Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1113/15

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a Jana Filipa ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Miluše Vítové, zastoupené JUDr. Martou Ustrnulovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Husitská 344/63, směřující proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - domovní prohlídce na základě příkazu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 21. 3. 2014 sp. zn. provedené policejním orgánem dne 17. 4. 2014, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá obnovení stavu před domovní prohlídkou a vrácení odňatých či vydaných věcí, neboť realizací domovní prohlídky došlo k narušení jejích základních práv, zakotvených v a 2 d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Na základě citovaného příkazu k domovní prohlídce provedla Policie ČR, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, prohlídku podle § 83 odst. 1 tr. řádu.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že policejní orgán postupoval při domovní prohlídce nepřiměřeně a zajištěním peněžních prostředků jí znemožnil podnikat; nebyla poučena podle ustanovení § 85 odst. 1, § 85a odst. 1, 2 a § 158 odst. 5, 8 tr. řádu, nedošlo k řádné protokolaci jejího výslechu, neobdržela potvrzení o převzetí nebo zajištění věcí ihned po prohlídce, a ani protokol o jejím provedení. Důvody, pro které byla domovní prohlídka neodkladným a neopakovatelným úkonem, nelze z protokolu zjistit, a odůvodnění proto koliduje s nálezem Ústavního soudu

sp. zn.

(pročež je nepřezkoumatelné); do podání ústavní stížnosti pak orgány činné v trestním řízení ostatně neučinily jakékoliv další úkony ve věci. Na tomto základě stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud deklaroval porušení zaručených práv, zakázal policejnímu orgánu pokračovat v porušování zaručených práv a přikázal obnovit původní stav navrácením zajištěných věcí specifikovaných v protokolu o provedení domovní prohlídky.

Ústavní soud je podle článku 83 y (dále jen " ") soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu článku 87 odst. 1 písm. d) y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení ].

Ústavní soud opakovaně konstatuje, že ústavní stížnost je ve smyslu zjevně neopodstatněná také v případě, kdy jí předestřené shodné tvrzení o porušení základního práva a svobody bylo již dříve Ústavním soudem posouzeno, a z něj vycházející (obdobná) ústavní stížnost jím byla shledána nedůvodnou nebo neopodstatněnou; jinak řečeno, je tomu tak tehdy, když stížností napadený zásah orgánu veřejné moci je konformní s hodnocením, jež Ústavní soud ve vztahu k němu již dříve vyslovil, ať již k němu došlo předtím nebo poté.

Určující pak v dané věci je, že nyní posuzovaná ústavní stížnost se jak z hlediska vymezení rozhodné materie, jakož i otevřeného výkladového sporu, identifikuje se stížností jiných stěžovatelů, zastoupených týmž právním zástupcem, a vycházející z obdobných skutkových a právních poměrů (domovní prohlídky na základě příkazu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 21. 3. 2014 sp. zn. provedené dne 17. 4. 2014 na shodné adrese), o níž Ústavní soud již dříve rozhodl usnesením

sp. zn.

ze dne 9. 7. 2015, a jako zjevně neopodstatněnou ji odmítl (dále se připomíná věcně související usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 5. 5. 2015).

To je významné potud, že tam vyslovené závěry se uplatní i v dané věci, neboť není důvodu se od nich jakkoliv odchýlit.

Patří se pak konstatovat, stejně jako v odkazované věci, že Ústavní soud neshledává v postupu orgánů činných v trestním řízení pochybení, která stěžovatelka v ústavní stížnosti dovozuje.

Je tudíž na místě úsudek, že se stěžovatelce porušení základních práv a svobod doložit nezdařilo, a výše předjímané hodnocení její ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné je tím odůvodněno.

Jako takovou ji Ústavní soud podle senát mimo ústní jednání usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. srpna 2015

Jan Musil v. r.

předseda senátu