Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 105/2022-B-54

KSLB 82 INS XY29 NSČR 105/2022-B-54

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužnice I. H., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. XY, o odvolání insolvenčního správce z funkce, o dovolání A. i. C. T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, insolvenčního správce dlužnice, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2021, č. j. XY, 2 VSPH XY, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 1. listopadu 2021, č. j. XY:

1) Odvolal A. i. C. T. (dále jen „veřejná obchodní společnost A“) z funkce insolvenčního správce dlužnice I. H. (bod I. výroku).

2) Ustanovil novým insolvenčním správcem dlužnice společnost AAA INSOLVENCE OK v. o. s. (bod II. výroku).

3) Uložil veřejné obchodní společnosti A, aby bez zbytečného odkladu řádně informovala nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti, předala mu všechny doklady související s výkonem funkce insolvenčního správce dlužnice a případné zůstatky na účtu majetkové podstaty dlužnice (bod III. výroku), a aby mu do 30 dnů ode dne doručení usnesení podala zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravovala, a vyúčtovala odměnu, hotové výdaje a náklady, které jí vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku (bod. IV. výroku).

4) Uložil novému insolvenčnímu správci, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne ustanovení do funkce předložil insolvenčnímu soudu zprávu o převzetí funkce a stavu insolvenčního řízení (bod V. výroku).

Insolvenční soud vyšel z toho, že usnesením ze dne 22. listopadu 2017, č. j. XY, zjistil úpadek dlužnice, rozhodl o způsobu řešení jejího úpadku oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil veřejnou obchodní společnost A. Dne 30. září 2021 zaniklo veřejné obchodní společnosti A právo vykonávat činnost insolvenčního správce [ , o insolvenčních správcích], přičemž ke dni vydání rozhodnutí insolvenčního soudu neměla veřejná obchodní společnost A žádného ohlášeného společníka, který by byl oprávněn vykonávat činnost insolvenčního správce.

Na tomto základě insolvenční soud – cituje ustanovení a 5 o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) ‒ dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro odvolání veřejné obchodní společnosti A z funkce insolvenčního správce dlužnice a ustanovení nového insolvenčního správce.

Vrchní soud v Praze k odvolání veřejné obchodní společnosti A usnesením ze dne 15. prosince 2021, č. j. XY, 2 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku.

Odvolací soud – cituje ustanovení zákona o insolvenčních správcích a ustanovení a vycházeje ze závěrů obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. (uveřejněném pod číslem 135/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek ‒ dále jen „R 135/2018“), a v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sp. zn. , a ze dne 29. července 2021, sen. zn. – dospěl po přezkoumání výroku o odvolání insolvenčního správce z funkce k následujícím závěrům:

Právo vykonávat činnost insolvenčního správce zaniklo [dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o insolvenčních správcích] veřejné obchodní společnosti A ke dni 30. září 2021.

Z oddílu A, vložky 76042, obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze a ze seznamu insolvenčních správců vedeného Ministerstvem spravedlnosti plyne, že veřejná obchodní společnost A nezanikla a její ohlášení společníci (J. C., P. M., O. Ř., P. V., M. P., I. Ch. a D. S.) zůstali společníky i po 30. září 2021. Pro další činnost veřejné obchodní společnosti A jako insolvenčního správce tak zůstala zachována odborná způsobilost garantovaná jejími ohlášenými společníky (bez zřetele k tomu, že již technicky nepůjde o „ohlášené společníky“), když v tomto směru je podstatné, že jsou zde stále společníci, jejichž odborná způsobilost byla podkladem pro udělení práva vykonávat činnost insolvenčního správce.

Pro posouzení důvodnosti odvolání je tak určující, zda odvolání veřejné obchodní společnosti z funkce insolvenčního správce bylo s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti insolvenčního řízení (ke skutečnosti, v jakém stádiu se insolvenční řízení nachází) účelné.

V poměrech dané věci z dosavadního průběhu insolvenčního řízení (mimo jiné) plyne, že schválené oddlužení dlužnice bude (by mělo) trvat ještě minimálně 2 roky; odvolání insolvenčního správce z funkce tak není s výše zmíněnou zásadou v rozporu, když neohrozí požadavek rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů.

Proti usnesení odvolacího soudu podala veřejná obchodní společnost A dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od závěrů formulovaných v usneseních Nejvyššího soudu sen. zn. a sen. zn. . Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odvolací soud ‒ pokračuje dovolatelka ‒ ač dospěl ke správnému závěru, podle něhož jí zůstala zachována odborná způsobilost pro výkon funkce insolvenčního správce, v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu shledal po právu její odvolání z funkce jen na základě úvahy o předpokládané délce insolvenčního řízení dlužnice.

Dovolání je přípustné podle ustanovení , když v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s dále označenou judikaturou Nejvyššího soudu.

Předmětná věc je jednou z typově obdobných věcí, které Nejvyšší soud řeší na základě dovolání téže dovolatelky ve vztahu k insolvenčním řízením různých dlužníků. Nejvyšší soud shrnul dosavadní judikaturní výstupy své rozhodovací činnosti týkající se otázky zániku oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce v usnesení ze dne 23. února 2022, sen. zn. , následovně.

1) V intencích závěrů plynoucích z R 135/2018 i z usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. platí, že podle ustanovení odvolá insolvenční soud insolvenčního správce z funkce jen tehdy, dospěje-li v návaznosti na důvod, pro který došlo k zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce, se zřetelem ke konkrétním poměrům insolvenčního správce k závěru, že zde jsou (nebo při pravidelném chodu věcí mohou být) překážky, které insolvenčnímu správci se zaniklou činností brání (nebo mohou bránit) v řádném dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení. Skutečnost, že právo vykonávat činnost insolvenčnímu správci ze zákona zaniklo, není důvodem pro jeho odvolání z funkce podle bez dalšího; proto také nelze takové odvolání odůvodnit negativně (tedy tím, že odvolání z funkce „nic nebrání“, nebo že odvolání z funkce „není v rozporu se základními zásadami insolvenčního řízení“).

2) Delší doba dokončení insolvenčního řízení předpokládaná v době od zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce sama o sobě důvodem toho, aby insolvenční správce se zaniklým oprávněním byl odvolán z funkce, není.

V poměrech dané věci se zmíněné závěry promítají tak, že při absenci jakýchkoli zjištění na téma nedostatku odborné způsobilosti insolvenčního správce se zaniklým oprávněním k dokončení výkonu funkce v daném insolvenčním řízení není delší doba dokončení insolvenčního řízení předpokládaná v době od zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce sama o sobě důvodem toho, aby insolvenční správce se zaniklým oprávněním byl odvolán z funkce. Právní posouzení věci odvolacím soudem, jenž své úvahy založil právě jen na tom, tedy správné není.

Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), změnil napadené rozhodnutí v tom duchu, že veřejná obchodní společnost A se neodvolává z funkce insolvenčního správce dlužnice.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 3. 2022

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu