Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 49/2022

11 Tcu 49/2022-28

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

R. Z.

, nar. XY v XY, rozsudkem Obvodového soudu v Landshutu, Spolková republika Německo, ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 01 Ls 301 Js 32867/17, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Landshutu, Spolková republika Německo, ze dne 10. 9. 2018, sp. zn. 2 Ns 301 Js 32867/17,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Obvodového soudu v Landshutu, Spolková republika Německo, ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 01 Ls 301 Js 32867/17, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Landshutu, Spolková republika Německo, ze dne 10. 9. 2018, sp. zn. 2 Ns 301 Js 32867/17, který nabyl právní moci 17. 5. 2019, byl R. Z. uznán vinným trestným činem krádeže ve zvlášť závažném případě podle § 242, § 243 odst. 1 věta 1, § 243 odst. 1 věta druhá č. 3, § 25 odst. 2, § 53, § 73, § 73c, německého trestního zákona. Za to byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 2 (dvou) měsíců.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený R. Z., v úmyslu si trestnou činností zajistit nikoli jen přechodný zdroj příjmů, této společně se zvlášť stíhaným O. dopustil tím, že:

zvlášť stíhaný O. byl zaměstnán od 7. 10. 2016 u společnosti I. A. L., která poskytuje služby z pověření společnosti BMW AG u logistického centra BMW na adrese XY. Jeho úloha jako tzv. „Clearera“, který pracoval výlučně při noční směně od 22:00 hodin do 05:00 hodin, spočívala obzvláště v tom, aby kontroloval stavy zásob zboží ve skladu a pomocí přeskládání je optimalizoval, pročež měl dalekosáhlý přístup k logistickým systémům BMW, které se tam používají. Bylo mu tak známo, že ve skladových halách byly uskladněny i vysoce hodnotné injektory (vstřikovací trysky), které se nacházely ve vlastnictví společnosti BMW AG. Jednalo se přitom o náhradní díly, které jsou poptávány obzvláště na trhu s použitým zbožím a které se montují do téměř všech dieselových motorů BMW. V blíže nezjištěné době před 8. 1. 2017 se proto rozhodl využít své pozice v logistickém centru a tyto náhradní díly odcizit.

Přitom postupoval v součinnosti s odsouzeným R. Z. a s dalšími zvlášť stíhanými řidiči nákladních automobilů, kteří jako pracovníci spedice měli přístup do areálu závodu BMW, tak, že tito byli O. objednáváni během noční směny k takzvané „studené hale“, což je výstupek budovy, která navazuje na oblast skladu a v níž jsou při pravidelném směnném provozu vykládány nebo nakládány nákladní automobily různých využívaných spedicí. K prostoru skladu, kde jsou uskladněny mimo jiné i dieselové injektory, však řidiči nákladních automobilů neměli žádný přístup, protože se jednalo o bezpečnostní oblast pro leteckou přepravu. O. proto pomocí vysokozdvižného vozíku ve dvou časově blíže nezjištěných případech od 3. 1. 2017 – 12. 1. 2017 přepravil vždy minimálně dva drátěné boxy po 720 dieselových injektorech ze skladové haly do studené haly, a poté naložil využívaný sedlový návěs odsouzeného. Ten byl v té době zaměstnán u spediční společnosti J. W. jako řidič motorových vozidel z povolání, a byl využíván v závodní dopravě i v logistickém centru W. Na základě domluvy s O. přijel odsouzený v obou případech se sedlovým návěsem vždy z areálu závodu společnosti BMW AG k místu setkání, které určil O., u čerpací stanice Nachtmann, XY, kde byly drátěné boxy s dieselovými injektory přeloženy a předány dalším blíže nezjištěným osobám, které poté dieselové injektory přepravily na místo jejich určení za účelem jejich zpeněžení. Hodnota odcizeného zboží přitom činila v každém z případů 318.063,60 euro, celkem tedy 636.127,20 euro. Odsouzený pak za svou účast získal od O. odměnu ve výši vždy 1.000 euro.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený R. Z. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

7. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený

R. Z. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že tuto spáchal s další osobou, jakož i způsobem jejího provedení a výší způsobené škody. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. Z. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. 2. 2022

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík

Vypracovala:

JUDr. Monika Staniczková