Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2433/2021

30 Cdo 2433/2021-203

USNESENÍ

T. K.,

advokátem se sídlem v Brně, Veveří 57, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2021, č. j. -177, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Nymburce (dále jen „soud prvního stupně“) svým rozsudkem ze dne ze dne 11. 12. 2020, č. j. -163, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 616 500 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu co do částky 154 000 Kč s příslušenstvím (výrok II) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 77 362,43 Kč (výrok III).

K odvolání žalované Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že pro částku 606 000 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl, jinak jej v tomto výroku potvrdil (výrok I rozhodnutí odvolacího soudu), žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 900 Kč (výrok II rozhodnutí odvolacího soudu) a dále žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč (výrok III rozhodnutí odvolacího soudu).

Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobce domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. .

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce ve výroku I v části měnící rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba pro částku 594 000 Kč s příslušenstvím zamítá, jakož i v souvisejících výrocích, dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II odst. 2 a čl. XII ), dále jen „ “, odmítl.

Pro posouzení přípustnosti dovolání žalobce je nutno mít na zřeteli, že odvolací soud svůj závěr o nedůvodnosti uplatněného nároku založil nejen na závěru, který žalobce napadá podaným dovoláním (to je, že došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem žalované a vzniklou škodou, neboť žalobce se tvrzené majetkové škody nedomáhal žalobou na vydání bezdůvodného obohacení proti rodině B.), nýbrž i na úvaze, že nebyla naplněna obligatorní podmínka odpovědnosti státu za škodu v podobě vzniku škody. Podle odvolacího soudu totiž nebylo prokázáno, že při pravidelném chodu věcí by žalobce tvrzený ušlý zisk v podobě ušlého nájmu skutečně dosáhl, když předmětná nemovitost byla natolik zdevastována, že nebylo postaveno najisto, zda by se ji žalobci podařilo pronajmout. Tento závěr odvolacího soudu, který sám o sobě byl dostačující pro zamítnutí žaloby, však žalobce podaným dovoláním nijak nezpochybňuje.

Nejvyšší soud přitom ve své rozhodovací praxi opakovaně vyslovil, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil či změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí návrhu, není dovolání ve smyslu ustanovení přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , či ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. ). Je tomu tak proto, že dovolací soud je striktně vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení věty první a jeho výklad provedený v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže a dovolání je tak nepřípustné jako celek (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. , ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , či obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. , jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, není podle objektivně přípustné.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 3. 2022

Mgr. Vít Bičák předseda senátu