Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

74 Co 18/2021

74 Co 18/2021-141

USNESENÍ

žalobce:

PROFI CREDIT Czech, a.s.

, IČO XY

sídlem XY Praha,

zastoupený advokátem JUDr. Ervínem Perthenem, MBA,sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové,

proti

žalovanému:

J. Ch.

, narozený XY

bytem XY, Slavkov u Brna,zastoupený opatrovnicí JUDr. Irenou Valíčkovou, MBA, advokátkou,sídlem Náměstí Svobody 87/18, 602 00 Brno,

o zaplacení částky 77 590 Kč s příslušenstvím

, o odvolání žalovaného proti usnesení

Okresního soudu ve Vyškově ze dne 2. 11. 2020, č. j. -114,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně

se

 v I. a II. výroku

mění

 tak, že žádnému z účastníků se povinnost nahradit České republice náklady státu neukládá.

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 2. 11. 2020, č. j. -114, uložil Okresní soud ve Vyškově účastníkům zaplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Vyškově, náklady zálohované státem, a to žalobci částku 3 526,20 Kč (I. výrok) a žalovanému částku 23 598,40 Kč (II. výrok).

2. Soud vyšel z toho, že žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 75 000 Kč s příslušenstvím a soudem ustanovené opatrovnici žalovaného byla přiznána odměna ve výši 27 124,60 Kč. Rozsudkem č. j. -103, vyhlášeným dne 23. 9. 2020, soud řízení částečně zastavil, částečně žalobě vyhověl a v části žalobu zamítl, přičemž v řízení měl žalobce úspěch v rozsahu 87 % a žalovaný v rozsahu 13 %. S odkazem na , (dále jen „ “), soud podle úspěchu účastníků uložil žalobci nahradit státu zaplacenou odměnu ustanovené opatrovnice žalovaného v částce 3 526,20 Kč a žalovanému v částce 23 598,40 Kč.

3. Proti usnesení podal dne 18. 11. 2020 žalovaný prostřednictvím opatrovnice odvolání. Namítal, že nákladová povinnost vůči státu se odvíjí od toho, kterému z účastníků vznikne povinnost k náhradě nákladů řízení druhému účastníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný podal proti II. a IV. výroku rozsudku odvolání, považoval rozhodnutí soudu za předčasné.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací ( ) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem ( ), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné ( , ) a bylo podáno včas ( ), v souladu s ustanovením a přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal, a z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení, a bez nařízení jednání ( ) dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.  

5. Z obsahu spisu k předmětu odvolacího řízení odvolací soud zjistil, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne 8. 1. 2020, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 75 000 Kč s úrokem ve výši 13,65 % ročně od 8. 1. 2009 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení od 1. 6. 2009 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 2 590 Kč. Usnesením ze dne 10. 6. 2020, č. j. -42 (které nabylo právní moci 14. 7. 2020), soud ustanovil žalovanému jako osobě neznámého pobytu dle opatrovnici JUDr. I. V., MBA, advokátku. Podáním ze dne 7. 9. 2020 vzal žalobce žalobu zpět o částku 6 057 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 6. 2009 do zaplacení a o úrok ve výši 13,65 % ročně z částky 68 943 Kč od 8. 1. 2009 do 20. 3. 2009 s odůvodněním, že při sepisu žaloby nebyly zohledněny dvě zaplacené splátky.

6. Rozsudkem vyhlášeným dne 23. 9. 2020, č. j. -103, soud zastavil řízení o zaplacení částky 6 057 Kč s úrokem ve výši 13,64 % ročně od 8. 1. 2009 do 20. 3. 2009 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně od 1. 6. 2009 do 30. 6. 2009, ve výši 8,5 % ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, ve výši 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, ve výši 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně od 1. 7.2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 23. 9. 2020 a ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou k prvnímu dni každého kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 procentních bodů od 24. 9. 2020 do zaplacení (I. výrok), uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 68 943 Kč s úrokem ve výši 13,64 % ročně od 21. 3. 2009 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně od 1. 6. 2009 do 30. 6. 2009, ve výši 8,5 % ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, ve výši 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, ve výši 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, ve výši 7,5 % ročně od 1. 7.2012 do 31. 12. 2012, ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně od 1. 7.2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 23. 9. 2020 a od 24. 9. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou k prvnímu dni každého kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 procentních bodů (II. výrok), zamítl žalobu o zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 590 Kč a úroku ve výši 13,64 % ročně z částky 6 057 Kč od 8. 1. 2009 do zaplacení (III. výrok), uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 32 530,70 Kč (IV. výrok) a přiznal opatrovnici žalovaného odměnu ve výši 27 124,60 Kč (V. výrok). Dále rozhodl, že o nákladech zálohovaných státem bude rozhodnuto samostatným usnesením (VI. výrok) a že po právní moci rozsudku bude žalobci vrácena část uhrazeného soudního poplatku ve výši 242 Kč (VII. výrok).

7. Výroky I., III., V., VI. a VII. rozsudku ze dne 23. 9. 2020, č. j. -103, nabyly právní moci dne 10. 10. 2020. Proti II. a IV. výroku rozsudku podal žalovaný prostřednictvím opatrovnice včasné odvolání.

8. Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 29. 6. 2021, č. j. -136, ve znění opravného usnesení z téhož dne č. j. -139, změnil II. a IV. výrok rozsudku tak, že schválil smír tohoto znění: „Žalovaný se zavazuje zaplatit žalobci částku 68 943 Kč s úrokem ve výši 13,64 % ročně od 21. 3. 2009 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně od 1. 6. 2009 do 30. 6. 2009, ve výši 8,5 % ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, ve výši 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, ve výši 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, ve výši 7,50 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, ve výši 7,50 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 23. 9. 2020 a od 24. 9. 2020 do zaplacení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou k prvnímu dni každého kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, to vše do tří dnů od právní moci usnesení o schválení smíru. Žalovaný se dále zavazuje nahradit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 16 265,35 Kč do tří dnů od právní moci usnesení o schválení smíru. Tímto budou veškeré nároky obou stran z předmětu řízení vypořádány.“ (I. výrok) a uložil žalovanému zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Vyškově soudní poplatek za podané odvolání ve výši 1 000 Kč (II. výrok).

9. Podle byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.

10. Dle zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování.

11. V rozsudku ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 109/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 109/2010“), Nejvyšší soud vysvětlil, že osobou oprávněnou k přisouzení náhrady nákladů řízení je podle hledisek uvedených v ustanovení účastník řízení i tehdy, byl-li v řízení zastupován advokátem, kterého mu ustanovil soud ve smyslu ustanovení Požadavek ustanovení o tom, že ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, je povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování, se při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky projeví v tom, že soud sice náhradu nákladů řízení (včetně náhrady hotových výdajů advokáta a odměny za zastupování) přizná zastupovanému účastníku, avšak povinnost k jejich zaplacení stanoví ve prospěch státu. K závěrům tohoto rozsudku se Nejvyšší soud přihlásil např. též v rozsudku ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 32/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a aplikoval jej (pro rozhodování o nákladech dovolacího řízení) např. též v usnesení ze dne 30. 6. 2021, sp. zn. .

12. V literatuře není pochyb o tom, že stejný postup se uplatní nejen tehdy, půjde-li o zastoupení advokátem podle , nýbrž i tehdy, zastupoval-li ve sporném řízení účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení opatrovník pro řízení ustanovený soudem z řad advokátů (v obou případech jde o zastoupení na základě rozhodnutí soudu); srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol.: I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009 (dále jen „Komentář“), str. 1003. Z ustanovení tedy plyne, že právo na náhradu hotových výdajů advokáta a odměny za zastupování, které platil (platí) advokátu, jehož soud ustanovil zástupcem účastníka podle , nebo opatrovníkem účastníka podle , má stát ve sporném řízení jen vůči protistraně takového účastníka (nikoli vůči takto zastoupenému účastníku), i to jen za předpokladu že takové protistraně byla uložena náhrada nákladů řízení zastoupenému účastníku (srov. opět Komentář, str. 1003). V takovém případě soud rozhodující o nákladech řízení nevydává samostatné rozhodnutí o náhradě nákladů řízení státu, nýbrž (v souladu s a závěry R 109/2010) v rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi spornými stranami zaváže protistranu zaplatit tu část náhrady nákladů řízení zastoupeného účastníka, kterou tvoří náhrada hotových výdajů a odměny za zastupování ustanoveného advokáta, státu (České republice) srov. opět usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. .

13. Kdyby tedy v této věci byl důvod postupovat způsobem plynoucím z a z R 109/2010, projevilo by se to již ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky obsaženém v odvolacím soudem schváleném smíru (srov. odstavec 8. výše).

14. Jestliže účastníku, řízení, jehož opatrovníkem soud ve sporném řízení ustanovil podle advokáta, nevznikne vůči protistraně právo na náhradu nákladů řízení (nebo jejich poměrnou část), nemá stát právo na náhradu hotových výdajů advokáta a odměny za zastupování, které platil (platí) takovému opatrovníku (nebo právo na náhradu jejich poměrné části) vůči žádnému z účastníků řízení.

15. O takový případ jde i v této věci, když žalobci povinnost hradit (zastoupenému) žalovanému náklady řízení podle obsahu smíru nevznikla a žalovaný sám povinnost k náhradě takových nákladů státu nemá. Odvolací soud proto změnil dle ustanovení první a druhý výrok odvoláním napadeného usnesení tak, že žádnému z účastníků se povinnost nahradit České republice náklady státu neukládá.

16. O odměně opatrovnice žalovaného za odvolací řízení rozhodne soud prvního stupně samostatným usnesením.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí (o nákladech řízení) není dovolání přípustné [ ].

Brno 25. října 2021JUDr. Ivan Meluzín v. r. předseda senátu