Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2129/2021

26 Cdo 2129/2021-151

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobkyně Královské kanonie premonstrátů na Strahově, se sídlem v Praze 1 – Hradčanech, Strahovské nádvoří 132/1, IČO 00415090, proti žalovaným 1) N. K., se sídlem XY, IČO XY, a 2) J. K., narozenému XY, bytem XY, oběma zastoupeným JUDr. Milanem Kocourkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 802/56, za účasti vedlejších účastníků na straně žalobkyně a) M. K., narozeného XY, se sídlem XY, a b) AGRIVEP a. s., se sídlem ve Velkých Přílepech, Kladenská 62, IČO 00107361, o uložení povinnosti zdržet se vstupu, vjezdu a činnosti na pozemcích, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. března 2021, č. j. -109, takto:

Odůvodnění:

Žalovaní napadli dovoláním rozsudek Krajského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 16. 3. 2021, č. j. -109, jímž potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-západ (soud prvního stupně) ze dne 13. 8. 2020, č. j. -69, kterým žalovaným uložil povinnost zdržet se vstupu, vjezdu a jakékoli činnosti na tam blíže vymezených pozemcích a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

V projednávané věci mají žalovaní postavení samostatných společníků ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “); Nejvyšší soud proto posuzoval dovolání každého z nich samostatně.

Podáním dovolání vznikla každému z dovolatelů povinnost zaplatit soudní poplatek [viz , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)], který činí podle položky 23 bodu 1 písm. d) Sazebníku poplatků 14.000 Kč. Po výzvě soudu prvního stupně zaplatil soudní poplatek z dovolání pouze 2. žalovaný. Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 4. 11. 2021, č. j. -146, vyzval 1. žalovanou k zaplacení soudního poplatku, a to do 15 dnů od doručení usnesení. Usnesení jí bylo doručeno dne 9. 11. 2021, soudní poplatek však ve stanovení lhůtě nezaplatila.

Nejvyšší soud proto podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích řízení o dovolání 1. žalované zastavil.

Dovolání 2. žalovaného Nejvyšší soud odmítl podle , neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( – 238a ), a tento údaj, jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. ), nelze zjistit ani z jeho obsahu a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.

Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení nebo jeho části. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle , o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolatel v dovolání jen obsáhle polemizuje se závěry odvolacího soudu, aniž by však vymezil jeho přípustnost a formuloval s tím související otázky, jimiž by se měl dovolací soud zabývat. Námitkami, jimiž odvolacímu soudu vytýká, že se nevypořádal se všemi námitkami a jimiž upozorňuje na nedostatky odůvodnění, uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné ( -238a ).

Dovolatel sice napadl dovoláním všechny výroky rozsudku odvolacího soudu, avšak výrok, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, napadá zjevně jen proto, že jde o výrok akcesorický. Dovolání v této části neobsahuje žádné odůvodnění ani údaj o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 16. 2. 2022

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu