Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 185/2021

11 Tcu 185/2021-32

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

T. P.

, narozeného XY, rozsudkem Trestního tribunálu v Trieste, Italská republika, ze dne 16. 11. 2016, sp. zn. 1612/16, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Trieste ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 550/2017, který nabyl právní moci dne 13. 10. 2017,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í:

1. Rozsudkem Trestního tribunálu v Trieste, Italská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 16. 11. 2016, sp. zn. 1612/16, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Trieste ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 550/2017, který nabyl právní moci dne 13. 10. 2017, byl T. P. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže podle článků 110, 624 a 625 odst. 4 a 5 italského , jehož se dopustil společně s odsouzenými R. H. a P. N. Za uvedený trestný čin cizozemský soud odsouzenému uložil nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 2 (dvou) let a peněžitý trest ve výši 200 EUR. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený (spolu s výše uvedenými odsouzenými) dopustil daného trestného činu následovně:

dne 1. 7. 2016 v XY, P. N., po předchozí dohodě s R. H. a T. P., za účelem dosažení zisku, odcizila paní S. M. P. z kabelky, kterou tato držela v ruce během chůze po ulici, peněženku, která obsahovala částku ve výši 745 EUR a osobní doklady, načež se všichni tři rychle pěšky vzdálili a bezprostředně poté se peněženky zbavili a odcizené peníze si rozdělili.

2. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

3. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

4. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

5. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že T. P. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku).

6.

In concreto

odsouzený shora popsaným jednáním naplnil znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. To proto neboť si (spolu s dalšími odsouzenými) přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, čímž způsobil na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou ve smyslu § 138 odst. 1 tr. zákoníku, a takový čin spáchal na věci, který měl jiný na sobě.

Formální podmínky

ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto v případě odsouzeného splněny.

7. V posuzované věci jsou dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzený se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti, a to společně s dalšími osobami, což výrazně zvyšuje společenskou škodlivost jeho jednání. Nelze také přehlédnout, že odsouzeným způsobená škoda (745 EUR) významně převyšuje hranici škody nikoliv nepatrné ve smyslu § 138 odst. 1 tr. zákoníku. Konečně jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. , ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. , či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. ). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení T. P. výše uvedenými rozhodnutími cizozemských soudů hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. 1. 2022JUDr. Tomáš Durdíkpředseda senátuVypracoval:JUDr. Petr Škvain, Ph.D.