Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2655/2021

-94

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce B. K., se sídlem v XY, zastoupeného JUDr. Luďkem Holubcem, bytem v Praze 3, Rokycanova 984/6, proti žalovanému J. H., bytem v XY, zastoupenému JUDr. Janem Malým, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2021, č. j. -81, t a k t o:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterým krajský soud změnil usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 29. 12. 2020, č. j. -67, tak, že připustil, aby do řízení na straně žalovaného jako další účastník přistoupil A. H., bytem v XY, není podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), přípustné.

Odvolací soud vyloučil záměr obejít institut záměny účastníků na straně žalované, neboť z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce i nadále považuje žalovaného za pasivně věcně legitimovaného, a jeho návrh na přistoupení A. H. byl reakcí na procesní obranu žalovaného. K dokazování doposud soud prvního stupně nepřistoupil, takže vstup A. H. do řízení není v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení; tvrzená pasivní legitimace přistoupivšího vychází ze stejného skutkového základu jako pasivní legitimace dosavadního žalovaného.

Námitka absence řádného odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu nemůže přípustnost dovolání založit. V rozsudku ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , Nejvyšší soud uzavřel: „Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv odvolatele. Obdobně pak lze říci, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu dovolání - na újmu uplatnění práv dovolatele.“ Usnesení odvolacího soudu je v dané věci odůvodněno konzistentně a zcela srozumitelně, nelze je označit za nepřezkoumatelné (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2019 sp. zn. ).

Přípustnost dovolání není dána ani tvrzením, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, neprovedl-li znovu důkazy, ze kterých vycházel soud prvního stupně. Rozhodnutí o procesním nástupnictví je rozhodnutím procesním, soudy vycházejí z obsahu podání účastníků a věcná legitimace účastníků řízení bude jakožto otázka hmotněprávní předmětem dokazování až v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. ). Dovolatelem citované nálezy Ústavního soudu ze dne 3. 8. 2011, sp. zn. , ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. , a ze dne 1. 9. 2020, sp. zn. , jsou z uvedeného důvodu naprosto nepřiléhavé.

Výtka, že odvolací soud měl rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit, nikoli změnit, jestliže jej shledal nepřezkoumatelným, vystihuje vadu řízení, která – pokud by jí bylo řízení skutečně zatíženo – mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (, věta druhá ). K takovéto vadě přihlédnout nelze, není-li (jako v projednávané věci) dovolání přípustné. Nad rámec uvedeného dovolací soud připomíná, že odvolací soud sice shledal nedokonalosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, avšak nepřezkoumatelným je neoznačil.

Nejvyšší soud dovolání odmítl ( ).

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 3. 2022

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu