci odvolacím soudem, jenž své úvahy založil právě jen na tom, že veřejné obchodní společnosti A zaniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce a že do skončení insolvenčního řízení zbývá poměrně dlouhá doba, tedy správné není.

16. K řečenému lze dodat, že úvahy insolvenčního soudu na téma další podnikatelské činnosti veřejné obchodní společnosti A (jejího útlumu), nedostatečné záruky (v podobě ohlášeného společníka) pro zajištění výkonu funkce insolvenčního správce při současném počtu dosud neskončených insolvenčních řízení, v nichž veřejná obchodní společnost A vykonává funkci insolvenčního správce, nejsou ničím podložené. Proto ani na jejich základě nelze dospět k závěru, že jsou dány důvody pro odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce.

17. Jelikož odvolací soud rozhodl nesprávně a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), změnil napadené rozhodnutí v tom duchu, že veřejná obchodní společnost A se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužníků.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 3. 2022

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu