Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 617/2021

22 Nd 617/2021-212

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně J. P., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Lucií Jonášovou, advokátkou se sídlem v Břeclavi, Národních hrdinů 12/1, proti žalované České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČO: 69797111, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle , , (dále jen „ “) návrh žalované, aby věc, vedená nyní u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Břeclavi. Žalovaná návrh odůvodnila tím, že sama podala dne 3. 9. 2021 u Okresního soudu v Břeclavi proti žalobkyni žalobu na vypořádání zaniklého společného jmění manželů. S ohledem na vzájemnou žalobu podanou oběma účastnicemi tohoto řízení a také vzdálenost bydliště žalobkyně a sídla žalované – ve věci je oprávněno jednat Územní pracoviště Brno – od sídla Obvodního soudu pro Prahu 2 se domnívá, že věc bude projednána rychleji a hospodárněji u Okresního soudu v Břeclavi

Žalobkyně s návrhem žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Břeclavi z důvodu vhodnosti souhlasí.

Podle ustanovení věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a Okresnímu soudu v Břeclavi návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 24, ročník 2001, část I., pod pořadovým číslem 172, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud považuje za vhodné, aby o vypořádání společného jmění manželů bylo vedeno řízení u jednoho soudu, ve kterém bude zohledněn všechen majetek, který účastnice řízení navrhli k vypořádání. Za okolnost, která opodstatňuje postup podle , Nejvyšší soud v tomto ohledu považuje skutečnost, že žalovaná podala ve stejný den u Okresního soudu v Břeclavi – obecného soudu žalobkyně – žalobu, která se svým předmětem alespoň z větší části překrývá s projednávanou věcí. Nejvyšší soud přihlédl také k tomu, že oběma účastnicím řízení je Okresní soud v Břeclavi vzdáleností bližší a že s delegací obě souhlasí. V dané věci lze očekávat, že skutečnosti podstatné pro rozhodnutí budou spolehlivě zjištěny a řízení proběhne rychleji a hospodárněji u soudu, jemuž má být podle návrhu věc delegována.

Nejvyšší soud proto návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti vyhověl a věc přikázal podle Okresnímu soudu v Břeclavi.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 1. 2022

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu