Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 83/2022

29 Nd 83/2022

USNESENÍ

Odůvodnění:

Dne 4. února 2022 bylo Nejvyššímu soudu doručeno podání navrhovatelky (L. Ch.) označené jako návrh na prohlášení J. B. za mrtvého, spojený s návrhem na určení místní příslušnosti soudu podle ustanovení , (dále jen „ “).

Navrhovatelka odůvodňuje svůj návrh tím, že je podílovým spoluvlastníkem ideálních 22/24 nemovitostí nacházejících se v k. ú. XY, obec XY a zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště XY, na listu vlastnictví XY, pro k. ú. XY, obec XY (specifikovaných v přílohách podání). Dalším podílovým spoluvlastníkem 2/24 těchto nemovitostí je podle katastru nemovitostí J. B., a to jako vlastník nedostatečně identifikovaný (viz seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků, zveřejňovaný Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových).

Dále zdůrazňuje, že J. B. v letech 1900 až 1910 „odešel“ do zahraničí (Kanady) a do České republiky se nikdy nevrátil. Navrhovatelka nemá žádné informace o datu jeho úmrtí a nemá k dispozici jeho úmrtní list.

Z uvedených skutečností je zřejmé, že v dané věci chybějí předpoklady pro určení místní příslušnosti, když J. B. na území České republiky „nikdy nebydlel ani se zde nezdržoval“.

Podle ustanovení , jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů věc rozhodnout.

Podle ustanovení , o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ “), prohlásit státního občana České republiky za mrtvého nebo za nezvěstného přísluší výlučně českému soudu (odstavec 1). Cizince může český soud prohlásit za mrtvého nebo za nezvěstného s právními následky pro státní občany České republiky a také pro osoby s obvyklým pobytem v České republice a pro majetek, který je v České republice (odstavec 2). Ve věcech prohlášení za mrtvého nebo za nezvěstného použije český soud vždy českého hmotného práva (odstavec 3).

Vzhledem k tomu, že v projednávané věci jde o osobu, která se zdržovala v zahraničí a která je spoluvlastníkem nemovitostí na území České republiky, věc patří do pravomoci soudů České republiky.

Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou místní příslušnosti konkrétního soudu v České republice.

Podle ustanovení , o zvláštních řízeních soudních, je pro řízení o prohlášení člověka za mrtvého příslušný soud, který byl naposledy obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za mrtvého.

Podle ustanovení věty první je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje.

Podle ustanovení , jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště (odstavec 1). Proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek (odstavec 2).

Za stavu, kdy státní příslušnost J. B. není známa, jeho poslední známé bydliště bylo v Kanadě a jeho majetek (podíl na nemovitostech) se nachází na území České republiky (v Brně), Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v poměrech dané věci jsou splněny předpoklady pro určení, který soud věc projedná a rozhodne ( ); tímto soudem určil Městský soud v Brně, v jehož obvodu se nachází nemovitý majetek J. B. a bydliště navrhovatelky.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 2. 2022

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu