Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3435/2021

26 Cdo 3435/2021-150

USNESENÍ

P. S.

A. K.

, narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Martinem Buřičem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 802/56, vyklizením nemovitosti,

o návrhu povinné na zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. května 2021, č. j. -80, takto:

Dovolání seodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 28. 5. 2021, č. j. -80, potvrdil usnesení Okresního soudu v Kolíně (soud prvního stupně) ze dne 18. 3. 2021, č. j. -66, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinné ze dne 13. 10. 2020 na zastavení exekuce podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle , neboť odvolací soud posoudil otázku důvodů pro zastavení exekuce dle v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby tato rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Nejvyšší soud předesílá, že opakovaně vyslovil závěr, že exekuční řízení je ovládáno zásadou, podle níž exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost ani zákonnost exekučního titulu; obsahem rozhodnutí (jiného titulu), jehož exekuce se navrhuje, je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Exekuční řízení je ze své podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoli pro autoritativní nalézání práva. Stejně tak není řízením přezkumným. Z tohoto důvodu není možné se zabývat námitkou dovolatelky, že jí svědčí existence věcného břemene doživotního užívání vyklizované nemovitosti (bytu).

Nejvyšší soud rovněž vyložil, že jiné důvody podle ustanovení o. s. ř, pro které je exekuce nepřípustná, se typicky spojují s vadami exekučního titulu [pokud nezpůsobují jeho (materiální) nevykonatelnost, jež zakládá důvod zastavení exekuce podle ustanovení ], s pochybeními při nařízení exekuce (např. postižením jiného účtu než účtu povinného - srov. a násl. ), s rušivými okolnostmi při provádění exekuce (např. odmítne-li oprávněný poskytnout součinnost při výkonu odebráním věci podle ustanovení a násl. , nebo setrvávají-li v bytě, který má být podle ustanovení a násl. vyklizen, osoby, jež důvod bydlení neodvozují od povinného), případně se specifickým jednáním povinného (vznese-li důvodně námitku promlčení, způsobí-li započtením zánik vymáhané pohledávky před vydáním vykonávaného rozhodnutí, event. vymáhanou pohledávku uspokojí do takové výše, že se další výkon stane nevhodným). Z povahy věci (včetně logického požadavku srovnatelnosti jednotlivých důvodů zastavení exekuce) musí jít o takové okolnosti, pro které její další provádění je způsobilé založit kolizi s procesními zásadami (byť mohou mít podklad v právu hmotném), na nichž je exekuce (jakožto procesní institut) vybudována [srov. , b), c), d) a f) ], anebo je protichůdné účelu, který se jím sleduje ( ), totiž zajistit splnění povinnosti, vyplývající z vykonávaného titulu [srov. a g) ]. Z toho plyne, že aby exekuce byla prohlášena za nepřípustnou, musí jít o okolnosti, které se v uvedených směrech vyznačují odpovídající relevancí, resp. působí intenzivně a v podstatné míře; přirozeným smyslem exekuce totiž je, aby byla provedena, nikoli zastavena. Tomu odpovídá i míra ochrany, jež je poskytována povinnému, a která je (osobně) limitována též tím, že dobrovolně nesplnil to, co mu bylo autoritativním výrokem uloženo (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2000, sp. zn. , nebo ze dne 18. 3. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod č. 75/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Judikatura Ústavního soudu pak dovodila, že ve výjimečných případech, kdy výkonem rozhodnutí dochází k popření základních principů právního státu a ke zcela zjevné nespravedlnosti, se lze i v exekučním řízení zabývat zásadními vadami exekučního titulu a případně z tohoto důvodu exekuci dle zastavit (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. , a ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. ).

             V projednávané věci však námitky povinné o takových okolnostech nesvědčí. Oprávněný nabyl byt, jehož vyklizení se domáhá, na základě usnesení soudního exekutora Mgr. Petra Polanského, Exekutorský úřad Liberec, o udělení příklepu v exekučním řízení vedeném proti povinné. Výjimečné důvody pro zastavení exekuce nepředstavují ani věk či zdravotní stav povinné. Argumentuje-li dovolatelka tím, že provedením exekuce by právě v jejím případě došlo ke zjevnému rozporu s dobrými mravy, pak opomíjí, že návrh na výkon rozhodnutí je úkonem procesně právním, jeho posuzování z hlediska rozporu či souladu s dobrými mravy jakožto morálními pravidly je tudíž nepřípadné, jelikož jde o využití možnosti vyplývající pro oprávněného (má-li za to, že povinnost nebyla splněna dobrovolně) z právního předpisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. , či usnesení ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. , uveřejněné pod č. 82/2017 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Z tohoto důvodu nejsou ve věci použitelné závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , které se týkají posouzení výkonu práva v rozporu s dobrými mravy v nalézacím řízení (ve věci žaloby o vyklizení nemovitosti).

              Nejvyšší soud proto dovolání povinné jako nepřípustné podle ustanovení věty první odmítl.

O návrhu na odklad vykonatelnosti dovolací soud nerozhodoval, neboť u napadeného rozhodnutí nepřichází odklad jeho vykonatelnosti v úvahu.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. 2. 2022

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu