Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1753/2020

25 Cdo 1753/2020-234

USNESENÍ

II. Dovolací řízení se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 3. 2019, č. j. -189, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 1. 2019, č. j. -182, jímž bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2018. č. j. -159, a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, aniž byl zastoupen advokátem. Na výzvu soudu podle ve spojení s reagoval žalobce žádostí o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení.

Podle účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.

Podle může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. ).

Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , publikované pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Žalobce spatřuje zásah do svých práv v úřední činnosti žalovaných soudců, kteří při výkonu funkce nejednají vlastním jménem, ale jménem České republiky, která odpovídá za případné způsobení újmy nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem (srov. ); žaloba tak nemůže být pro nedostatek pasivní legitimace žalovaných úspěšná.

Nejvyšší soud tedy žádosti žalobce o ustanovení zástupce nevyhověl, neboť dovolatel nesplňuje podmínky pro ustanovení zástupce.

Podle věty první musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání.

Z dovolání nevyplývá, že by dovolatel byl zastoupen, a nebyly předloženy ani žádné jiné y, které by prokazovaly zastoupení nebo právnické vzdělání dovolatele. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen. Odvolací soud věc předložil Nejvyššímu soudu, aniž by o další žádosti o ustanovení zástupce rozhodl.

Nejvyšší soud žalobce již k doložení plné moci udělené zástupci sám nevyzýval, neboť je mu z rozhodovací činnosti známo, že žalobce podává mimořádně vysoký počet žalob, ve kterých požaduje náhradu ať již majetkové škody nebo imateriální újmy, aniž by srozumitelně zformuloval důvod, na jehož základě peněžitou náhradu požaduje, a omezuje se většinou na tvrzení o trestné činnosti osob, vůči nimž své požadavky směřuje. V řízeních zahájených takto neurčitými, popřípadě neodůvodněnými žalobami pak žalobce podává opravné prostředky včetně dovolání, která jsou opět vesměs zjevně bezúspěšná.

Závěr, že takové dlouhodobé a cílené počínání lze označit za obstrukční a sudičské, učinil i Ústavní soud (srov. usnesení ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. ), jakož i Nejvyšší soud, a to nejen v obecné poloze (např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. ), nýbrž i konkrétně ve vztahu k osobě žalobce (např. usnesení ze dne 20. 1. 2017, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. ).

Dovolací soud proto ustáleně dovozuje, že žalobce si musí být vědom své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen, jelikož mu tato povinnost musí být známa z jiných řízení, v nichž byl mnohokrát poučován a bezúspěšně vyzýván k odstranění nedostatku povinného zastoupení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2020, sp. zn. , a ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. ).

Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i Ústavním soudem, který v usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. , ve vztahu k opakovanému poučování stěžovatelů zneužívajících svého práva na přístup k soudu předestřel: „Ústavní soud byl nucen ve věcech takových stěžovatelů opakovaně konstatovat, že v řízení o ústavní stížnosti není ve vztahu k požadavku právního zastoupení poučení nevyhnutelnou podmínkou, jestliže se stěžovateli takového poučení dostalo ve zcela identických případech předchozích. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Ústavní soud má za to, že obdobnou argumentaci lze použít i na podmínku povinného zastoupení v řízení před Nejvyšším soudem. Pakliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti advokátního zastoupení, jeví se další lpění na poučení v konkrétním případě jako neúčelné.“

Z uvedeného vyplývá, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto podle části věty před středníkem a věty třetí dovolací řízení zastavil.

Dovolatel nezaplatil soudní poplatek z dovolání. Ačkoli podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sen. zn. , uveřejněný pod číslem 65/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě dovolací soud k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 2. 2022

JUDr. Robert Waltr předseda senátu