Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 565/2022

27 Cdo 565/2022-521

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobce Centrálního depozitáře cenných papírů, a. s., se sídlem v Praze 1, Rybná 682/14, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25081489, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Vansou, advokátem, se sídlem v Praze 10, K Červenému dvoru 661/3, PSČ 100 00, proti žalovanému M. N., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, o zaplacení 18.795 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2021, č. j. -432, ve znění usnesení ze dne 15. 12. 2021, č. j. -509, takto:I. Dovolání seodmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.614 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

[2] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. 12. 2014, č. j. -49, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy (první výrok) s tím, že po právní moci rozhodnutí bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze (druhý výrok).

[3] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 9. 2018, č. j. -273, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 18.795 Kč s (ve výroku specifikovaným) příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[4] Vrchní soud v Praze k odvolání účastníků v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. (první výrok), změnil jej ve výroku II. ohledně výše náhrady nákladů řízení (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).

[5] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle , (dále též jen „ “), jako objektivně nepřípustné ve smyslu

[6] Podle není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

[7] V poměrech projednávané věci bylo napadeným výrokem odvolacího soudu rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč. Nejde přitom o vztah ze spotřebitelské smlouvy, kde se uvedený limit neuplatní.

[8] Předmětem řízení je nárok žalobce na úhradu dlužných poplatků za vedení cenných papírů v zaknihované podobě v centrální evidenci. Mezi žalobcem a dovolatelem nebyla uzavřena smlouva o zřízení a vedení účtu. Žalobce poskytuje dovolateli služby uvedené v a 2 , o podnikání na kapitálovém trhu, za úplatu, což plyne přímo z ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Nejde-li v dané věci o plnění ze spotřebitelské smlouvy, nýbrž o nároky plynoucí přímo ze zákona, nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, jak to má na mysli (srovnej obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 12/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. , či ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. ).

[9] Odkaz dovolatele na nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. , není přiléhavý, neboť právní vztah mezi účastníky založený na základě zákona se neodvíjí od žádné spotřebitelské smlouvy, byť případně uzavřené s jiným subjektem než s dovolatelem.

[10] Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že závěr o nepřípustnosti dovolání přijal též Ústavní soud, který usnesením ze dne 12. 10. 2021, sp. zn. , ústavní stížnost podanou dovolatelem proti rozsudkům soudů obou stupňů odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

[11] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 21. 3. 2022

JUDr. Marek Doležal předseda senátu