Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
4F0F21B308A8172EC12588670017CD62.html
HTML · 13.49 KB
No categories available
30 Cdo 158/2022
30 Cdo 158/2022-62
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Tomáše Pirka v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, zadostiučinění ve výši 11 477 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 10 C 417/2020 , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 2021, č. j. 19 Co 225/2021 -45, takto:
II. Ve zbylém rozsahu se dovolání odmítá.
III. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal zaplacení částky 11 477 000 Kč.
Okresní soud v Hradci Králové (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 7. 9. 2021, č. j. 10 C 417/2020 -36, zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 3. 2021, č. j. 19 Co 52/2021 -13 (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení (výrok II). Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, aniž zaplatil soudní poplatek za dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV. a XII zákona č. 287/2018 Sb. ), dále jen „o. s. ř. “.
Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč.
Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2022, č. j. 30 Cdo 158/2022 -54, (lhůta 15 dnů žalobci marně uplynula dnem 9. 3. 2022) Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, zčásti zastavil (k včasnosti zaplacení soudního poplatku srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. I. ÚS 2025/19 ).
Nejvyšší soud nepřihlédl k žalobcově žádosti o osvobození od soudních poplatků, doručené sice v běhu lhůty dne 25. 2. 2022 Městskému soudu v Brně, nikoliv však věcně a místně příslušnému soudu ve smyslu § 11 odst. 1 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. Od Městského soudu v Brně byla žádost doručena Nejvyššímu soudu dne 16. 3. 2022, tedy po marném uplynutí lhůty žalobci dodatečně poskytnuté v již uvedeném usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 158/2022 -54 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 30 Cdo 825/2019 , uveřejněné pod číslem 1/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Součástí žalobcova podání zmíněného v předchozím odstavci byla i námitka podjatosti, ke které však Nejvyšší soud též nepřihlížel ve smyslu § 43 odst. 2 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobce, který byl v minulosti o náležitostech takové námitky opakovaně Nejvyšším soudem poučen, neupřesnil, proti kterému konkrétnímu soudci své výhrady směřuje. Dlužno dodat, že ve smyslu § 14 a násl. o. s. ř. o. s. ř. se lze prostřednictvím námitky podjatosti domáhat toliko vyloučení soudce, nikoliv „soudu“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1471/2019 ).
Dovolání žalobce není dle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. o. s. ř. přípustné v rozsahu, jímž bylo napadeným usnesením odvolacího soudu rozhodnuto o nákladech řízení, ať již co do potvrzení nákladového výroku v usnesení soudu prvního stupně či co do výroku o nákladech odvolacího řízení.
Z výše uvedených důvodů dovolací soud dovolání v dotčeném rozsahu odmítl.
V rozsahu, ve kterém není dovolání podle § 238 o. s. ř. o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§ 241b odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.
Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle § 3 odst. 3 a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb. , zvážil, zda žalobci podáním objektivně nepřípustného dovolání nevznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 4. 2022
Mgr. Vít Bičák předseda senátu