Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 1589/2021

-371

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce P. N., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Janou Marečkovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Ondříčkova č. 2167/16, proti žalované nezletilé AAAAA (pseudonym), narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené kolizním opatrovníkem městem Beroun, se sídlem městského úřadu v Berouně, Husovo náměstí č. 68, a matce M. N., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Marií Vrecionovou, advokátkou se sídlem v Berouně, Bratří Nejedlých č. 220/18, o návrhu na prominutí zmeškání popěrné lhůty a o popření otcovství, o žalobě na obnovu řízení podané žalobcem proti usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 8. prosince 2014 č.j. -79 a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. srpna 2015 č.j. -155, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. -270, o dovolání žalobce (otce) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. září 2020 č.j. -329, takto:

I. Dovolání žalobce seodmítá.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a nezletilou AAAAA nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce (otce) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14.9.2020 č.j. -329 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Žalobce se v projednávané věci domáhá obnovy řízení z důvodu uvedeného v ustanovení , neboť – jak tvrdí – „až v srpnu 2015 získal důkaz o pravděpodobném otcovství M. L.“, který bez své viny nemohl použít v původním řízení a podle jeho názoru může pro něj přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Tímto „novým“ důkazem byla žalobcem označena o výsledku DNA testu z genetického materiálu M. L., který – jak bylo soudy zjištěno – žalobce získal (z odhozeného nedopalku cigarety) bez vědomí a souhlasu jmenovaného.

V této souvislosti však dovolací soud již v minulosti – rovněž v rámci řízení o popření otcovství – zaujal stanovisko (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.9.2014 sp. zn. , uveřejněný pod č. 22 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2015), žetest DNA vyhotovený na základě vzorku DNA odebraného z těla zemřelého, aniž by k tomu dal souhlas před smrtí sám zemřelý, nebo po jeho smrti osoby oprávněné k pietní ochraně osobnosti, je nezákonně získaným důkazem, a jako takový je v řízení nepřípustný. I když byl uvedený právní názor přijat za účelem ochrany lidského těla po smrti člověka za předešlé právní úpravy obsažené v zákoně č. , , ve znění účinném do 31.12.2013, lze jej nepochybně vztáhnout i na případy, kdy je nakládáno s částmi lidského těla (resp. s tím, co má původ v lidském těle) za života člověka, které za současné právní úpravy spadá pod ochranu obsaženou v ustanovení , , ve znění účinném od 1.1.2014.

Vzhledem k tomu, že z výše citovaného právního názoru vyplývající nezákonnost, a tudíž i nepřípustnost žalobcem předloženého „nového“ důkazu obstojí jako samostatný důvod pro zamítnutí žaloby na obnovu řízení, nezabýval se již dovolací soud námitkami žalobce vztahujícími se k závěru odvolacího soudu, že žalobcem předložený důkaz by nemohl přivodit pro něj příznivější rozhodnutí ve věci, neboť sama okolnost, že tento (dílčí) závěr odvolacího soudu (eventuálně) neobstojí, nemůže mít na konečný závěr odvolacího soudu o nedůvodnosti žaloby na obnovu řízení žádný vliv (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2005 sp. zn. , uveřejněné pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce (otce) proti usnesení odvolacího soudu, aniž by se mohl věcí dále zabývat, podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 3. 2022

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu