Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 4/2022

5 Tdo 4/2022-II

USNESENÍ

P. V.

,

nar. XY v XY, okr. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. , jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , takto:

Podle § 265l odst. 4 tr. řádu se obviněný P. V.

nebere

do vazby.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2020, sp. zn. , byl obviněný P. V. uznán vinným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, kterého se dopustil skutkem podrobně popsaným ve výroku o vině v citovaném rozsudku. Za tento zločin a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 15. 8. 2020, jakož i za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 9. 9. 2020, byl obviněný odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 7 let, k jehož výkonu byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo prokuristy v obchodních korporacích a družstvech na dobu 5 let a podle téhož ustanovení také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 5 let. Současně byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu v trestním příkaze Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. , výrok o souhrnném trestu v rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí obsahově navazující na tyto výroky, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu byla poškozená Česká republika, zastoupená Finančním úřadem pro Moravskoslezský kraj, územním pracovištěm v Karviné, a Finančním úřadem pro Jihomoravský kraj, územním pracovištěm Brno II., odkázána se svým nárokem na náhradu majetkové škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Týmž rozsudkem bylo rozhodnuto též o vině a trestu spoluobviněné obchodní společnosti V.

2. Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě podali odvolání jednak obviněný P. V. a jednak obviněná obchodní společnost V., přičemž Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. , podle § 256 tr. řádu zamítl obě podaná odvolání jako nedůvodná. Stejným způsobem rozhodl Vrchní soud v Olomouci rovněž o odvolání obviněného M. Š., které podal proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. .

3. Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný P. V. dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. řádu. Z podnětu tohoto dovolání Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 1. 2022, sp. zn. ., podle § 265k odst. 1, 2 tr. řádu částečně zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. , a to ohledně obviněného P. V., podle § 265k odst. 2 tr. řádu zrušil také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušenou část rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jejím zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu pak Nejvyšší soud přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

4. Podle zjištění Nejvyššího soudu obviněný P. V. až do rozhodnutí Nejvyššího soudu vykonává ve Vazební věznici v Ostravě trest odnětí svobody v trvání 7 let, který mu byl uložen citovaným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2020, sp. zn. , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. . Konec tohoto trestu by měl připadnout na den 18. 10. 2028.

5. V důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání obviněného tedy citovaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2020, sp. zn. , na jehož podkladě (ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. ) obviněný P. V. dosud vykonával uložený trest odnětí svobody, pozbyl právní moci, která je předpokladem jeho vykonatelnosti (§ 139 odst. 1 tr. řádu). V daném případě to znamená, že ve výkonu trestu odnětí svobody, který byl obviněnému tímto rozsudkem uložen, nelze pokračovat.

6. Z ustanovení § 265l odst. 4 tr. řádu vyplývá, že vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání zruší výrok o tomto trestu, rozhodne zároveň o vazbě. To analogicky platí i pro případy, když v důsledku zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a přikázání věci tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí pozbyl rozsudek soudu prvního stupně, jímž byl uložen vykonávaný trest odnětí svobody, právní moci, byť nebyl zrušen.

7. Při rozhodování o vazbě (§ 265l odst. 4 tr. řádu) proto Nejvyšší soud zkoumal, zda v současné době je u obviněného P. V. dán některý z důvodů vazby podle § 67 tr. řádu, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

8. Jak je patrné z trestního spisu Krajského soudu v Ostravě v posuzované věci, obviněný nebyl v průběhu dosavadního trestního stíhání vzat do vazby, neboť z jeho jednání ani z dalších konkrétních okolností nevyplynula existence žádného z důvodů vazby ve smyslu § 67 písm. a) až c) tr. řádu. Stejně tak ani v období od vydání napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci, resp. v průběhu dovolacího řízení, nenastala žádná skutečnost, která by jinak u obviněného mohla opodstatnit důvodnost vazby.

9. Vzhledem k uvedeným skutečnostem tedy Nejvyšší soud shledal, že v nynějším stadiu řízení u obviněného není dán žádný z důvodů vazby podle § 67 písm. a) až c) tr. řádu, a rozhodl proto, že se obviněný nebere do vazby.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není přípustná stížnost.

V Brně dne 27. 1. 2022

JUDr. František Púry, Ph.D.

předseda senátu