Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 47/2021

11 Tcu 47/2021-30

USNESENÍ

na část odsouzení

občana České republiky M. D., narozeného dne XY v XY, okres XY, Slovenská republika, rozsudkem Obvodního soudu v Halle (Saale), Spolková republika Německo, ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 304 Ls 272 Js 873/17, jímž byl uznán vinným trestnými činy krádeže spáchané vloupáním do bytu podle § 244 odst. 1 bodu 3 StGB a zvlášť závažným případem krádeže podle § 242 odst. 1 a § 243 odst. 1 bodu 1 StGB, a to při zahrnutí trestu z rozsudku Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 27. 10. 2016, sp. zn. 320 Ds 272 Js 26694/15, jímž byl uznán vinným třemi trestnými činy krádeže podle § 242 odst. 1 StGB a zvlášť závažným případem krádeže spáchané ve spolupachatelství podle § 25 odst. 2 ve spojení s § 242 odst. 1 a § 243 odst. 1 bodu 1 StGB v jednočinném souběhu s trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 21 odst. 1 bodu 1 StVG, dále z rozsudku Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 23. 11. 2016, sp. zn. 303 Ds 272 Js 39960/14, jímž byl uznán vinným trestným činem počítačového podvodu spáchaným ve spolupachatelství podle § 25 odst. 2 ve spojení s § 263a odst. 1 StGB a krádeže podle § 242 odst. 1 StGB a z rozsudku Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 304 Ds 242 Js 7217/15, jímž byl uznán vinným šesti trestnými činy krádeže podle § 242 odst. 1 StGB (v jednom případě ve spojení s § 248a StGB), a tomu odpovídající část souhrnného trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

II.

Zamítá se

návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně

části odsouzení

občana České republiky M. D., narozeného dne XY v XY, okres XY, Slovenská republika, rozsudkem Obvodního soudu v Halle (Saale), Spolková republika Německo, ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 304 Ls 272 Js 873/17, co do části uloženého souhrnného trestu ve vztahu k rozsudku Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 27. 10. 2016, sp. zn. 320 Ds 272 Js 26694/15, jímž byl uznán vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 21 odst. 1 bodu 1 StVG a rozsudku Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 304 Ds 242 Js 7217/15, jímž byl uznán vinným čtyřmi trestnými činy skrytého prospěchu podle § 265a odst. 1, odst. 3 ve spojení s § 248a StGB, dvěma trestnými činy nedovoleného držení omamných látek podle § 29 odst. 1 bodu 3 BtMG a trestného činu úmyslného držení zbraně podle § 52 odst. 3 bodu 1 WaffG, a jim odpovídající část trestu.

O d ů v o d n ě n í:

1. Rozsudkem Obvodního soudu v Halle (Saale), Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 304 Ls 272 Js 873/17, který nabyl právní moci dne 4. 10. 2017, byl M. D. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestných činů krádeže spáchané vloupáním do bytu podle bodu 3 německého (dále jen „ “) a zvlášť závažným případem krádeže podle a bodu 1 . Za uvedené trestné činy – při zahrnutí trestů uložených rozsudky téhož soudu ze dne 27. 10. 2016, sp. zn. 320 Ds 272 Js 26694/15, dále ze dne 23. 11. 2016, sp. zn. 303 Ds 272 Js 39960/14, a ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 304 Ds 242 Js 7217/15 – cizozemský soud odsouzenému uložil souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 2 (dvou) let a 4 (čtyř) měsíců. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil uvedených trestných činů následovně:

1. Dne 28. 5. 2015 si M. D. v době mezi 8:00 hodin a 9:30 hodin násilím zajistil přístup do bytu poškozeného R. S. A. v XY, tak, že vytrhl krycí plech z rámu dveří. Z bytu odcizil mimo jiné notebook značky Acer, tablet Samsung a iPhone, aby tyto předměty sám užíval.

2. Dne 18. 7. 2015 okolo 4:30 hodin vlezl M. D. otevřeným oknem do zavřené restaurace „G.“, XY. Poté odcizil červenou tašku s notebookem 15

″

značky Acer (původní cena 650 EUR) svědka E. L. a opustil s ním místnost opět otevřeným oknem, aby používal notebook pro vlastní potřebu.

Z rozsudku cizozemského soudu se dále podává, že rozsudkem Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 27. 10. 2016, sp. zn. 320 Ds 272 Js 26694/15, který nabyl právní moci dne 4. 11. 2016, byl odsouzený uznán vinným třemi trestnými činy krádeže podle a zvlášť závažným případem krádeže spáchané ve spolupachatelství podle ve spojení s a bodu 1 v jednočinném souběhu s trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle bodu 1 StVG a dále trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle bodu 1 StVG. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený uvedených trestných činů dopustil následovně:

1. Dne 3. 2. 2015 kolem 10:15 hodin se obžalovaný posadil v knihovně U., XY, vedle svědka D. M., který měl vedle sebe položený mobilní telefon. M. D. nepozorovaně sebral poškozenému jeho mobilní telefon Samsung II v hodnotě 111 EUR a opustil knihovnu.

2. Na úrovni U. v XY oslovil obžalovaný dne 18. 5. 2015 okolo 18:15 hodin poškozeného 83letého W. B. Během rozhovoru odcizil obžalovaný z pravé kapsy bundy poškozeného jeho peněženku, ve které se nacházely mimo jiné též osobní doklady poškozeného. Tímto vznikla poškozenému škoda ve výši přibližně 150 EUR.

3. Dne 5. 6. 2015 jel obžalovaný tramvají linky 8 ze zastávky XY směrem k zastávce XY. Při opouštění tramvaje v zastávce XY se obžalovaný namáčkl na poškozeného G. R., který vystupoval před ním, a odcizil mu z levé kapsy kalhot peněženku, ve které se nacházel osobní doklad poškozeného, jeho roční karta HAVAG a 25 EUR.

4. Dne 6. 6. 2015 kolem 21:00 hodin vnikl obžalovaný společně s A. M. po rozříznutí plachty do stanu poškozeného P. G. postaveného na ostrově XY. Ze stanu si vzali zde ležící kabelku poškozené S. F., ve které se nacházely různé doklady, a mimo jiné i klíč od vozidla a technický průkaz k osobnímu vozidlu Mazda, registrační značky XY. Poté se odebrali k osobnímu vozidlu poškozené, které bylo zaparkováno v XY a tímto vozidlem se z místa vzdálili. Přitom si byl obžalovaný, který řídil, vědom toho, že nevlastní řidičské oprávnění.

5. Dne 14. 6. 2015 jezdil obžalovaný s osobním vozem odcizeným dne 6. 6. 2015 po veřejných komunikacích, mimo jiné v XY. Obžalovaný si byl vědom toho, že nevlastní řidičské oprávnění.

Z rozsudku cizozemského soudu dále vyplývá, že rozsudkem Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 23. 11. 2016, sp. zn. 303 Ds 272 Js 39960/14, který nabyl právní moci dne 23. 11. 2016, byl odsouzený uznán vinným trestným činem počítačového podvodu spáchaným ve spolupachatelství podle ve spojení s a trestným činem krádeže podle . Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený uvedených trestných činů dopustil následovně:

1. Dne 16. 11. 2014 okolo 13:20 hodin se odebral obžalovaný a spoluobžalovaná C. k pobočce XY v XY v XY a neoprávněně vybrali pomocí kreditní karty poškozené A. K. z jejího účtu u DKB Bank z peněžního automatu dvakrát částku 500 EUR, čímž vznikla poškozené škoda na majetku ve výši celkem 1 000 EUR. Obžalovaný přitom věděl, že byla kreditní karta poškozené předtím odcizena.

2. Dne 30. 9. 2014 okolo 11:30 hodin se obžalovaný odebral do obchodu „M.“ v XY v XY, kde si vzal mobilní telefon Samsung Galaxy S4 prodavačky L. T. H. ležící na prodejním pultu, schoval ho, aby ho mohl sám používat.

Z rozsudku cizozemského soudu se konečně též podává, že rozsudkem Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 304 Ds 242 Js 7217/15, který nabyl právní moci dne 29. 11. 2016, byl odsouzený uznán vinným šesti trestnými činy krádeže podle (v jednom případě ve spojení s ), čtyřmi trestnými činy skrytého prospěchu podle , odst. 3 ve spojení s , dvěma trestnými činy nedovoleného držení omamných látek podle bodu 3 BtMG a trestným činem úmyslného držení zbraně podle bodu 1 WaffG. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený uvedených trestných činů dopustil následovně:

1. Obžalovaný u sebe vezl dne 15. 10. 2014 v oblasti XY v XY ve vnitřní kapse své kožené vesty jednorázovou injekci s 0,5 ml metamfetaminu s vědomím, že nedisponuje povolením potřebným k zacházení s narkotiky podle § 3 zákona o omamných látkách (BtMG).

2. S vědomím toho, že nemá platnou jízdenku a s úmyslem neplatit cenu jízdného, použil obžalovaný dne 2. 12. 2014 okolo 14:55 hodin vlak č. XY společnosti Deutsche Bahn AG ze zastávky XY do zastávky XY (škoda 24,50 EUR).

3. S vědomím toho, že nemá platnou jízdenku a s úmyslem neplatit cenu jízdného, použil obžalovaný dne 3. 9. 2015 v XY okolo 14:20 hodin linku č. XY společnosti Hallesche Verkehrs AG (HAVAG) do zastávky XY.

4. S vědomím toho, že nemá platnou jízdenku a s úmyslem neplatit cenu jízdného, použil obžalovaný dne 3. 9. 2015 v XY okolo 19:00 hodin linku č. XY společnosti Hallesche Verkehrs AG (HAVAG) do zastávky XY.

5. S vědomím toho, že nemá platnou jízdenku a s úmyslem neplatit cenu jízdného, použil obžalovaný dne 9. 6. 2015 okolo 21:15 hodin městskou linku č. XY společnosti HAVAG do zastávky XY v XY.

6. Dne 2. 7. 2015 okolo 10:55 hodin použil obžalovaný tramvajovou linku č. XY ze směru XY v XY. Při opuštění tramvaje v zastávce XY vytáhl poškozenému N. G., který stál před ním, z postranní kapsy jeho batohu smartphone Samsung v hodnotě 741 EUR a s telefonem se vzdálil, aby ho sám používal.

7. Dne 22. 9. 2015 okolo 11:35 hodin odcizil obžalovaný na náměstí XY v XY z nákupní tašky poškozeného P. Z. stojícího u stánku se zeleninou jeho peněženku, ve které se nacházelo 50 EUR v bankovkách a několik osobních dokladů poškozeného.

8. Obžalovaný přechovával dne 30. 7. 2015 v okolí ulice XY v XY v černé klíčence 0,23 gramů heroinu s vědomím, že nedisponuje povolením potřebným k zacházení s narkotiky podle § 3 zákona o omamných látkách (BtMG).

9. Obžalovaný si dne 5. 11. 2015 okolo 13:10 hodin strčil v obchodě M., XY v XY do své bundy parfém v hodnotě 116,90 EUR, aby si ho odnesl, aniž by zaplatil.

10. Obžalovaný si dne 22. 11. 2015 okolo 13:30 hodin strčil v obchodě firmy N. na XY balení klobás v hodnotě 2,99 EUR do své bundy, aby si zboží odnesl bez zaplacení.

11. Obžalovaný vzal dne 21. 12. 2015 okolo 14:30 hodin v kavárně B. na náměstí XY v XY dva mobilní telefony, které tam ležely na pultě, a opustil s telefony kavárnu, aby je sám používal. Jednalo se o telefony Samsung Galaxy A3 sdružení a Samsung Galaxy A5 zde zaměstnané J. B.

12. Obžalovaný odcizil dne 30. 12. 2015 okolo 11:30 hodin v Městském parku v XY z batohu položeného u plotu fotbalového hřiště smartphone Samsung Galaxy Note 2 poškozeného R. L. a s telefonem se vzdálil, aby si ho ponechal.

13. Dne 26. 6. 2016 na úrovni XY v XY měl obžalovaný u sebe boxera (prsten).

2. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

3. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

4. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

5. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že M. D. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem.

6. Pokud jde o druhou

formální podmínku

postupu podle § 4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týkají skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 zákona (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona, zamítne.

7. S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud jde o odsouzení rozsudkem Obvodního soudu v Halle (Saale), ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 304 Ls 272 Js 873/17, pro jednání, které bylo cizozemským soudem právně posouzeno jako trestný čin krádeže spáchané vloupáním do bytu podle bodu 3 a dále jako zvlášť závažný případ krádeže podle a bodu 1 , tak v těchto případech se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje znaky pokračujícího přečinu krádeže podle , b) tr. zákoníku, ve spojení s tr. zákoníku, a přečinu porušování domovní svobody podle , 2 tr. zákoníku.

8. Podmínka oboustranné trestnosti je dále splněna (v části) ohledně odsouzení rozsudkem Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 27. 10. 2016, sp. zn. 320 Ds 272 Js 26694/15, a to pro jednání uvedené pod bodem 1. až 4., které bylo cizozemským soudem právně posouzeno jako tři trestné činy krádeže podle a zvlášť závažný případ krádeže spáchané ve spolupachatelství podle ve spojení s a bodu 1 v jednočinném souběhu s trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle bodu 1 StVG. V tomto případě jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle , b), d) tr. zákoníku, ve spojení s tr. zákoníku, dílem spáchaného ve spolupachatelství podle tr. zákoníku. Z obsahu dotčeného rozhodnutí cizozemského soudu přitom jednoznačně vyplývá, že jednání popsané pod bodem 4. rozsudku Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 27. 10. 2016, tvoří z pohledu české právní úpravy jeden skutek (resp. jeden dílčí útok pokračujícího trestného činu krádeže), neboť odsouzený se společně s další osobou zmocnil mimo jiné též klíčů od motorového vozidla tovární značky Mazda, následně uvedené vozidlo vyhledali, a s tímto odjeli na neznámé místo, přičemž to byl právě odsouzený, kdo vozidlo řídil (ačkoliv k tomu neměl potřebné řidičské oprávnění).

9. Podmínka oboustranné trestnosti je též splněna ohledně odsouzení rozsudkem Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 23. 11. 2016, sp. zn. 303 Ds 272 Js 39960/14, a to pro jednání, která byla cizozemským soudem právně posouzena jako trestný čin počítačového podvodu spáchaného ve spolupachatelství podle ve spojení s a dále trestný čin krádeže podle . V tomto případě jednání odsouzeného uvedené pod bodem 1. citovaného rozhodnutí vykazuje nejméně znaky přečinu krádeže podle tr. zákoníku a přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle tr. zákoníku. Obou trestných činů se odsouzený dopustil ve spolupachatelství podle tr. zákoníku. Dále jednání obžalovaného pod bodem 2. citovaného rozhodnutí vykazuje nejméně znaky přečinu krádeže podle tr. zákoníku.

10. Podmínka oboustranné trestnosti je v části splněna též ohledně odsouzení rozsudkem Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 304 Ds 242 Js 7217/15, a to pro jednání uvedená pod bodem 6. až 7., 9. až 12., která byla cizozemským soudem právně posouzena jako šest trestných činů krádeže podle (v jednom případě ve spojení s ). V tomto případě jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle , d) tr. zákoníku, ve spojení s tr. zákoníku.

11. V tomto rozsahu jsou tedy splněny

formální podmínky

§ 4a odst. 3 zákona.

12. Naproti tomu není podle Nejvyššího soudu splněna podmínka oboustranné trestnosti v případě jednání odsouzeného uvedeného pod bodem 5. rozsudku Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 27. 10. 2016, sp. zn. 320 Ds 272 Js 26694/15, spočívajícího v řízení odcizeného motorového vozidla bez příslušného řidičského, které bylo cizozemským soudem právně posouzeno jako trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle bodu 1 StVG. Toto jednání odsouzeného však nenaplňuje znaky žádné skutkové podstaty trestného činu uvedené v České republiky.

13. Stejně tak není splněna podmínka oboustranné trestnosti v případě jednání odsouzeného uvedených pod bodem 1. až 5., 8., 13. rozsudku Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 304 Ds 242 Js 7217/15, která byla cizozemským soudem právně posouzena jako čtyři trestné činy skrytého prospěchu podle , odst. 3 ve spojení s (body 2. až 4.), dva trestné činy nedovoleného držení omamných látek podle bodu 3 BtMG (body 1. a 8.) a trestný čin úmyslné držení zbraně podle bodu 1 WaffG, neboť uvedená jednání nenaplňují znaky žádné skutkové podstaty trestného činu uvedené v České republiky. Pokud se týká jednání uvedených pod body 1. a 8. spočívajících v tom, že odsouzený protiprávně přechovával 0,5 ml metamfetaminu a v dalším případě 0,23 g kokainu, z popisu skutku nikterak nevyplývá, že by odsouzený tyto látky přechovával pro jiného (srov. tr. zákoníku). V úvahu však nepřichází použití ani jiné skutkové podstaty trestného činu (např. tr. zákoníku), neboť podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. , uveřejněného pod č. rozh. tr., se za „množství větší než malé“ ve smyslu tr. zákoníku považuje více než 1,5 g metamfetaminu nebo heroinu. Takové okolnosti však z popisu skutku nevyplývají.

14. Podmínka oboustranné trestnosti není dále naplněna v případě jednání uvedeného pod bodem 2. až 4. shora citovaného rozsudku Obvodního soudu v Halle ze dne 29. 11. 2016, které (stručně vyjádřeno) spočívalo ve všech případech ve využití veřejné dopravy bez zakoupení platné jízdenky. Předmětné jednání by mohlo být považováno za trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku pouze tehdy, pokud by odsouzený svým jednáním způsobil škodu nikoliv nepatrnou, kterou se podle § 138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku rozumí škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč. Tyto skutkové okolnosti případu však z uvedených jednání nikterak nevyplývají a nelze je ani předpokládat. Také v tomto případě nepřichází v úvahu použití ani jiné skutkové podstaty trestného činu uvedené v České republiky.

15. Nejvyšší soud dále při posuzování dané trestní věci dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna také v případě jednání uvedeného ve shora citovaném rozsudku Obvodního soudu v Halle ze dne 29. 11. 2016 pod bodem 13., ve kterém je spatřován trestný čin úmyslného držení zbraně podle § 52 odst. 3 bodu 1 WaffG, spočívajícího v tom, že u odsouzený

„u sebe měl dne 26. 6. 2016 na úrovni XY v XY boxera (prsten).“

Uvedené jednání by odpovídalo trestnému činu nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku pouze za předpokladu, že by odsouzený bez povolení vyrobil, sobě nebo jinému opatřil nebo přechovával střelnou zbraň nebo její hlavní části nebo díly nebo ve větším množství střelivo nebo zakázaný doplněk zbraně. Protože však byl u odsouzeného nalezen tzv. boxer, je zjevné, že tímto jednáním odsouzený nemohl podle České republiky naplnit shora popsanou skutkovou podstatu trestného činu nedovoleného ozbrojování.

16. S ohledem na výše uvedené tedy Nejvyšší soud zamítl návrh Ministerstva spravedlnosti podle § 4a odst. 3 zákona, a to co do části uloženého souhrnného trestu ve vztahu k rozsudku Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 27. 10. 2016, sp. zn. 320 Ds 272 Js 26694/15, jímž byl uznán vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle bodu 1 StVG, a rozsudku Obvodního soudu v Halle (Saale) ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 304 Ds 242 Js 7217/15, jímž byl uznán vinným čtyřmi trestnými činy skrytého prospěchu podle , odst. 3 ve spojení s , dvěma trestnými činy nedovoleného držení omamných látek podle bodu 3 BtMG a trestného činu úmyslného držení zbraně podle bodu 1 WaffG, a jim odpovídající část trestu v trvání 4 (čtyř) měsíců.

17. V posuzované věci jsou dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzený se ve více případech dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti, v části společně s další osobou, což výrazně zvyšuje společenskou škodlivost jeho jednání. Konečně jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. , či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. ). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. D. výše uvedeným rozhodnutím cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

18. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě M. D. vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném v bodě I. výrokové části tohoto usnesení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. 1. 2022JUDr. Tomáš Durdíkpředseda senátuVypracoval:JUDr. Petr Škvain, Ph.D.