Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2892/2021

22 Cdo 2892/2021-1290

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně H. H., narozené XY, bytem v XY,zastoupené Mgr. Ivou Valovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Radlická 1C/3185, proti žalovaným 1) Z. H., narozenému XY, bytem v XY, a 2) V. G. K., narozené XY, bytem v XY, o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2020, č. j. -1133, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhala určení spoluvlastnického práva k budově č. ev. XY na pozemku parc. č. st. XY, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, na LV č. XY v obci XY, katastrální území XY.

Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 24. 6. 2014, č. j. -305, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) ze dne 4. 12. 2014, č. j. -392, byla žaloba zamítnuta, a žalobkyni byla uložena povinnost nahradit náklady řízení.

Žalobkyně se následně podanou žalobou domáhala povolení obnovy pravomocně skončeného řízení. Soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 1. 2020, č. j. -999, žalobu na povolení obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. zamítl a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalobkyně rozhodl odvolací soud usnesením ze dne 1. 9. 2020, č. j. -1133, tak, že potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. V rámci dovolání ze dne 29. 10. 2020 žalobkyně rovněž požádala o ustanovení advokáta pro sepis dovolání. Ustanovená zástupkyně žalobkyně následně dovolání doplnila dne 6. 8. 2021.

Přípustnost dovolání podle spatřuje dovolatelka v tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam a závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolací důvod spočívá v nesprávném právním posouzení věci.

Konkrétní rozhodnutí, od kterých se měl odvolací soud při svém rozhodování odchýlit od rozhodovací praxe dovolacího soudu, žalobkyně neuvádí.

Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.

Dovolání není projednatelné

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolací soud odmítne dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat ( ).

Podle musí být v dovolání mimo jiné uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Podle věty první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Podle věty první dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu (či jeho části) – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. . Dovozování otázky přípustnosti z obsahu dovolání má své meze, neboť není možné, aby si dovolací soud sám otázku přípustnosti dovolání vymezil namísto dovolatelů, neboť takovým postupem by porušil zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. K tomu viz zejména stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , a další judikaturu tam citovanou.

Žalobkyně v dovolání neuvádí žádná rozhodnutí, od kterých se měl dle jejího přesvědčení odvolací soud při svém rozhodování odchýlit. Tvrzení, že „napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam“ pak nemůže podle současné úpravy založit přípustnost dovolání.

Protože v dané věci nebyl předpoklad přípustnosti dovolání řádně uveden ( ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat, Nejvyšší soud dovolání odmítl podle ustanovení věty první

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 3. 2022

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu